Při stavbě O2 areny se zřejmě tunelovalo

Praha - Policie šetří tunelování během výstavby multifunkční O2 areny a podle informací Mladé fronty Dnes chystá obvinění. Manažeři, kteří řídili stavbu, nechali svým firmám vyplatit přes 60 milionů korun. Tyto informace vyplynuly na povrch až nyní, kdy se zkrachovalé loterijní společnosti ujal insolvenční správce Josef Cupka. Sazka je od pondělí v konkurzu, a to právě kvůli problémům se splácením výstavby O2 arena.

Kriminalisté právě mapují vztahy ve firmě Bestsport, jež měla na starosti stavbu areny v letech 2002 až 2004. Pětice manažerů a klíčových pracovníků z investičního oddělení Bestsportu seděla na dvou židlích ve dvou firmách. V Bestsportu měli na starosti koordinaci stavby a inženýrskou činnost a za tuto práci dostávali mzdu plus odměny za splněné termíny. Problém podle Mladé fronty Dnes je, že kromě toho měli také své firmy nebo živnostenské listy, na něž inkasovali desítky milionů za tutéž práci. Většinou to byly konzultace, poradenství a inženýrská činnost.

Za tunelování by mohly padnout až osmileté tresty

Nejvíce měl dostat na živnostenský list tehdejší koordinátor výstavby areny Karel Hudera. Mělo jít zhruba o 40 milionů korun. Jako živnostníci fakturovali také Oldřich Kračmer z administrativního oddělení Bestsportu a Ivan Hurník z investičního oddělení. Kračmer inkasoval půl milionu a Hurník deset milionů. Poradenská agentura tehdejšího šéfa Bestsportu Antonína Surky Fairma získala půl milionu a společnost E-Kit Jana Bláhy z investičního odboru fakturovala deset milionů.

Kriminalisté z odboru hospodářské kriminality aféru prověřují již od roku 2008, kdy dostali trestní oznámení na předlužení stavby. „Tuto věc prověřujeme i pro podezření ze spáchání trestného činu zneužívání informací v obchodním styku. Vyzvali jsme odpovědné zástupce zmíněných firem k vydání věcí důležitých pro trestní řízení. Výzvu akceptovali, požadované věci dobrovolně vydali,“ uvedla mluvčí pražské policie Eva Miklíková. Pokud podezřelé opravdu obviní, hrozí jim dva až osm let vězení.

Tehdejší šéf Bestsportu se brání tím, že všechny smlouvy, které byly uzavřeny, byly odsouhlaseny představenstvy Bestsportu i Sazky. „Bylo to s vědomím všech, já jsem nikoho netuneloval,“ uvedl Surka. Podle generálního ředitele a předsedy představenstva loterijní společnosti Aleše Hušáka „jde o klasické nepochopení celého procesu výstavby“.

O2 arena stála u zrodu problémů Sazky

Po hvězdném úspěchu českých hokejistů v Naganu v roce 1998 začal sílit tlak na přiblížení vrcholných hokejových utkání k nadšeným českým fanouškům. Na to ale bylo potřeba postavit národní hokejovou halu, na což stát, který se v té době teprve vzpamatovával z ekonomického propadu let 1997 a 1998, neměl. Do stavby haly se tedy pustila Sazka. A neměla to dělat zadarmo. Stát jí měl na oplátku zajistit výhradní postavení na poli číselných loterií. K tomu však nedošlo. Místo toho přišlo trpké vystřízlivění. Halu se daří naplnit jen sporadicky, drahé skyboxy, z jejichž pronájmu měly plynout tučné zisky, zůstaly stranou zájmu firem i bohatých jednotlivců.

Sazka, které ale O2 arena fakticky ani nepatřila, za ni musela držitelům dluhopisů platit nemalé finanční sumy. Právě problémy se splácením odstartovaly vlnu jejích finančních problémů, které v pátek vyvrcholily prohlášením konkurzu na Sazku.

O2 arena
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
před 3 hhodinami

ŘSD i Správa železnic chtějí příští rok o miliardy víc

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železnic chtějí pro rok 2027 víc finančních prostředků než letos, aby mohly pokračovat v klíčových stavbách a pustit se i do nových projektů. Tuzemská dálniční síť by se měla v příštím roce rozšířit o třicet až pětatřicet nových kilometrů. Letos ŘSD plánuje zprovoznit téměř čtyřicet kilometrů hlavních dopravních tepen a dalších jednadvacet kilometrů silnic první třídy.
před 3 hhodinami

Kolínská U&C dodá průzkumné drony pro americkou armádu v Evropě

Kolínský výrobce bezpilotních prostředků U&C UAS uzavřel kontrakt na dodání průzkumných dronů jednotkám americké armády rozmístěným v Evropě. Tato pilotní zakázka v ceně ve stovkách tisíc eur, tedy v přepočtu několika milionů korun, je pro firmu pouhým počátkem v objemech výrazně násobně vyšších, sdělil výrobní ředitel společnosti Pavel Bulant. Hlavním odběratelem U&C UAS je Ukrajina.
před 4 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali státní i firemní dluhopisy

Stát po letech znovu nabízí dluhopisy domácnostem. Ve čtvrtek začalo první upisovací období, kdy je možné do takzvaných Dluhopisů Republiky investovat. Hlavní ekonom Portu Jan Berka v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že očekává ze strany občanů pozitivní odezvu. Pořad se zaměřil také na firemní dluhopisy. Jejich objem v Česku roste, zvyšuje se ale také počet těch problémových. Martin Dočekal z webu Dluhopisář.cz a Fondu českých korporátních dluhopisů doporučil sledovat historii dané firmy a to, zda obligace používá jako doplněk svého financování, nebo stěžejní součást. Firma fungující krátkou dobu a závislá na dluhopisech je dle něj více riziková. „Je potřeba být na správné straně trhu,“ říká Martin Glajch z ČSOB s tím, že trh lze dělit na etablované hráče a „šedou zónu“. Pořadem provázeli Nina Ortová a Vítězslav Komenda.
před 9 hhodinami

Schillerová ujišťuje, že schodek v příštím roce nepřekročí tři procenta HDP

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odmítá odhad České národní banky, podle kterého schodek veřejných financí překoná příští rok tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Národní rozpočtová rada pro ČT spočítala, že by tři procenta znamenala deficit 356 miliard korun. Ministryně ujišťuje, že prolomení tříprocentní hranice vláda nedopustí.
16. 5. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o změně rozpočtových pravidel a obranné politice

Vláda zřejmě bude moci navyšovat výdaje na obranu nad schválené výdajové rámce rozpočtu až do roku 2036 – výdaje nad dvě procenta HDP se do těchto limitů nebudou počítat. Spornou novelu během mimořádné schůze v pátek prosadili koaliční poslanci. Kabinet bude mimo jiné moci stejným způsobem zvyšovat i výdaje na strategickou infrastrukturu. „V každém případě teď je to nezbytná záležitost,“ hájil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou změnu pravidel poslanec Roman Kubíček (ANO). Podotkl ovšem, že se jedná o dočasné řešení. „Myslím, že to je neschopnost prioritizovat,“ říká poslanec Pavel Žáček (ODS). „Máme jeden balík peněz, který získáme z daní, a musíme se s nimi naučit nakládat. (...) Nepatří to k zodpovědnému hospodaření, je to dluh na budoucnost,“ míní.
16. 5. 2026

VideoPřes čtyřicet procent vyrobených vozů v Česku je elektrifikovaných

Více než čtyřicet procent nově vyrobených vozů v Česku tvoří ty elektrifikované, tedy elektroauta, hybridy či plug-in hybridy. Aktuálně se navíc českému automobilovému trhu daří – zákazníci od ledna do dubna koupili skoro 83 tisíc aut, o dvě a půl procenta víc než loni. A lepší výsledky vykazuje i výroba – tuzemské automobilky vyprodukovaly přes 525 tisíc osobních vozů. I přesto, že automobilky vyrábí víc elektrifikovaných vozů, zájem o ně je menší, než se předpokládalo. Pokud společnosti takových modelů neprodají dostatek, hrozí jim vysoké pokuty za neplnění emisních cílů.
15. 5. 2026Aktualizováno16. 5. 2026

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
15. 5. 2026
Načítání...