Propad akcií a libry po brexitu pokračuje mírnějším tempem

Na světových finančních trzích v pondělí pokračoval pád způsobený britským referendem o vystoupení z Evropské unie. Klesaly akcie v USA, Praze, Evropě i Asii. Pohyby měn a kurzů se ale proti pátečním propadům zřetelně zmírnily. Neustálý pád zažívá britská libra, která se ocitla na minimu.

Americké akcie opět oslabily, zažily nejprudší dvoudenní pokles za 10 měsíců. Index Dow Jones ztratil 1,5 procenta po pátečním propadu o 3,4 procenta.O více než tři procenta se oproti minulému týdnu na začátku prodeje propadly akcie v Americe. Dow Jones Industrial Avarage Index poklesl o 3,39 procenta a jeho pád pokračoval až do pozdních odpoledních hodin. Nejhůře si vedly akcie American Expres, 3M nebo Goldman Sachs. Nejvíce odepisovala společnost JPMorgan Chase, která postupně klesala o 2 až 3,3 procenta. Pod tlakem navíc zůstávají akcie amerických bank, které mají významné aktivity v Londýně. 

Pražská burza odpoledne zrychlila propad na téměř čtyři procenta z dopoledních dvou procent. O čtyři procenta přišla burza už v pátek v reakci na čtvrteční referendum, ve kterém Britové rozhodli o vystoupení své země z Evropské unie. Aktuálně se nedaří zejména akciím Erste Bank, jejichž hodnota aktuálně klesá o téměř osm procent. Index PX po 14. hodině klesl na 790,75 bodu, a přiblížil se tak minimům z dubna 2009, kdy svět sužovala finanční krize.

Nejhůře si vedou italské a britské banky, akcie padají

V prudkém poklesu pokračovaly akcie britských i ostatních evropských bank. Index evropských bank od rána ztrácel více než pět procent a byl blízko úrovně, na kterou se propadl v reakci na dluhovou krizi v eurozóně v roce 2011. Propadu se nevyhnuly ani další finanční společnosti. Index pojišťovacích firem STOXX Europe 600 odepisuje čtyři procenta a je nejníže od prosince 2013.

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

Nejhůře si vedly italské a britské banky. Akcie italských UniCredit a Intesa jsou proti pátku níže o více než sedm procent. Italská vláda oznámila, že zvažuje pomoc tamním bankám, aby zabránila dalšímu poklesu cen jejich akcií. V Británii akcie Royal Bank of Scotland a Barclays dopoledne odepisovaly více než deset procent, akcie Credit Suisse pak spadly na rekordní minimum. Evropské banky již letos ztratily třetinu své hodnoty.

Nálada v Asii zůstává špatná

Asijský trh sice ztráty po pátečním propadu globálních akciových trhů, který byl nejvyšší za pět let, zmírnil, nálada na trhu však zůstávala slabá a obchodování nestabilní. Japonský index Nikkei částečně oživil ze svých pátečních ztrát a v 8:30 rostl o 2,4 procenta. Čínské akciové indexy se vyvíjely smíšeně: Hang Seng klesal o 0,6 procenta, zatímco SSE Composite rostl o procento. Lehce stoupal australský AS51 (o 0,5 procenta) i jihokorejský akciový index Kospi (0,1 procenta).

Nahrávám video

Česká měna proti pátečnímu závěru posilovala k euru o dva haléře na 27,12 koruny za euro. Odpoledne klesla dokonce ke 27,17 koruny za euro, což je nejnižší kurz za celý rok. K dolaru oslabovala o 29 haléřů na 24,67 koruny. Libra v korunách od pátku zlevnila o 72 haléřů a obchoduje se za 32,57 korun. Jde o nejslabší kurz libry vůči koruně od listopadu 2013.

Podle ekonoma Jana Vejmělka z Komerční banky byl dnešní den nezajímavý a zítřek na tom nic nezmění. „Těžko očekávat, že by se nejistota kolem dalšího vývoje vztahu Velká Británie – EU rychle snížila. Středoevropské měny by měly i nadále testovat spíš slabší úrovně. Technická analýza pro českou korunu naznačuje, že prolomení úrovně rezistence 27,15 CZK/EUR by otevřelo prostor pro posun k další technické hladině 27,25 CZK/EUR,“ popsal.

Slabá libra je nejníže za tři desetiletí

Britská libra nejprve ztrácela k dolaru o více než dvě procenta a obchodovala se za zhruba 1,34 USD, vzdálila se tak částečně 31letému minimu 1,3228 USD, kam se propadla v pátek. Později však její pokles vůči dolaru zrychlil a dosáhl 3,3 procenta, aby se v pondělí ocitl na novém minimu 1,3221 USD. Odpoledne ale její propad pokračoval a měna vůči dolaru sestoupila až na 1,3152 USD.

Proti euru je pak britská měna nejníže za více než dva roky. Samotné euro vůči dolaru oslabuje o zhruba procento a je nejslabší za tři a půl měsíce. Podle analytiků nelze vyloučit ještě hlubší propad libry pod 1,3 USD. Například analytici RBC Capital Markets na základě rekordních propadů libry v poválečné historii předpovídají, že její kurz do konce léta klesne do rozmezí 1,20-1,25 USD. „V rámci osmi období kurzových propadů za posledních čtyřicet let libra v průměru ztratila 18 procent,“ uvedli analytici.

Výnosy britských státních dluhopisů, které určují náklady vlády na nové výpůjčky, se propadly na nová minima. Výnosy desetiletých státních dluhopisů navíc poprvé v historii klesly pod jedno procento. Výnos dvouletých obligací sestoupil na čtyřleté minimum 0,13 procenta.
Trh tím započítává předpoklad, že Bank of England ještě letos ve snaze zmírnit dopady takzvaného brexitu na ekonomiku sníží základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 0,25 procenta.

Britská centrální banka drží úrokovou sazbu na rekordním minimu 0,5 procenta již sedm a půl roku, respektive od finanční krize. Všeobecně se ale čekalo, že v dohledné době začne s jejím zvyšováním, protože ekonomika solidně roste a inflace by se podle vedení banky měla postupně vracet z nízkých úrovní ke dvouprocentnímu cíli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Druhý den rozpočtových jednání ministrů se Schillerovou skončil

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ve středu pokračovala v jednáních se členy vlády o návrhu státního rozpočtu na příští rok. Po úterních schůzkách se sedmi ministry jednala s dalšími šéfy resortů. Celkovou podobu rozpočtu zatím žádný z účastníků jednání nekomentoval. Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že rozpočtový schodek by měl být výrazně nižší než 400 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump pozastavil na tři dny zavedení 50procentních cel na kanadské zboží

Americký prezident Donald Trump v noci na středu pozastavil plán na uvalení padesátiprocentního cla na širokou škálu kanadských produktů. Dočasné odložení cel potrvá tři dny, oznámil prezident na síti Truth Social. Rozhodl se tak po úterním telefonickém jednání s kanadským premiérem Markem Carneym. Informovaly o tom světové agentury. Nová cla měla vejít v platnost ve středu. Carney později řekl, že v jednáních mezi oběma zeměmi zbývá vykonat ještě mnoho práce.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoSkopeček vyzval ke konsolidaci. Schodky minulé vlády nepřekročíme, řekl Vondráček

Začala jednání o státním rozpočtu na příští rok. „Samozřejmě ministři musí kopat za své resorty, ale musíme plnit programové prohlášení, ve kterém říkáme, že chceme směřovat k vyrovnané bilanci,“ poznamenal předseda Svobodných Libor Vondráček (klub SPD) v Událostech, komentářích. „Schodky minulé vlády ale rozhodně nepřekročíme,“ dodal. Ke konsolidaci veřejných financí vyzval místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS). „Nicméně vláda si rozvolnila rozpočtová pravidla,“ upozornil a doplnil, že toto rozhodnutí kritizují i experti. „Už to není jen spor mezi opozicí a vládou,“ řekl. O jednání o rozpočtu hovořili také komentátor Reflexu Viliam Buchert a redaktorka Seznam Zpráv Tereza Povolná. Diskusi moderovala Tereza Řezníčková.
před 18 hhodinami

VideoPiráti by v příštím roce chtěli schodek rozpočtu pod 300 miliard, říká Hřib

„Já bych prosazoval deficit, který by byl menší než předchozí (letošní) rok. To znamená – bavili bychom se o tom, že by to muselo být po třemi sty miliardami,“ sdělil v úterním Interview ČT24 ke státnímu rozpočtu na příští rok předseda Pirátů Zdeněk Hřib. „Pokud bychom se bavili o tom, jakým způsobem deficity začít krotit, tak je nutné mít odvahu dělat nějaké kroky, které bude nutné také vysvětlovat, což je jedna z věcí, co by měl politik dělat,“ doplnil s tím, že prostředky by šlo získat třeba omezením dotací pro velké zemědělské podniky. Ušetřit by dle něj stát mohl také vstupem do mechanismu směnných kurzů ERM II. Zmínil rovněž zdanění tichého vína či legalizaci konopí. Hřib v pořadu moderovaném Danielem Takáčem hovořil také o hospodaření krajů a obcí či o volebních preferencích Pirátské strany.
před 19 hhodinami

Skončilo první kolo jednání ministrů se Schillerovou o rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) během úterý jednala s ministry o podobě jejich rozpočtových kapitol pro rok 2027. Sérii schůzek zahájil ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Následně dorazili ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé), šéf resortu školství Robert Plaga (za ANO), ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO), ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) či ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO), který sdělil, že stát i v příštím roce převezme veškeré poplatky za podporované zdroje energie. Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že by schodek příští rok měl být významně pod 400 miliard korun.
18. 8. 2026Aktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoUbývá lidí spořících ve třetím pilíři, pomoct můžou chystané změny

Na stáří si ve třetím pilíři ke konci letošního prvního pololetí spořily tři miliony a 873 tisíc lidí, což je méně než koncem loňska. Přilákat více účastníků do systému by mohly změny, které chystá vláda. Například pro střadatele do 29 let by se státní příspěvek nově měl navýšit na čtyřicet procent vkladu. Do 36 let by poté také mělo být možné třetinu naspořených peněz jednorázově vybrat. Kabinet dále počítá s nižšími poplatky pro banky, které jim lidé platí za správu. Změny by mohly platit od příštího roku.
18. 8. 2026

Výbava pro školáky stojí tisíce. Rodičům pomáhají obce, školy i sbírky

Školáci se za dva týdny vrátí do lavic, rodiče proto už postupně pořizují jejich výbavu. Každý pátý očekává, že za začátek školního roku utratí přes pět tisíc korun. Vyplývá to z průzkumu České bankovní asociace. Začátek školního roku patří pro rodiny k finančně náročnějším obdobím. Podle ekonomky Lindy Kunertové mohou rodiny v obtížné situaci využít mimo jiné mimořádnou okamžitou pomoc. Čerpá ji ale výrazně méně domácností, než kolik by ji potřebovalo.
18. 8. 2026

Do bateriových úložišť míří miliardy. Jejich rozvoj brzdí kapacita sítí

V Česku rychle přibývají bateriová úložiště, do nichž investoři vkládají miliardy korun. Za první pololetí se jich k síti připojilo téměř dvakrát více než loni za stejné období. Přibývá i velkokapacitních úložišť, která mohou pomáhat stabilizovat energetickou soustavu i vyrovnávat ceny elektřiny. Další rozvoj ale naráží na omezenou kapacitu sítí a množství rezervovaných, dosud nerealizovaných projektů.
17. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.