Řecko uvažuje, že požádá o pomoc Mezinárodní měnový fond

Atény/Brusel – Řecko nevylučuje, že kvůli své dlužnické krizi požádá o pomoc Mezinárodní měnový fond. Řecká vláda údajně ztrácí naději, že se dočká konkrétní podpory od Evropské unie, o níž se má rozhodnout na summitu EU 25. března. Pomoc MMF zatím řečtí a evropští představitelé odmítali. Obávají se, že to uškodí společné evropské měně. Řecku ale hrozí státní bankrot, pokud v příštích týdnech a měsících nezíská desítky miliard eur na vyrovnání splatných dluhů. Informaci dnes přinesl zpravodajský servis Dow Jones Newswire s odvoláním na nejmenovaného řeckého činitele. Zprávu následně částečně doplnil řecký premiér Jorgos Papandreu, který sice tuto možnost nevyloučil, avšak upřednostňuje raději unijní pomoc.

Nejmenovaný řecký činitel:

„Stále chceme, aby řešení zůstalo v rámci Evropské unie, nevypadá to však dobře. Pokud nevzejde ze summitu EU 25. března jasná podpora, budeme se muset rozhodnout, kam se obrátit. Na stole je řada scénářů, z nichž prvořadý je scénář s MMF.“

Řečtí a evropští představitelé zatím alternativu požádat o pomoc MMF odmítali v obavách, že by to narušilo prestiž EU a eura. S pomocí od fondu jsou také spojeny tvrdé podmínky pro veřejné finance, zejména škrty v sociálních výdajích. Řecku však hrozí státní bankrot, pokud nezíská v příštích týdnech a měsících na vyrovnání splatných dluhů desítky miliard eur.

Nahrávám video

Řecko nejdříve počká na nabídku unie, až pak zváží MMF

Řecký premiér Jorgos Papandreu dnes ráno promluvil v Evropském parlamentu, kde poslal výzvu šéfům unie, aby dali příště na summitu jasnou nabídku o podobě pomoci. Podle něj se jedná o příležitost, kterou by Evropská unie neměla promarnit. Zároveň zopakoval, že by se nerad obracel na MMF s žádostí o pomoc, ale podle něj jsou všechny možnosti stále otevřené.

Zdůraznil také problém, který prezentoval již ve středu - Řecko si stále půjčuje peníze velmi draho a pokud si nebude moci půjčovat za nižší úrok, nedokáže srazit deficit svého rozpočtu tak, jak si to vytyčilo ve svém plánu. Podle Papandrea pomůže řecký případ vytvořit eurozóně záchranný mechanismus i pro další státy v podobných problémech.

Prohloubení neshod s Německem

Řecký zdroj také prohlásil, že se ohledně řešení řecké krize prohlubují neshody s Německem. Berlín se v obavě z budoucích následků staví proti spěšné pomoci Řecku a trvá na tom, že hlavní díl odpovědnosti leží na úsporném plánu řecké vlády. Německá kancléřka Merkelová ve středu uvedla, že do budoucna je třeba ustavit mechanismus, který by umožnil vylučovat z eurozóny země, které trvale neplní ekonomické podmínky.

Řecký premiér na slova Merkelové zareagoval s tím, že Řecko z eurozóny v žádném případě nevystoupí. Zatím to ani není právně možné, a navíc Řecko je podle Papandrea na dobré cestě dát vše do pořádku a tentokrát neselže.

Německá kancléřka Angela Merkelová:

„Do budoucna potřebujeme do smlouvy doplnit vyloučení z eurozóny – jako poslední možnost, když někdo dlouho, znovu a znovu porušuje pravidla.“

Neradostná jsou v Řecku také čísla týkající se lidí bez práce. Míra nezaměstnanosti zde vyskočila v posledním čtvrtletí loňského roku na 10,3 procenta ze 7,9 procenta, kde byla o rok dříve. Dnešní údaj byl nejvyšší od roku 2005 a vykázal nejprudší nárůst za nejméně 11 let od roku 1998, kdy začala řada čtvrtletních měření. Počet nezaměstnaných v zemi odhadl řecký statistický úřad na 513 000 lidí. V meziročním srovnání to znamenalo nárůst o 31 procent.

  • Jorgos Papandreu v Evropském parlamentu autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1510/150907.jpg
  • Angela Merkelová autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1249/124821.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zemědělství dostane o stovky milionů víc, řekl Šebestyán po schůzce se Schillerovou

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) během úterý jednala s ministry o podobě jejich rozpočtových kapitol pro rok 2027. Sérii schůzek zahájil ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Následně dorazili ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé), šéf resortu školství Robert Plaga (za ANO), ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO), ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) či ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO), který sdělil, že stát i v příštím roce převezme veškeré poplatky za podporované zdroje energie. Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že by schodek příští rok měl být významně pod 400 miliard korun.
13:57Aktualizovánopřed 51 mminutami

VideoUbývá lidí spořících ve třetím pilíři, pomoct můžou chystané změny

Na stáří si ve třetím pilíři ke konci letošního prvního pololetí spořily tři miliony a 873 tisíc lidí, což je méně než koncem loňska. Přilákat více účastníků do systému by mohly změny, které chystá vláda. Například pro střadatele do 29 let by se státní příspěvek nově měl navýšit na čtyřicet procent vkladu. Do 36 let by poté také mělo být možné třetinu naspořených peněz jednorázově vybrat. Kabinet dále počítá s nižšími poplatky pro banky, které jim lidé platí za správu. Změny by mohly platit od příštího roku.
před 3 hhodinami

Výbava pro školáky stojí tisíce. Rodičům pomáhají obce, školy i sbírky

Školáci se za dva týdny vrátí do lavic, rodiče proto už postupně pořizují jejich výbavu. Každý pátý očekává, že za začátek školního roku utratí přes pět tisíc korun. Vyplývá to z průzkumu České bankovní asociace. Začátek školního roku patří pro rodiny k finančně náročnějším obdobím. Podle ekonomky Lindy Kunertové mohou rodiny v obtížné situaci využít mimo jiné mimořádnou okamžitou pomoc. Čerpá ji ale výrazně méně domácností, než kolik by ji potřebovalo.
před 11 hhodinami

Do bateriových úložišť míří miliardy. Jejich rozvoj brzdí kapacita sítí

V Česku rychle přibývají bateriová úložiště, do nichž investoři vkládají miliardy korun. Za první pololetí se jich k síti připojilo téměř dvakrát více než loni za stejné období. Přibývá i velkokapacitních úložišť, která mohou pomáhat stabilizovat energetickou soustavu i vyrovnávat ceny elektřiny. Další rozvoj ale naráží na omezenou kapacitu sítí a množství rezervovaných, dosud nerealizovaných projektů.
včera v 20:42

Nová pravidla EU mohou zdražit čokoládu. Afričtí pěstitelé kakaa se chystají na změny

Nová pravidla Evropské unie proti odlesňování přinesou změny v obchodování s kakaem ze západní Afriky, která zajišťuje zhruba 70 procent světové produkce. Nařízení, které začne platit na konci letošního roku, má zajistit, aby dovozci dokázali dohledat původ kakaa až ke konkrétní farmě a prokázat, že nebylo vypěstováno na půdě odlesněné po stanoveném datu. V Nigérii, která je čtvrtým největším producentem kakaa na světě, se pěstitelé a exportéři na nové požadavky připravují mimo jiné mapováním farem a zaváděním systémů pro sledování původu úrody. Podobný proces probíhá také v Pobřeží slonoviny a Ghaně, kde kakao pěstují statisíce drobných zemědělců často v odlehlých oblastech. Nová pravidla tak přispívají k větší dohledatelnosti kakaa v dodavatelském řetězci, jejich zavedení však pro producenty znamená také potřebu investovat do mapování, ověřování původu a digitálního sledování. To může zvýšit i cenu kakaa a potažmo čokolády.
včera v 14:59

Vyšetřování dotací pro Agrofert zůstane v rukou evropských žalobců, rozhodlo NSZ

Vyšetřování údajně neoprávněně vyplacených dotací pro holding Agrofert zůstane kompletně v rukou Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO), rozhodlo Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ). Podle rozhodnutí NSZ se tak EPPO má ve věci zabývat jak evropskými, tak i národními dotacemi dohromady, dle NSZ jde o jeden neoddělitelný celek. Rozhodnutí je konečné. Na webu NSZ o tom v pondělí informoval mluvčí instituce Petr Malý. EPPO bude dle mluvčí Tine Hollevoetové podle tohoto rozhodnutí dále postupovat.
včeraAktualizovánovčera v 13:47

Spotřeba energií roste navzdory zdražování na trhu

Kvůli válce s Íránem v prvním pololetí vzrostly velkoobchodní ceny na energetickém trhu – u plynu o více než polovinu, u ropy o pětinu. Ve stejném období stoupla také spotřeba plynu i elektřiny asi o tři procenta. Více energií odebíraly domácnosti i podnikatelé, analytici v tom vidí důkaz ekonomického oživení. Zároveň upozorňují na pomalejší plnění zásobníků plynu než v minulých letech, a to po celé Evropě. V těch tuzemských je momentálně 64 procent. Podle resortu průmyslu by ale v zimě mělo být suroviny dost.
16. 8. 2026

Na opravy silnic kraje příspěvek od státu nedostanou, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) potvrdil, že kraje příští rok nedostanou ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) peníze na opravy silnic nižších tříd. Regiony podle něj mají na účtech na opravy peněz dost z rozpočtového určení daní. Pravidelnou podporu dostávaly kraje od roku 2015, to bylo ale podle premiéra jen něco navíc. O postoji vlády v uplynulém týdnu informoval liberecký hejtman a předseda komise Rady Asociace krajů ČR pro dopravu Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).
16. 8. 2026Aktualizováno16. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.