Pošta couvla od záměru zřídit si vlastní banku. Raději začne hledat nového partnera

Nahrávám video
Pošta nebude bankou
Zdroj: ČT24

Česká pošta se rozhodla, že nebude vytvářet vlastní banku. Analýza ukázala, že by tento krok byl riskantní. Po vlastní bankovní licenci přitom volali jak premiér Bohuslav Sobotka, tak i vicepremiér Andrej Babiš. Služby v pojišťovnictví a bankovnictví chce pošta nabízet i po roce 2017, kdy vyprší současné smlouvy.

V roce 2017 vyprší poště smlouva s ČSOB. S nově vybranou firmou chce nabízet minimálně stejný rozsah bankovních služeb, které již nyní nabízí. V současné době pošta dostává od svých partnerů 1,5 miliardy korun ročně. I tuto částku by chtěla přinejmenším udržet. 

Ze studie pošty vyplynulo, že zřízení vlastní banky by bylo příliš riskantní. Například kvůli nejistotě, kdo by byli její klienti. S těmito závěry souhlasilo i ministerstvo vnitra, které je zřizovatelem pošty. 

Zákazník z ulice je rozebrán a Česká pošta by se musela stát bankou pro stát. Z analýz, které máme, vyplývá, že se pošta touto cestou vydat nemá. Potřebujeme partnera, který zaplatí slušné peníze.
Milan Chovanec
Nahrávám video
Ministr vnitra hostem Týdne v politice
Zdroj: ČT24

Ambice jsou podobné, ale chceme se podívat i na druh toho partnerství, uvedl ke staronovému směru generální ředitel pošty Martin Elkán. Dodal, že nechtějí mít zprostředkovatelskou smlouvu.

Příští týden by už mělo být jasno, která firma bude poště radit s nabídkami. Během jara by pak mělo být vypsáno otevřené výběrové řízení. 

Jde o to, pokud tam bude pokračovat nějaká banka, aby proběhlo transparentní výběrové řízení.
Andrej Babiš
premiér v demisi

Podle studie pošty už její zaměstnanci na přepážkách bankovní služby znají a nabízejí je. „Na co si vzpomenete, osobní účty, firemní účty, hypotéky,“ uvedla vedoucí pošty Brno 2 Romana Lidaříková. 

Poslanec ODS Martin Novotný řekl, že bankovní služby využívají starší, konzervativní klienti, pro které je důležitý osobní kontakt. Pokud jde ale o poštu, tak to nemá dlouhodobý strategický význam. Podle politiků by se pošta měla soustředit na poskytování služeb on-line.

  • V roce 2014 hospodařila se ziskem před zdaněním ve výši 241 milionů korun, což byl meziroční pokles o pětinu.
  • Za loňský rok pošta očekávala zisk kolem 50 milionů korun. 
  • Pošta má přes 31 tisíc zaměstnanců a provozuje 3200 poboček, z toho je více než tisícovka ztrátových. Část poboček chce v příštích letech dál převádět na partnery, rušit je nebude. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěSchillerová má návrh rozpočtu za reálný, opozice za nezodpovědný

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Opozice ve sněmovně návrh rozpočtu kritizuje. Je podle ní nezodpovědný.
06:00Aktualizovánopřed 24 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 6 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 18 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 19 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...