Ruská ekonomika se topí, centrální banka intervenuje

Moskva - Ruská ekonomika v příštím roce míří do recese. Mohou za to hlavně uvalené sankce a rekordní propad rublu. Trh služeb je v současnosti na nejnižších hodnotách od roku 2009. Měnu se proto snaží zachránit tamní centrální banka. V pondělí sáhla k devizové intervenci a na podporu domácí měny prodala zhruba 700 milionů dolarů. Stalo se tak poprvé od 10. listopadu, kdy banka umožnila volný pohyb rublu.

Nahrávám video
Rusko intervenuje a míří k recesi
Zdroj: ČT24

Vyhlídky ruského hospodářství nejsou pro následující měsíce vůbec příznivé. Ministerstvo financí v roce 2015 počítá s propadem HDP o 0,8 procenta. Tvrdou realitu ale obyvatelé pociťují už teď. Potýkají se hlavně s rostoucími cenami zboží. „Je to samozřejmě špatné. To, co jsem dřív utratila za jídlo na týden, mi teď stačí sotva na dva dny. Nejvíc zdražují právě potraviny, a to je velká část mého rozpočtu,“ podotkla důchodkyně Karina Chachanová. 

Kromě sankcí trápí ruskou ekonomiku hlavně cena ropy, která se drží pod sedmdesáti dolary za barel. V pondělí byla dokonce nejlevnější od října 2009. Rusko je přitom největší producent ropy na světě. Ztráty zřejmě přesáhnou 100 miliard dolarů. Situaci nijak neulehčilo ani nedávno oznámené ukončení projektu South Stream, plynovodu, který měl přivádět ropu do Evropy jižní cestou mimo ukrajinské území.

„Intervence jsou pouze dočasné řešení. Nezabrzdí pád rublu, pokud budou dál trvat finanční sankce Evropské unie a Spojených států vůči Rusku a propad cen ropy,“ domnívá se hlavní ekonom ERA Jan Bureš.

S cenou černého zlata ruku v ruce klesá i rubl. Ten se jen letos propadl o 40 procent. „Rubl je na měnící se ceny ropy velmi citlivý. Jestliže ropa zlevní, rubl udělá to samé. Zřetelné oslabení rublu vůči americké a evropské měně bylo vidět už v listopadu. V posledních několika dnech dosáhl dolar a euro dokonce historického maxima,“ prohlásil Nikita Bekasov, mluvčí Moscow Exchange. 

  • Centrální banka 10. listopadu oznámila, že přestává stanovovat takzvané fluktuační pásmo pro kurz rublu a umožní kurzu volný pohyb. Dodala ale, že v případě ohrožení finanční stability hodlá na devizovém trhu intervenovat. Rozsah pondělních intervencí byl relativně nízký, v říjnu centrální banka na podporu domácí měny často prodávala více než dvě miliardy dolarů denně.

S plánem na záchranu rublu proto přišla ruská centrální banka, když provedla měnovou intervenci. A strmý pád skutečně přibrzdila. Ruská měna včera obchodování uzavřela se ztrátou přes 1,5 procenta. Během dne přitom vůči dolaru klesala až sedmiprocentním tempem. Jak bude devizová intervence účinná i v budoucnu, ale podle odborníků zatím není jasné.

Stabilita měny byla jedním z hlavních úspěchů vlády ruského prezidenta Vladimira Putina. Letošní propad rublu ale oživuje vzpomínky na měnovou krizi roku 1998. Rok před Putinovým nástupem k moci tehdy pád rublu vedl k uzavírání bank a ztrátě úspor obyvatelstva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 6 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 9 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026
Načítání...