Poště se nedaří měnit pobočky na franšízy. Projekt prý není výhodný ani pro ni, ani pro obce

Nahrávám video

Česká pošta má v projektu Pošta Partner skluz s převody poboček na jiné provozovatele; na obce či podnikatele chtěla ke konci loňského roku převést 648 poboček, ale podařilo se jí to jen u dvou třetin z nich. Po prověrce poštovního hospodaření to oznámil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Generální ředitel České pošty Roman Knap sdělil, že projekt teď není výhodný ani pro jednu stranu, a pošta jej proto přepracuje.

Pošta Partner nabízí základní poštovní služby jako běžné pobočky pošty, ale jsou provozovány třetí osobou – například provozovateli místních obchodů nebo obecními úřady, nikoli Českou poštou. Franšízant hradí provozní a mzdové náklady a od České pošty dostává fixní platby a část zisku ze služeb.

„Z kontroly vyplynulo, že se České poště nedaří podle plánu převádět své pobočky na takzvané pošty Partner,“ uvedl mluvčí NKÚ Václav Kešner. Ke konci roku 2017 se poště podařilo převést na partnery jen 428 z plánovaných 648 poboček.

Důvody zpoždění pošta podle mluvčího Matyáše Vitíka v současnosti analyzuje. Ředitel České pošty Knap potvrdil, že je převod poboček na franšízanty ve skluzu. „Pokud jde o projekt Pošta Partner, tak ten aktuálně není příliš výhodný ani pro poštu, ani pro obce. Přepracujeme ho a přijdeme s novou nabídkou, ze které budou mít prospěch obě strany,“ sdělil. Podle Knapa je také nutné správně vysvětlit starostům přínos projektu.

Poště klesá zisk, přibývá naopak reklamací

České poště také podle prověrky NKÚ v posledních dvou letech klesal zisk, ale reklamací loni meziročně přibylo o pětinu z přibližně 55 tisíc na zhruba 66 tisíc. „Drtivá většina těchto podání se týkala hlavní činnosti podniku – dodávání poštovních zásilek, které tvořilo 82 procent všech reklamací,“ sdělil mluvčí úřadu.

V roce 2015 dosáhla pošta kladného výsledku hospodaření ve výši 241 milionů korun, v roce 2017 šlo už o 78 milionů korun. Jedním z důvodů zhoršení výsledku byl například pokles příjmů z poštovních služeb.

„S kolegy aktuálně hledáme úspory napříč celou Českou poštou a zjištění NKÚ v tom samozřejmě využijeme. Odstraníme neefektivní činnosti a utrácení skončí, protože pošta musí peníze směřovat hlavně na férové ocenění zaměstnanců a tolik potřebné zvýšení kvality poskytovaných služeb,“ uvedl k výsledkům kontroly generální ředitel pošty.

Nábytek za miliony ležel roky ve skladu

U ministerstva vnitra jakožto zakladatele státního podniku se podle zprávy NKÚ ukázalo, že v kontrolovaných letech nevykonalo u České pošty žádnou veřejnosprávní kontrolu. „Neexistuje také dlouhodobá koncepce rozvoje České pošty, kterou by resort měl mít vypracovanou a podle které by se měl podnik rozvíjet,“ dodává NKÚ ve zprávě.

Bývalý ministr vnitra Lubomír Metnar (za ANO) odvolal letos ke konci února předchozího generálního ředitele České pošty Martina Elkána. Metnar tehdy kritizoval právě chybějící vizi fungování podniku a mimo jiné také skluz v převodu poboček na partnery. 

NKÚ se také zaměřil na vybrané nákupy České pošty. I tam odhalil nedostatky. Kontroloři například zjistili, že podnik nakoupil v letech 2015 a 2016 nábytek pro své pobočky, avšak téměř jej nevyužil. Ještě v roce 2018 bylo přibližně 90 procent z tohoto nábytku v hodnotě přesahující čtyři miliony korun uloženo ve skladech pošty.

Manažeři využívají služební vozy nehospodárně

Při kontrole také Nejvyšší kontrolní úřad došel k závěru, že Česká pošta „nepostupovala účelně, hospodárně a efektivně při využívání manažerských osobních vozidel“.

Na základě analýzy byl z celkového počtu manažerských vozidel vybrán kontrolní vzorek 20 vozidel . V případě tohoto vzorku najela vozidla k soukromým účelům přibližně 64 % z celkových najetých kilometrů. „Míru využívání vybraného vzorku služebních vozidel pro soukromé účely v roce 2017 považuje NKÚ za nepřiměřenou. ČP nevyužívala tato služební vozidla účelně, hospodárně a efektivně k svému podnikání, a nepostupovala tudíž v souladu se zákonem o státním podniku, “ uvádí ve zprávě NKÚ. 

V oblasti zadávání veřejných zakázek odhalila kontrola kromě porušení zákona i některé případy nehospodárných nákupů. Pošta u tří veřejných zakázek na dodávku zboží, stavební práce a služby v celkové předpokládané hodnotě 234,5 milionu korun bez DPH nedodržela zákonem předepsané postupy. Pošta také podle závěrů kontroly neprokázala účelnost a efektivnost nákupu dárkových předmětů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zájem o investiční byty klesá

Zájem o koupi investičních bytů začíná klesat. Důvodem jsou jarní zpřísnění podmínek centrální banky pro poskytování hypoték, ale i nižší výnosy z pronájmu. Takových nemovitostí je v tuzemsku zhruba čtvrt milionu.
před 4 hhodinami

USA podle Trumpa obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzu. Růst cen ropy zrychlil

Americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzském průlivu a že budou od lodí za zajištění bezpečnosti vybírat poplatky. Šéf Bílého domu to v pondělí napsal na své sociální síti Truth Social. Hormuzským průlivem procházela pětina světových dodávek ropy a zemního plynu, než nad klíčovou lodní trasou na začátku konfliktu uplatnil kontrolu Írán. Počet lodí proplouvajících Hormuzským průlivem v neděli klesl na nejnižší úroveň za několik týdnů, ukázala data o lodní dopravě.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Kurýři jako zaměstnanci? Rozvoz jídla může zdražit

Nová směrnice Evropské unie, kterou musí členské státy zavést do letošního prosince, změní způsob, jakým jsou pracovníci rozvážkových služeb klasifikováni. Zákazníkům se kvůli tomu pravděpodobně zvýší ceny rozváženého jídla.
před 17 hhodinami

Regulace cen paliv s nedělí skončí

Vláda neprodloužila regulaci cen pohonných hmot. Cenové stropy tak budou platit naposledy v neděli, od příštího pondělí se ceny benzinu a nafty budou řídit pouze podle tržních mechanismů. Novinářům to po pondělním jednání kabinetu řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Mimořádná tržní situace podle ní pominula. Zároveň ale zdůraznila, že resort financí bude ceny paliv i marže prodejců nadále pozorně monitorovat.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Volkswagen uvažuje o zrušení dalších 50 tisíc míst, píší média

Automobilový koncern Volkswagen by mohl v příštích letech propustit dalších padesát tisíc zaměstnanců. V interním rozhovoru zveřejněném na firemním intranetu to uvedl šéf koncernu Oliver Blume, napsaly agentura Reuters nebo časopis Der Spiegel. Už dříve padlo rozhodnutí o propuštění padesáti tisíc lidí do roku 2030. Celkem by tak o práci v příštích letech přišlo sto tisíc lidí. O tomto počtu propuštěných už dříve s odvoláním na své zdroje informoval web listu Manager Magazin.
před 20 hhodinami

Výroba traktorů Zetor opouští Česko, v Evropě se firmě nevyplatí

Brněnský výrobce traktorů Zetor Tractors ukončuje po 80 letech výrobu traktorů v Brně. Produkci přesouvá do Indie, výroba v Evropě je podle vedení firmy neefektivní. V Brně zůstane centrála společnosti, vývojové centrum, vzniká obchod s náhradními díly a distribuční centrum. Ukončení výroby se dotkne 33 lidí, informovala firma.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

České firmy by mohly získat zpět už zaplacená americká cla. Jde o miliardy

Tuzemské firmy by mohly získat zpět zhruba 650 milionů dolarů – tedy 14 miliard korun – z už zaplacených amerických cel. Jde o platby za takzvané reciproční taxy, které loni zavedl prezident Donald Trump. Nejvyšší soud USA je ale letos v únoru zrušil. Americká administrativa tak na žádost firem musí peníze vrátit.
12. 7. 2026

Česko dostane z EU méně peněz, vláda bude diskutovat o jejich zacílení

Požadavky za půl druhého bilionu korun. Ministerstva předložila návrhy, kam chtějí v následujícím programovém období směrovat peníze z Evropské unie. Oproti očekávané sumě, kterou bude mít Česko k dispozici, je poptávka zhruba dvojnásobná. Evropský balík bude výrazně menší než v minulých letech. Tuzemsko totiž postupně bohatne a přibližuje se průměru zemí sedmadvacítky.
11. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.