Poště se nedaří měnit pobočky na franšízy. Projekt prý není výhodný ani pro ni, ani pro obce

3 minuty
Výsledky prověrky České pošty Nejvyšším kontrolním úřadem
Zdroj: ČT24

Česká pošta má v projektu Pošta Partner skluz s převody poboček na jiné provozovatele; na obce či podnikatele chtěla ke konci loňského roku převést 648 poboček, ale podařilo se jí to jen u dvou třetin z nich. Po prověrce poštovního hospodaření to oznámil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Generální ředitel České pošty Roman Knap sdělil, že projekt teď není výhodný ani pro jednu stranu, a pošta jej proto přepracuje.

Pošta Partner nabízí základní poštovní služby jako běžné pobočky pošty, ale jsou provozovány třetí osobou – například provozovateli místních obchodů nebo obecními úřady, nikoli Českou poštou. Franšízant hradí provozní a mzdové náklady a od České pošty dostává fixní platby a část zisku ze služeb.

„Z kontroly vyplynulo, že se České poště nedaří podle plánu převádět své pobočky na takzvané pošty Partner,“ uvedl mluvčí NKÚ Václav Kešner. Ke konci roku 2017 se poště podařilo převést na partnery jen 428 z plánovaných 648 poboček.

Důvody zpoždění pošta podle mluvčího Matyáše Vitíka v současnosti analyzuje. Ředitel České pošty Knap potvrdil, že je převod poboček na franšízanty ve skluzu. „Pokud jde o projekt Pošta Partner, tak ten aktuálně není příliš výhodný ani pro poštu, ani pro obce. Přepracujeme ho a přijdeme s novou nabídkou, ze které budou mít prospěch obě strany,“ sdělil. Podle Knapa je také nutné správně vysvětlit starostům přínos projektu.

Poště klesá zisk, přibývá naopak reklamací

České poště také podle prověrky NKÚ v posledních dvou letech klesal zisk, ale reklamací loni meziročně přibylo o pětinu z přibližně 55 tisíc na zhruba 66 tisíc. „Drtivá většina těchto podání se týkala hlavní činnosti podniku – dodávání poštovních zásilek, které tvořilo 82 procent všech reklamací,“ sdělil mluvčí úřadu.

V roce 2015 dosáhla pošta kladného výsledku hospodaření ve výši 241 milionů korun, v roce 2017 šlo už o 78 milionů korun. Jedním z důvodů zhoršení výsledku byl například pokles příjmů z poštovních služeb.

„S kolegy aktuálně hledáme úspory napříč celou Českou poštou a zjištění NKÚ v tom samozřejmě využijeme. Odstraníme neefektivní činnosti a utrácení skončí, protože pošta musí peníze směřovat hlavně na férové ocenění zaměstnanců a tolik potřebné zvýšení kvality poskytovaných služeb,“ uvedl k výsledkům kontroly generální ředitel pošty.

Nábytek za miliony ležel roky ve skladu

U ministerstva vnitra jakožto zakladatele státního podniku se podle zprávy NKÚ ukázalo, že v kontrolovaných letech nevykonalo u České pošty žádnou veřejnosprávní kontrolu. „Neexistuje také dlouhodobá koncepce rozvoje České pošty, kterou by resort měl mít vypracovanou a podle které by se měl podnik rozvíjet,“ dodává NKÚ ve zprávě.

Bývalý ministr vnitra Lubomír Metnar (za ANO) odvolal letos ke konci února předchozího generálního ředitele České pošty Martina Elkána. Metnar tehdy kritizoval právě chybějící vizi fungování podniku a mimo jiné také skluz v převodu poboček na partnery. 

NKÚ se také zaměřil na vybrané nákupy České pošty. I tam odhalil nedostatky. Kontroloři například zjistili, že podnik nakoupil v letech 2015 a 2016 nábytek pro své pobočky, avšak téměř jej nevyužil. Ještě v roce 2018 bylo přibližně 90 procent z tohoto nábytku v hodnotě přesahující čtyři miliony korun uloženo ve skladech pošty.

Manažeři využívají služební vozy nehospodárně

Při kontrole také Nejvyšší kontrolní úřad došel k závěru, že Česká pošta „nepostupovala účelně, hospodárně a efektivně při využívání manažerských osobních vozidel“.

Na základě analýzy byl z celkového počtu manažerských vozidel vybrán kontrolní vzorek 20 vozidel . V případě tohoto vzorku najela vozidla k soukromým účelům přibližně 64 % z celkových najetých kilometrů. „Míru využívání vybraného vzorku služebních vozidel pro soukromé účely v roce 2017 považuje NKÚ za nepřiměřenou. ČP nevyužívala tato služební vozidla účelně, hospodárně a efektivně k svému podnikání, a nepostupovala tudíž v souladu se zákonem o státním podniku, “ uvádí ve zprávě NKÚ. 

V oblasti zadávání veřejných zakázek odhalila kontrola kromě porušení zákona i některé případy nehospodárných nákupů. Pošta u tří veřejných zakázek na dodávku zboží, stavební práce a služby v celkové předpokládané hodnotě 234,5 milionu korun bez DPH nedodržela zákonem předepsané postupy. Pošta také podle závěrů kontroly neprokázala účelnost a efektivnost nákupu dárkových předmětů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČNB ponechala základní úrokovou sazbu beze změny

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procentech. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Finanční trh stabilitu úrokových sazeb očekával.
15:19Aktualizovánopřed 47 mminutami

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
včeraAktualizovánovčera v 15:26

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
včera v 11:53

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
včera v 09:08

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Cenový tlak na potraviny polevuje, ve stavebnictví však sílí

Čeští spotřebitelé stále čelí rychlému růstu cen hovězího, vajec nebo drůbeže, méně si naopak připlatí za brambory, ovoce a zeleninu. Potraviny obecně nezdražují podle Českého statistického úřadu tak rychle jako dříve. Podle hlavního ekonoma Moneta Money Bank Petra Gapka by tak jejich ceny mohly být stabilnější. Tlak na ceny naopak nepolevuje ve stavebnictví, které se potýká s vysokými náklady na materiál a energie. Sektoru se také nedostává kvalifikované pracovní síly, jako jsou zedníci, tesaři nebo stavbyvedoucí. Rostou i nároky na pracovníky, kteří potřebují znát nové technologie.
16. 12. 2025

Platby za obnovitelné zdroje se zcela přesunou na stát

Stát v příštím roce převezme veškeré financování podporovaných zdrojů energie (POZE). Státní rozpočet to nově zatíží dalšími zhruba sedmnácti miliardami korun, celkově tak stát za poplatky dá více než 41 miliard korun. Schválila to vláda ANO, SPD a Motoristů, která tím chce snížit regulované ceny elektřiny. Domácnostem by toto opatření mělo regulovanou část energií oproti letošku snížit o více než patnáct procent, firmám ještě výrazněji. Dosud bylo financování POZE rozděleno mezi stát a odběratele.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Volkswagen po 24 letech uzavřel svou továrnu v Drážďanech

Továrna německé automobilky Volkswagen v Drážďanech ukončila po 24 letech provoz. Stroje se v takzvané Skleněné manufaktuře zastavily, jakmile vyrobily poslední vůz – červený Volkswagen ID.3. Automobil, na který se podepsali všichni zaměstnanci, se stane muzejním exponátem. Samotná drážďanská továrna se za padesát milionů eur (1,2 miliardy korun) změní v centrum inovací. Německá média upozornila, že to je poprvé v 88leté historii, kdy Volkswagen uzavřel některou ze svých továren v Německu.
16. 12. 2025
Načítání...