Pošta loni poprvé skončila ve ztrátě, prodělala 275 milionů

Česká pošta loni poprvé v historii skončila v červených číslech. Vykázala ztrátu 275 milionů korun proti předchozímu zisku 91 milionů korun. Skutečná provozní ztráta bez započítání pohledávky vůči státu za univerzální službu pak byla 1,075 miliardy korun. Podle vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD), pod jehož ministerstvo vnitra Česká pošta spadá, stát dlouhodobě málo platí za služby, které chce. Pošta to dotovala z rezerv, které došly, uvedl Hamáček.

„Před našimi zaměstnanci, zakladatelem ani před klienty nic nezakrýváme. Potvrdilo se, co jsme říkali během loňského roku. Česká pošta je dlouhodobě ve ztrátě, a to především proto, že stát nedostatečně platí za objednané služby. Okamžitě jsme začali připravovat restrukturalizaci, která se však logicky projeví se zpožděním. Kladný hospodářský výsledek tak očekáváme v roce 2022,“ uvedl generální ředitel České pošty Roman Knap.

Vedle problémů s úhradou univerzální služby patří mezi důvody meziročního propadu do ztráty snížení výnosů z listovních zásilek o 76 milionů korun a pokles zisku z prodeje majetku České pošty o 226 milionů korun. 

Hamáček uvedl, že celý problém vznikl kvůli tomu, že stát dlouhodobě málo platí za služby, které po České poště chce. „Roky to pošta dotovala ze svých rezerv, ty však došly. Vedení vypracovalo plán, jak podnik dostat z hospodářských potíží a postupně jej realizuje, to však nestačí,“ uvedl.

Pošta ještě od státu neobdržela univerzální platbu za roky 2013 a 2014

Stát loni poště přiznal pohledávku za poskytování univerzální služby v letech 2013 a 2014 ve výši 800 milionů korun. Fakticky tyto peníze ale firma stále neobdržela, a peníze tak v provozu chybí. Pošta se proto s ministerstvem financí domluvila na zápůjčce 800 milionů korun, která zlepší její cash flow a pomůže překlenout období, než stát zaplatí.

Česká pošta dostává od státu za poskytování univerzální služby 500 milionů korun ročně, což ale zdaleka neodpovídá výši nákladů za služby objednané státem. Tuto nedostatečnou platbu navíc dostává pošta s mimořádným zpožděním.

Zatímco náklady na zajištění univerzální služby musí pošta platit v reálném čase, na její proplacení čeká i déle než pět let. Kromě platby za roky 2013 a 2014 pošta dosud od státu neobdržela ani platby za roky 2018 a 2019.

Hamáček připomněl, že sněmovně pozměňovacím návrhem nabídl možnost zvýšit platbu státu za univerzální služby, aby je pošta nemusela doplácet. „Konkrétní výše platby, pokud zákon projde, bude záviset na auditu nákladů ze strany ČTÚ (Českého telekomunikačního úřadu),“ dodal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 11 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
včera v 13:28

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
včera v 06:30

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:15

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...