Skoro polovina lidí se v posledních měsících obávala o svou finanční situaci, a to hlavně kvůli vyšším měsíčním výdajům, na které nestačí příjem domácnosti. Strach, že by nemuseli zvládnout své finance, vzbuzovala i možnost ztráty zaměstnání. Vyplývá to z průzkumu společnosti Kruk, která se ptala v souvislosti s akcí Den bez dluhů, během níž se snaží poskytnout radu nebo pomoc lidem, kteří se potýkají s dluhy.
Kdo spadne do dluhů, těžko z nich může hledat cestu ven. Pořád si ale 39 procent respondentů myslí, že vzít si půjčku je nejjednodušší způsob, jak vyřešit zadluženost nebo nepříznivou finanční situaci. Zhruba 80 procent totiž uvedlo, že spoření vyžaduje velké úsilí, a když je člověk zadlužený, je snadné zpanikařit a udělat unáhlená rozhodnutí.
Dotázaní ale zároveň vyjádřili odpovědný postoj k dluhům, když 92 procent z nich souhlasilo s tím, že dluhy jsou otázka cti a musí se platit. „Tato čísla ukazují, že Češi jsou velmi zásadoví a chtějí dostát svým závazkům,“ zmínila generální ředitelka společnosti Kruk Paulina Sapkowska.
Na patnáctý listopad připadá takzvaný Den bez dluhů, mezinárodní vzdělávací aktivita, která si klade za cíl upozornit na rostoucí zadluženost lidí a domácností. Už od čtvrtka ale disponují pořadatelé na šesti českých nádražích kontaktním stánkem s poradci, kde bezplatně nabízejí pomoc s řešením finanční tísně. Minulý rok toho využilo okolo patnácti set lidí.
Bance by se při problémech vyhýbalo jenom málo lidí
Z průzkumu vyplývá , že většina lidí by neodkládala splácení dluhu. Sedmdesát procent lidí by kvůli tomu kontaktovala banku a požádala o prodloužení termínu splácení nebo rozdělení zbývajících splátek. Naopak jenom tři procenta lidí by se úplně vyhýbala kontaktu s bankou, případně dvanáct procent by počkalo, dokud je nekontaktují sami bankovní pracovníci. S vymahači dluhů má pak zkušenost osm lidí ze sta.
Nejčastěji se lidé snaží vyhnout problémům s prodlením, když jde o splátku hypotéky (82 procent), spotřebitelský úvěr (76 procent), půjčku od banky nebo nebankovní instituce (67 procent) a peníze od přátel nebo rodiny (63 procent).
Dluh může být malý, často vznikne třeba kvůli telefonu
Do prodlení se splatností se přitom lidé mohou dostat i s poměrně malou částkou. Nejčastější dlužné částky se mohou týkat i méně než tisícikoruny za používání mobilního telefonu. Uvedlo to 72 procent z respondentů, kteří nejsou schopni některé závazky platit včas. S obdobnou částkou se do prodlení dostalo 70 procent takových respondentů s účtem za internet.
Dluhy se ale mohou týkat i finančního obnosu do dvaceti tisíc korun u hypotéky, uvedlo to 43 procent lidí, nebo u půjčky od rodiny či přátel, ty zmínilo 31 procent dotázaných.
Podle průzkumu by rovněž jenom mírná většina lidí odolala pokušení nákupu, když na něj nemají dostatek peněz. Jenomže když už se objeví dlouho vyhlížený přístroj se sedmdesátiprocentní slevou, 28 procent respondentů by si půjčilo od kamarádů nebo rodiny, aby si zařízení mohli pořídit, čtrnáct procent by se obrátilo na banku, kde by si vzalo půjčku.
- Průzkum veřejného mínění provedla pro společnost Kruk agentura Ipsos Marketing.
- Výzkum probíhal v říjnu 2015.
- Reprezentativní vzorek 821 respondentů lidí ve věku 18 až 69 let.
- Vzorek vycházel ze sociodemografického rozložení obyvatelstva ČR.
