Ruské ekonomice má pomoci 880 miliard rublů, část ještě musí vláda najít

Loni se ruská ekonomika propadla podle předběžných odhadů o 3,7 procenta a tamní vláda hledá způsoby, jak ji vytáhnout vzhůru. Tamní ministr hospodářského rozvoje Alexej Uljukajev tvrdí, že podpora ekonomiky bude stát 880 miliard rublů (zhruba 285 miliard korun). Část už je obsažená v rozpočtu na letošní rok, zbytek se však ještě musí najít. V lednu ministr avizoval, že na protikrizový plán bude potřeba 750 miliard.

Ruský ministr Alexej Uljukajev prohlásil, že na pomoc ekonomice bude zhruba 185 miliard rublů uvolněno z protikrizového fondu. Část chybějících peněz by podle něj bylo možné najít pomocí novel zákona o státním rozpočtu. Existují také určité přebytky z loňského rozpočtu, tyto peníze ale prý stačit nebudou. „Hlavní věc teď je rozhodnout o prioritách,“ řekl Uljukajev.

Ruský premiér Dmitrij Medvěděv zároveň zdůraznil, že vláda letos musí dodržet všechny závazky plynoucí ze sociálního zabezpečení, jako jsou starobní či invalidní důchody a další obdobné platby. Dohled nad veřejnými výdaji by se ale podle něj měl zpřísnit. Zdroje Reuters v lednu uvedly, že vláda schválila návrh, který po ministerstvech požaduje, aby snížily výdaje proti dosavadnímu plánu o deset procent.

Ruská ekonomika se podle předběžných údajů tamního statistického úřadu loni propadla o 3,7 procenta, což je nejvýraznější pokles od roku 2009, kdy světovou ekonomiku svírala globální finanční krize. Hospodářství se potýká s negativními dopady prudkého poklesu cen ropy. Situaci navíc komplikují sankce, které na Moskvu uvalily západní země kvůli jejímu postupu v ukrajinské krizi.

Problém skýtá levná ropa, může se omezit těžba

Levná ropa představuje vážný problém pro ruský rozpočet, který závisí na příjmech z daní z ropy a plynu téměř polovinou. Rozpočtový deficit má letos činit tři procenta hrubého domácího produktu, vychází ale z odhadu, že průměrná cena uralské ropy bude letos 50 dolarů za barel. Ceny ropy na světových trzích se nyní pohybují kolem 35 dolarů za barel.

Ruské ministerstvo energetiky už zveřejnilo stresový scénář, podle kterého by těžba ropy v Rusku mohla během několika příštích let klesnout o 14 procent kvůli negativnímu dopadu nízkých cen suroviny na investice ropných společností.

Roční těžba by se podle dokumentu měla snížit z letošních 534 milionů tun na 460 milionů tun v letech 2020 až 2025. Scénář předpokládá, že ceny ropy se v letošním a příštím roce budou pohybovat v rozmezí od 31 do 33 dolarů za barel a do roku 2020 stoupnou na 42 dolarů za barel. Těžba ropy v Rusku bude podle scénáře do období 2020 až 2025 klesat a zvyšovat se začne až po skončení tohoto období, napsala agentura Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 11 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánovčera v 05:43

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...