Rusko a Ukrajina se obviňují z problémů s plynem, komisaři nemají přístup k informacím

Kyjev/Štrasburk - Dodávky ruského zemního plynu přes Ukrajinu, které byly po šestidenní odstávce obnoveny dnes ráno, opět váznou. Obě strany se vzájemně obviňují, kdo za vzniklou situaci může. Problémy potvrdila také Evropská komise, podle níž nemá monitorovací komise plný přístup k dispečinkům v Kyjevě a v Moskvě. Podle informovaného zdroje ČTK z Bruselu vznikají problémy na ruské straně, která neposílá dost plynu, aby umožnila jeho tok přes Ukrajinu do Evropy. Podle ruského koncernu Gazprom je však "jasné, že obnovené dodávky plynu zablokovala Ukrajina". Tu navíc podle Gazpromu v krizi s dodávkami plynu řídí Spojené státy americké.

Ukrajinská strana tvrdí, že problémy při tranzitu plynu způsobuje nízký objem suroviny a špatně zvolené přenosové trasy. „Naftogaz sděluje, že zvolené objemy a trasy nebyly mezi oběma provozovateli včas dohodnuty,“ uvedl Naftogaz. „To je vážné porušení zavedené praxe spolehlivého fungování systému pro tranzit plynu,“ podotýká firma.

Problémy s dodávkami ruského plynu přes Ukrajinu potvrdila také Evropská komise. Mluvčí Evropské unie Ferran Tarradellas prohlásil, že experti z monitorovacích komisí nemají plný přístup k dispečinkům v Kyjevě a v Moskvě. „Je to velmi vážná situace a musí se rychle zlepšit,“ řekla další mluvčí Pia Hansenová a současně vyzvala obě země, aby dodávky obnovily co nejrychleji. Podle dobře informovaného zdroje z EU Rusko neposílá dost plynu, aby umožnilo jeho tok přes Ukrajinu do Evropy.

Nahrávám video


Zcela jinak ovšem vidí situaci ruský plynárenský koncern Gazprom, který obvinil Ukrajinu, že zablokovala tranzit plynu do Evropy. „Gazprom ráno začal obnovovat dodávky plynu do Evropy, ale Ukrajina blokovala všechny naše kroky ohledně přepravy plynu do Evropy,“ řekl zástupce šéfa ruského koncernu Alexandr Medveděv. „Nemáme fyzickou možnost uskutečňovat tranzit plynu přes ukrajinské území,“ dodal.

Že by mezinárodní pozorovatelé neměli přístup na všechna kontrolní místa přepravy ruského plynu na Ukrajinu, dnes při návštěvě ústředí Gazpromu popřel ruský premiér Vladimir Putin, podle něhož plyn dosud do EU neproudí, protože ukrajinský systém přepravy nefunguje. Současně oznámil, že se ve středu setká s premiéry Slovenska a Bulharska, jejichž země přerušením dodávek nejvíce utrpěly.

Kdo zaplatí za technický plyn?

Situaci komplikuje spor Moskvy a Kyjeva o „technický plyn“, s jehož pomocí musí být obnoven a udržován tlak v tranzitním plynovodu. Gazprom požaduje, aby Ukrajinci za tento plyn platili tržní cenu nebo ho nahrazovali z vlastních zásob, což Kyjev dosud odmítal. „Ukrajinská strana trvá na tom, aby Gazprom dodával technický plyn zvlášť, ačkoliv podle platných dohod jej má Ukrajina pro zajištění tranzitu kupovat,“ uvedl mluvčí ruského premiéra Vladimira Putina Dmitrij Peskov.

Podle ukrajinské premiérky Julije Tymošenkové by Kyjev byl ochoten za technický plyn zaplatit, jakmile bude s Gazpromem podepsána smlouva o cenách plynu a výši tranzitních poplatků na letošní rok. Ta byla jádrem celého sporu a dohoda o ní je stále v nedohlednu. „Pokud budou Rusové s Ukrajinci dále zůstávat zabetonovaní ve svých pozicích, může se spor znovu přelít do Evropy,“ varoval ministr průmyslu a obchodu Martin Říman, který o víkendu v Kyjevě i Moskvě jednal.

Plyn by přes spor zdražovat neměl

Podle odborníka z FSV UK Milana Kajtmana nebude mít krize na ceny plynu pro spotřebitele žádný vliv, protože jsou na komodity uzavřené dlouhodobé kontrakty. České domácnosti by se podle analytiků letos měly dočkat dokonce zlevnění plynu, jeho výše bude záviset hlavně na kurzu koruny, která v poslední době oslabuje. Největší tuzemský dodavatel plynu, RWE Transgas, oznámí ceny pro druhé čtvrtletí koncem února.

"Stále platí, že očekáváme pokles cen plynu pro české domácnosti a jen
hodnota české měny, která nyní značně oslabuje, ukáže, zda se bude jednat o dvojciferný propad od druhého kvartálu roku, nebo jen kosmetickou, jednocifernou úpravu cen," potvrzuje analytik společnosti Cyrrus Jan Procházka.

Tranzit plynu
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Von der Leyenová kritizovala nový návrh rozpočtu EU pro malou flexibilitu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kritizovala nový návrh budoucího víceletého rozpočtu EU, který podle ní výrazně omezuje flexibilitu, jež Evropské unii umožňuje reagovat na nepředvídatelné krize. Uvedla to na tiskové konferenci po skončení dvoudenního summitu EU v Bruselu. Návrh irského předsednictví odmítá například Švédsko, nelíbí se ani německému kancléři Friedrichu Merzovi. Dle slov předsedy Evropské rady Antónia Costy je potřeba mít celkovou dohodu do konce roku.
před 4 hhodinami

ČEZ podal v Lucembursku žaloby proti blokaci tamních firem kvůli Diag Human

Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci automobilovému odvětví

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci zajistit budoucnost automobilového odvětví v Evropě. Cílem je snížit do roku 2035 emise oxidu uhličitého a posílit výrobu a vývoj nové generace elektromobilů v Evropě. S odkazem na oznámení obou vlád o tom informují světové tiskové agentury.
před 13 hhodinami

O pracovníky z Filipín je v Česku zájem. Nynější náborové kvóty firmám nestačí

Na českém trhu práce chybí desítky tisíc lidí. Firmy proto dál hledají posily v zahraničí. Přibývá například pracovníků z Filipín, o které je velký zájem. Každý měsíc mohou firmy přijmout z této země přes osm set zaměstnanců. Podle náborářů to ale nestačí. Zahraniční pracovníci chybí především v průmyslové výrobě, stavebnictví, logistice nebo dopravě. Uplatnění nacházejí i v nemocnicích či hotelech. Vláda podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) plánuje kvóty pro nábor z Filipín navýšit.
před 20 hhodinami

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
15. 10. 2026Aktualizováno15. 10. 2026‌‌

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil zákon umožňující regulovat ceny paliv

Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil zákon, který umožňuje regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím vládního nařízení. Senátoři, za které jednal Tomáš Goláň (ODS), nezpochybňují, že stát může za mimořádných okolností ceny regulovat. Namítají však, že zákon dává vládě příliš široké pravomoci a nechrání dostatečně podnikatele před dlouhodobě ztrátovým provozem.
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

VideoTlak na rafinerie je v pořádku, říká o mimořádné dani Koten. Svárovská mluví o záplatě

Poslanci podpořili v prvním čtení mimořádnou padesátiprocentní daň pro rafinerie. Ty ji mají platit zpětně už za letošek, a to z rozdílu výše marže mezi loňským a letošním rokem. Vláda tak chce získat pro státní rozpočet až 5,5 miliardy korun ročně. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD) by bylo „naivní si myslet, že (paliva) zlevní o pět, o deset korun“. Je v pořádku vytvořit určitý tlak na rafinerie, v dlouhodobém horizontu to může přinést efekt, věří. Řešení působí jako záplata, namítá členka sněmovního zahraničního výboru Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů). V principu je však zastánkyně sektorové daně a zdanění mimořádných zisků. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
14. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.