Praha - Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo návrh zákona, který by ztížil vyhlašování a pořádání stávek. Jejich pořadatelé by o chystaném protestu museli zaměstnavatele informovat již pět dní předem místo současných tří dnů. Odboráři by také zaměstnavatelům museli dávat jmenný seznam stávkujících, a to 24 hodin před začátkem protestu.
Nově se budou muset 24 hodin před zahájením stávky nahlásit jména stávkujících zaměstnanců, nejen jejich počet jako nyní. V současnosti odbory jména stávkujících zaměstnanců zaměstnavateli hlásit nemusí. Stávkující zaměstnanci jsou tak anonymitou chráněni před případným nátlakem. „Protože zaměstnanec je v době legální stávky chráněn a zaměstnavatel v době počátku stávky již jména zaměstnanců znát může, a vzhledem k tomu, že pro účely plnění svých povinností je zaměstnavatel dokonce znát musí, jeví se tato anonymita jako zbytečná,“ zní v novém návrhu.
Jména se v současnosti hlásí zpětně
Za pracovní dobu strávenou ve stávce nenáleží zaměstnanci mzda ani její náhrada. „Jména stávkujících hlásíme zpětně,“ komentoval současný stav Luboš Pomajbík z Odborového svazu dopravy. Věcný záměr zákona má upravovat pouze stávky týkající se kolektivních sporů mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. „Nadále tak zůstane prostor pro stávky, které nebudou zákonem upraveny,“ uvádí se v materiálu MPSV. Tedy pro ty, které jsou protestem proti sociálním a hospodářským dopadům různých reforem a nesměřují proti zaměstnavateli, a pro ty, jejichž organizátorem bude někdo jiný než odborová organizace.
Původně chtělo ministerstvo vypracovat zákon, který by se týkal i výše zmíněných případů. Údajně ale není možné najít jednotnou definici účastníka, organizátora a úpravu náhrady škody, a proto od toho MPSV upustilo. Rozhodnutí o legálnosti protestů podobných celostátní stávce v dopravě, která se uskutečnila loni v červnu a byla zaměřená proti sociální politice vlády, tak budou stejně jako v současnosti nadále záviset na soudu.
Omezení práva na stávku se bude týkat i železničářů
Záměr zákona také přesně vyjmenovat skupiny, jejichž právo na stávku se omezí. Jde o profese, kde by mohlo dojít k ohrožení života, nebo zdraví. Nově by šlo i o železničáře. Pokud se rozhodnou stávkovat, budou muset zabezpečit alespoň minimální provoz.
„Ochranu života a zdraví plníme vždycky,“ uvedl předseda Odborového sdružení železničářů Jaroslav Pejša. To však podle něj nemá s minimální službou nic společného. Ta je prý nepřijatelná. „Navíc existuje jedno rozhodnutí Evropského soudního dvora, který toto zamítl,“ dodal.
Věcný záměr zákona rovněž uvádí, že návrh na určení nezákonnosti stávky lze podat do 15 dnů od jejího vyhlášení a že od oznámení stávky až do jejího ukončení nesmí zaměstnavatel přijímat náhradu za stávkující zaměstnance. Podle současné legislativy tak nesmí učinit pouze v jejím průběhu. Upravují se také podmínky, za kterých může zaměstnavatel kvůli stávce částečně nebo úplně zastavit práci na pracovišti.
