Ruské embargo na potraviny zahrnuje maso, mléčné výrobky, ovoce i zeleninu

Moskva – Rusko zakázalo veškerý dovoz masa, ryb, mléka, mléčných výrobků, ovoce a zeleniny z Evropské unie a Spojených států. Oznámil to premiér Dmitrij Medvěděv. Kromě toho Rusko zakáže tranzitní lety ukrajinských aerolinek přes své území a zvažuje, že svůj vzdušný prostor uzavře i pro tranzitní lety dopravců z Evropské unie a USA (více zde).

Odvetné sankce Ruska, zacílené na potraviny a zemědělskou produkci, by měly platit jeden rok. Prezident Vladimir Putin už podepsal příslušný dekret. Česka by se sankce měly týkat jakožto členské země Evropské unie. Roční zákaz dovozu potravinářských a zemědělských produktů se vztahuje také na Austrálii, Kanadu a Norsko. Nebude ale zahrnovat alkohol a dětskou výživu (přesné znění sankcí najdete zde).

„Musí se to udělat co možná nejdůkladněji, abychom podpořili domácí výrobce a neuškodili spotřebitelům,“ nabádal vládu Putin. Kabinet by podle něj měl zajistit dostatek domácího zboží na trhu a nepřipustit prudký růst cen (čtěte víc). Medvěděv pak varoval ruské obchodníky, aby nezneužívali současné situace a nezvyšovali ceny.

Evropská komise vyjádřila nad posledními kroky Moskvy politování. „Toto oznámení je jasně politicky motivované,“ uvedla komise a dodala, že „si vyhrazuje právo učinit náležité kroky“, až se plně seznámí s přesným rozsahem ruských opatření.

„Na sankcích není nic příjemného a nebylo to snadné rozhodnutí, ale museli jsme ho učinit,“ prohlásil premiér. Agentura AP připomněla, že Rusko je na dovozu potravin ze západu silně závislé – platí to především o velkých městech, jako je Moskva. Západní analytici předpovídají Rusku prázdné pulty, skokový nárůst cen a inflaci. Třeba sortiment mléčných výrobků se má smrsknout o třetinu.

Putin už telefonicky kontaktoval spojence v Bělorusku a Kazachstánu, aby s nimi projednal zvýšení dovozu jako náhradu za výpadky ze západních zemí. Nové exportní partnery chce Moskva hledat i v Turecku, Latinské Americe a bývalých sovětských republikách. Ruská státní média zaplnily informace expertů, podle nichž opatření vyhlášená Kremlem těžce dolehnou na západní exportéry, ale ruskému hospodářství prospějí.

  • Země Evropské unie loni do Ruska vyvezly potravinářské a zemědělské výrobky za 11,8 miliardy eur (téměř 330 miliard korun), USA pak za 1,3 miliardy dolarů (přes 27 miliard korun). Pro srovnání, z České republiky putovaly do Ruska tyto komodity za 2,45 miliardy korun.

Jak dodal šéf ruské vlády, Kreml by v budoucnu mohl zavést omezení týkající se dovozu letadel, lodí a automobilů. Zdůraznil však, že kabinet realisticky vyhodnotí výrobní potenciál Ruska v těchto oblastech.

Jurečka: Může to způsobit propad cen na unijním trhu

Opatření reaguje na poslední kroky Evropské unie a USA. Ty od počátku srpna zpřísnily postihy, které uvalily na Moskvu kvůli jejímu postupu v ukrajinské krizi. Na základě rozhodnutí EU platí zákaz vývozu a dovozu zbraní a vojenského materiálu, omezen je také prodej zboží a technologií dvojího užití, pokud je jejich konečným uživatelem armáda. Protiruské sankce se týkají rovněž vývozu technologií pro průzkum a těžbu ropy a přístupu na finanční trhy. V Česku budou těmito restrikcemi zasaženy hlavně zbrojní firmy (čtěte víc).

Vývoz tuzemských zemědělských komodit a potravin do Ruska v posledních letech stoupá. Podle Českého statistického úřadu dosáhl v roce 2011 hodnoty 1,87 miliardy korun, o rok později 2,2 miliardy a v roce 2013 již 2,45 miliardy korun. Ve srovnání s celkovým objemem exportovaných zemědělských komodit se však jedná o pouhé jednotky procent – přes 90 % tuzemského agrárního vývozu totiž směřuje do zemí EU.

„Z hlediska zemědělského exportu to není zásadní. Ale hrozí tady daleko větší nepřímé dopady. V okamžiku, kdy členské státy EU nebudou schopny exportovat své zboží do Ruské federace, tak to vytvoří přetlak na unijním trhu a může dojít k výraznému snížení cen některých komodit,“ komentoval včera v Událostech ČT odvetné ruské sankce ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Marian Jurečka
Zdroj: Vít Šimánek/ČTK

„Pokud by krok prezidenta Putina měl opravdu negativní dopad na evropský trh a na vývoj cen, tak bychom museli najít takový mechanismus, abychom zemědělcům a potravinářům dokázali pomoci,“ dodal Jurečka.

Že omezení dovozu evropských potravin do Ruska způsobí přetlak na trhu v osmadvacítce, si myslí i senátor a bývalý šéf Agrární komory Jan Veleba. Do Ruska podle něj ve velké míře vyváží třeba Německo nebo Polsko. „To zboží musí někde udat a první, kde to udají, bude samozřejmě trh EU,“ uvedl Veleba s tím, že lze očekávat propad farmářských cen.

CO VŠECHNO RUSKO ZAKÁZALO DOVÁŽET?

  • maso velkého rohatého skotu čerstvé, chlazené nebo mražené
  • vepřové maso čerstvé, chlazené nebo mražené
  • maso a masné produkty z domácí drůbeže, čerstvé, chlazené nebo mražené
  • maso solené, v nálevu, sušené nebo uzené
  • ryby a raci, měkkýši a další vodní bezobratlí
  • mléko a mléčná produkce
  • zelenina, jedlé okopaniny a hlízovité plody
  • ovoce a ořechy
  • salámy a podobné produkty z masa, masných výrobků nebo krve, hotové potraviny vyrobené na jejich základě
  • mléčné produkty a potraviny vyrobené na základě rostlinných tuků

Zákaz se týká zemí Evropské unie, USA, Kanady, Austrálie a Norska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Čína a USA se mohou kvůli Tchaj-wanu dostat do střetu, varoval Si Trumpa

Setkání čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem skončilo po zhruba dvou hodinách, následně navštívili Chrám nebes, píší agentury. Státníci mluvili mimo jiné o lepších vztazích. Později podle čínských médií Si během jednání s Trumpem uvedl, že Čína a Spojené státy se mohou dostat do střetu, pokud by Washington postupoval „chybně“ v otázce Tchaj-wanu.
03:34Aktualizovánopřed 30 mminutami

VideoOdpovědné hospodaření není snadné, říká Činčila. Jsme v kleštích, míní Pařil

Poslanci ve středu na mimořádné schůzi jednali o návrhu zákona, který by výrazně uvolnil pravidla rozpočtové odpovědnosti; schvalovat by ho dle Taťány Malé (ANO) mohli v pátek. „Pravidla je za mě potřeba změnit, protože se jinak nehneme z místa,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Patrik Pařil (ANO). „Jsme v kleštích, které nás brzdí v tom, abychom mohli v budoucnu, nebo především v příštích letech, investovat a snažit se ekonomický růst ještě víc povznést,“ podotkl. Místopředseda téhož výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL) připustil, že pravidla jsou přísná, ale tak je to podle něj v pořádku. „Odpovědné hospodaření není nikdy snadné. (...) Snadné je rozvolnit pravidla a zadlužovat se do aleluja, ale to není odpovědné ani pro současnou generaci, a už vůbec ne pro ty budoucí,“ zdůraznil.
před 38 mminutami

Zdravotnické rukavice či kondomy mohutně zdražují. I kvůli situaci s Íránem

Ambulantní specialisté oslovení Českou televizí zaznamenali výrazné zvýšení cen jednorázových zdravotnických rukavic. Někteří evidují také méně dodaných kusů, než si objednali. Ceny jsou podle lékařů oproti začátku roku na dvojnásobku. Potíže přiznávají také některé z dodavatelských a distribučních firem. Stav dávají lékaři i firmy do souvislosti s aktuální geopolitickou situací a nižší dostupností některých materiálů.
před 2 hhodinami

Sněmovna schvalování novely rozpočtových zákonů nedokončila

Poslanci ve středu nedokončili závěrečné kolo projednávání vládní novely zákonů týkajících se veřejných rozpočtů. Opozice ji kritizovala, obává se umožnění nekontrolovatelného zadlužování a posunu ve vztahu výkonné a zákonodárné moci. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odmítla, že by nemyslela na další generace. Dolní komora dále projednala ve druhém čtení senátní ústavní novelu, která rozšiřuje prověrkovou působnost Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) i na Českou televizi a Český rozhlas. Jednání o protiobstrukčních úpravách sněmovního jednacího řádu sněmovna přerušila do pátku.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Senát USA potvrdil Kevina Warshe do funkce šéfa Fedu

Americký Senát ve středu potvrdil Kevina Warshe (56) jako nového šéfa centrální banky USA (Fed). Warsh nahradí Jeroma Powella (73), který je dlouhodobě terčem kritiky prezidenta Donalda Trumpa, protože nesnížil úrokové sazby tak, jak si přál.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoBytová nouze se stále více dotýká dětí

Bez stálého domova žije přes šedesát tisíc dětí. V azylových domech už končí i celé rodiny nebo prarodiče s vnoučaty. Podle Armády spásy to má vliv na zdraví, vzdělávání i celkovou budoucnost dětí. Právě proto spustila novou kampaň s názvem Nenechme je do toho spadnout. „Pomohli mi ze začátku s věcmi, protože jsem sem přišla a neměla vůbec nic. Nekoukají na vás ošklivě kvůli tomu, že máte nějaký příběh,“ říká devatenáctiletá samoživitelka Adéla z Azylového domu pro matky s dětmi v Jirkově na Chomutovsku. Do nové kampaně Armády spásy se může zapojit i veřejnost. Vybrané peníze půjdou na podporu služeb, které pomáhají dětem vyrůstat v bezpečném prostředí, zvládat náročné situace i udržet je ve škole.
před 13 hhodinami

STEM: Zdražení pohonných hmot zasáhlo polovinu českých domácností

Zdražení pohonných hmot v posledních týdnech zasáhlo zhruba polovinu českých domácností, přičemž desetina se kvůli tomu potýká s velkými finančními obtížemi. Častější problémy mají majitelé dieselových vozů. Lidé se snaží dopady zdražení zmírnit vyhledáváním levnějších čerpacích stanic, omezením jízd autem nebo šetřením v jiných oblastech. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM, který se konal od 22. do 30. dubna a účastnilo se ho 1315 lidí.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Nabídka ropy nepokryje poptávku, varuje IEA

Celosvětová nabídka ropy letos nedokáže pokrýt veškerou poptávku. Na vině jsou dopady války s Íránem, která narušuje produkci suroviny na Blízkém východě a její vývoz na světový trh. V pravidelné měsíční zprávě o situaci na trhu s ropou to uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA).
před 22 hhodinami
Načítání...