Pověst Volkswagenu má zachránit Matthias Müller, šéf divize Porsche

Do čela německého automobilového koncernu Volkswagen byl jmenován Matthias Müller, který doposud řídil dceřinou společnost Porsche. Firma to oznámila po několikahodinovém zasedání své dozorčí rady. Dvaašedesátiletý Müller ve funkci generálního ředitele nahradí Martina Winterkorna, jenž ve středu odstoupil kvůli skandálu s podvody při měření emisí u naftových vozů. Nového šéfa má i mladoboleslavská Škoda Auto.

„Mým nejnaléhavějším úkolem je obnovit důvěru ve skupinu Volkswagen,“ prohlásil Müller. Slíbil, že zajistí maximální transparentnost a bude usilovat o to, aby společnost plnila stanovené normy nejlépe z celého automobilového průmyslu. Vyjádřil také naději, že Volkswagen vyjde z této krize silnější než kdy dříve.

Změny, kterými Volkswagen reaguje na skandál kolem emisí, se dotknou i české součásti Škoda Auto. Její šéf Winfried Vahland (58) od listopadu povede aktivity koncernu v USA, Kanadě a Mexiku a v čele mladoboleslavského podniku jej nahradí Bernhard Maier (55). Ten dosud působil ve funkci šéfa odbytu značky Porsche.

Aktivity Volkswagenu v samotných Spojených státech, kde celý skandál začal, dál povede Michael Horn. Ten se dnes za aféru omluvil zákazníkům, veřejnosti, úřadům i investorům a požádal je, aby dali Volkswagenu možnost napravit škody a získat zpět jejich důvěru.

Společnost po zasedání dozorčí rady sdělila, že nezávislým vyšetřováním případu pověří některou z amerických právnických firem. Chce také propustit zatím blíže neurčený počet manažerů a zavést decentralizovanější strukturu se zeštíhleným řízením. Navrhované změny bude posuzovat mimořádná valná hromada, kterou společnost naplánovala na 9. listopadu do Berlína.

„Jeho jmenování je krokem k očistě,“ komentoval Müllerovo jmenování analytik banky LBBW Frank Biller. Jiní ekonomové ale tvrdí, že Volkswagen znovu promeškal příležitost, a poukazují na jeho věk. „Už jen kvůli věku nebude moci vést společnost ani deset let. To znamená, že v dohledné budoucnosti se znovu objeví debaty o nástupnictví," řekl Henning Gebhardt z Deutsche Bank.

„Müller je dobrou volbou, ačkoli může být považován pouze za přechodného generálního ředitele, dokud si další interní kandidáti, jako například šéf značky Volkswagen Diess, nevyslouží své ostruhy," komentoval analytik Evercore ISI Arndt Ellinghorst.

Podle autobloggera Jana Blažka je ale celé dění kolem Volkswagenu v posledních dnech bouře ve sklenici vody. „Rozhodně si nemyslím, že by Volkswagen na tuto kauzu dojel. Ta personální změna byla žádaná..., a pokud se novým šéfem stane Mathias Müller, tak to je opravdu zdatný manažer,“ komentoval Blažek ještě před rozhodnutím rady s tím, že VW podle něj i přes tyto těžké časy zůstane lídrem automobilového průmyslu.

Podvodný software má 11 milionů aut

Skandál kolem německé automobilky vypukl minulý týden, když americké úřady obvinily firmu z toho, že ve Spojených státech vybavila téměř půl milionu aut zařízením pro obcházení emisních testů. Sám Volkswagen posléze přiznal, že tento software instaloval do celkem 11 milionů svých vozů. Firmě za to v USA hrozí pokuta až 18 miliard dolarů (436 miliard korun) a začalo tam proti ní trestní vyšetřování.

Aféra s naftovými motory EA 189 se navíc rozšířila i do Evropy, kdy německý ministr dopravy Alexander Dobrindt uvedl, že automobilka nemanipulovala s emisním měřením pouze u amerických aut, ale problém se údajně týká i evropských motorů. Neví se ale, o kolik vozů přesně jde. Evropská komise tak vyzvala všechny státy Evropské unie, aby zahájily vlastní vyšetřování manipulací s emisními testy.

Falšování údajů o emisích se netýká pouze osobních vozů, ale i lehkých nákladních aut. Podle agentury Reuters to řekl německý ministr dopravy Alexander Dobrindt.

Norská policie  oznámila, že zahájí vyšetřování, zda celý skandál VW neporušuje tamní zákony. Mimo jiné chce zjistit, zda vozy s naftovým motorem, u kterých bylo možné manipulovat s emisními měřeními, byly dovážené i do Norska. Francie vedle toho informovala, že se na pozadí aféry rozhodla od příštího týdne náhodně testovat auta všech výrobců, která se v zemi prodávají.

Stovka vozidel ke kontrole ve Francii bude vybírána losováním a na vyhodnocení testů bude dohlížet nezávislá komise, upřesnila francouzská ministryně životního prostředí Ségolene Royalová.

Motory ve škodovkách

Problémové automobily by tak mohly být i mezi českými řidiči. Podle údajů Svazu dovozců automobilů a automobilek se v letech 2009 až 2013 prodalo v Česku více než 150 tisíc vozů s naftovými motory, přičemž značná část z nich disponovala agregátorem TDI typu EA 189, kterého se kauza dotýká.

Je to trochu hon na čarodějnice. Ta aféra se nafukuje až příliš.
Michal Štengl
šéfredaktor magazínu Transport a logistika

„Motory přijdou do Škody z Polska, Maďarska nebo Německa a tak, jak přijdou, se montují,“ uvedl Kulhánek s tím, že to podstatné je něco jiného – zda v době, kdy se tyto motory v Evropě montovaly, splňovaly evropská (nikoli americká) emisní kritéria Euro 4 nebo Euro 5.

České ministerstvo dopravy je nicméně připravené svolat do servisu majitele aut značky Volkswagen i Škoda. Rezort ale zatím nemá konkrétní údaje o počtu vozidel, kterých by se revize týkala, i když si informace od výrobců vyžádalo. Návštěva servisu pak ale pro řidiče nebude povinná a motorista bude moci nezkontrolovaným autem dál jezdit. Náklady spojené s kontrolou i svoláním akce prý bude hradit výrobce.

„Myslím si, že do servisu ve finále nepojede téměř nikdo,“ dodává Blažek s tím, že obecně se svolávacích akcí, a to i v mnohem závažnějších situacích, účastní poměrně málo řidičů.

Země původu akcionářů firmy Volkswagen
Zdroj: bloomberg.com

Akcie VW zažily největší propad od finanční krize

Akcie Volkswagenu se kvůli skandálu od minulého pátku propadly o více než 33 procent. Zažily tak nejhorší týden od vrcholu světové finanční krize v říjnu 2008, kdy zkrachovala americká investiční banka Lehman Brothers. Tržní hodnota Volkswagenu se v důsledku skandálu snížila asi o 27 miliard eur (více než 730 miliard Kč).

Ztráty akcionářů Volkswagenu jsou ale tak obrovské, že někteří z nich uvažují i o žalobě na samotnou společnost. „Máme klienty, kteří se nevyhnutelně budou velmi důkladně zajímat o možnost vznést nárok na odškodnění akcionářů,“ dodává advokát Stewarts Law Clive Zietman.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
před 7 hhodinami

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
včera v 20:10

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
včeraAktualizovánovčera v 14:41

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
včera v 13:13

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
6. 6. 2026

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026
Načítání...