Po vstupu do unie zvedneme kotvy, plánují mladí Chorvaté

Záhřeb – Mladí Chorvaté utíkají hledat práci do zahraničí. Ročně jich odejde asi 12 tisíc. Nezaměstnanost lidí ve věkové kategorii do 25 let je totiž zhruba třicetiprocentní. Největší odliv mladých mozků ale čekají analytici v druhé polovině roku, kdy Chorvatsko vstoupí do Evropské unie.

Více peněz, kariéra a vidina lepší budoucnosti. To jsou nejčastější důvody, proč mladí Chorvaté hromadně míří za hranice státu. Například nezaměstnaný učitel Bruno Jerkušič hledá práci už téměř dva roky. Nechce se mu dále čekat, a proto se snaží najít si práci za hranicemi.

„Práci jsem začal hledat i prostřednictvím Facebooku. Je tam skupina lidí, kteří hromadně vybízejí mladé lidi, aby odešli z Chorvatska. Občas ji navštíví i nějaký zaměstnavatel, tak jsem se k té skupině přidal,“ říká.

Mladí lidé bez práce tvoří asi třetinu všech nezaměstnaných. Chorvatsko je tak třetí evropskou zemí hned po Řecku a Španělsku, která bojuje s nedostatkem pracovních míst pro absolventy. Největší odliv odborníci očekávají po 1. červenci 2013, kdy se Chorvatsko stane členem Evropské unie a jeho obyvatelům se tak otevřou pracovní možnosti v ostatních členských státech. Současní studenti už o odchodu do zahraničí přemýšlí.

Vídeň? Jenom čtyři hodiny autem

„Když si uvědomím, že Vídeň je jenom čtyři hodiny cesty autem, tak proč bych neodjela do zahraničí. Můžu tam mít lepší životní podmínky a zároveň budu blízko domova,“ uvažuje studentka psychologie Mirna Kerestešová. „Fyzioterapie je profese, kterou můžu dělat v podstatě kdekoliv. V Chorvatsku dostanu méně zaplaceno, když odjedu, tak vydělám skoro dvakrát tolik,“ doplňuje ji student fyzioterapie Ervin Horvát.

Nahrávám video

A takto přemýšlí čím dál víc mladých. Potvrzují to i pracovní agentury: „V poslední době vzrostl počet zájemců o dvacet až třicet procent. Ptají se nás hlavně na práci v Německu a zaměstnání ve zdravotnictví, hotelnictví, ale taky na technické profese,“ říká zaměstnankyně jedné z nich Vilma Mostahiničová.

Chorvatská ekonomika se loni potýkala s řadou problémů – kromě nezaměstnanosti, která dosáhla osmnácti procent, stát bojuje i se strukturálními problémy a nízkou konkurenceschopností. Letos by nicméně mělo být podle ekonomů lépe a tamní hospodářství by se mohlo přiblížit k dvouprocentnímu růstu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europoslanci schválili úpravu systému ETS 2

Poslanci Evropského parlamentu schválili úpravu emisního systému ETS 2 s cílem kontrolovat ceny chystaných povolenek pro silniční dopravu a budovy. Nová pravidla zavádějí cenový strop 45 eur (1100 korun) za tunu CO2, po jehož dosažení se do oběhu začnou automaticky uvolňovat povolenky z rezervy tržní stability. To má růst cen omezit. Úprava vstoupí v platnost poté, co ji schválí také členské státy. Europoslanci rovněž navrhli změnu návrhu Evropské komise, který se týká systému obchodování s emisními povolenkami ETS 1. Chtějí zachovat rušení emisních povolenek.
12:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Na návratu karenční doby se koalice neshodla, řekl ministr Šťastný

Vládní koalice se nedohodla na znovuzavedení karenční doby, tedy prvních tří dnů nemoci bez náhrady výdělku. Proti byla část ANO a SPD, uvedl pro Českou televizi ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). S obnovením nesouhlasili ani zástupci opozice nebo odbory, kteří vyzvali vládu i premiéra, aby záměr odmítl. Karenční doba přestala platit v roce 2019 poté, co ji zrušila tehdejší vláda Andreje Babiše.
13:57Aktualizovánopřed 6 hhodinami

EU prodloužila sankce proti ruským občanům zatím jen o sedm dní

Členské státy EU se zatím nedohodly na prodloužení sankcí uvalených na ruské a běloruské občany a firmy o dalších šest měsíců. Protože bez dohody by sankce přestaly v úterý platit, shodly se alespoň na prodloužení o sedm dní do 22. září, aby státy získaly více času na další jednání. Informoval o tom mluvčí irského předsednictví.
včeraAktualizovánovčera v 20:16

Útok ochromil saúdskoarabský ropovod na týdny, píše AP

Klíčový saúdskoarabský ropovod Východ-Západ, který byl minulý týden poškozen při dronovém útoku, bude po dobu několika týdnů z větší části mimo provoz. Agentuře AP to sdělili dva činitelé pod podmínkou zachování anonymity. Ceny ropy na začátku týdne rostou po nových útocích hútíů a po íránských útocích na lodě v Perském zálivu. Dál se zvýšily obavy o dodávky. Severomořská ropa Brent je zpět nad 107 dolary za barel. Také cena plynu pro evropský trh reagovala na výpadky dodávek z Blízkého východu a přesáhla hranici 84 eur za megawatthodinu. Byla tak nejvýše od roku 2022.
včeraAktualizovánovčera v 19:59

VideoČást aerolinek kvůli rostoucím cenám paliv omezí lety

S příchodem zimních měsíců některé aerolinky omezí provoz svých letů. Irská společnost Ryanair už ohlásila, že odbaví o dva miliony cestujících méně než v létě. Důvodem je drahé letecké palivo. Ještě 26. června se litr kerosinu prodával na burze za bezmála sedmnáct korun. V pátek 11. září už to ale bylo okolo 26 korun. Podle ekonomů navíc může být ještě hůř. „Z pohledu dalšího vývoje cen leteckého paliva to nevypadá vůbec dobře. Je to palivo, které je velmi podobné naftě, takže aerolinky trpí podobně jako řidiči, kteří tankují na čerpacích stanicích,“ upozornil hlavní analytik XTB Jiří Tyleček. Ryanair ruší odhadem třináct tisíc letů. A to i přesto, že společnost nakoupila palivo předem za nižší cenu. Některé další aerolinky zatím podobné kroky neplánují. Například Smartwings podle mluvčí rozšiřují síť pravidelných linek a na zimní sezonu firma navyšuje i frekvenci letů do vybraných destinací.
včera v 08:00

Tajné ruské „obchvaty“ sankcí. Jedna z tras vede přes ostrovní ráj

Kreml objevil nečekaný další kanál k obcházení sankcí. Tranzitní trasou pro západní zboží za stovky milionů dolarů se stal ostrovní turistický ráj Maledivy, odkud pak mikročipy, optické přístroje či letecké nýty použitelné pro vojenské účely míří přes místní síť pochybných firem do Ruské federace, zjistil list The Wall Street Journal (WSJ). Nejvíc sankcionovaného zboží proudí do Ruské federace přes Čínu či Střední Asii, Moskva ale dříve využívala i Gabon či Singapur – a potenciál vidí v Arktidě.
včera v 06:00

VideoVenkovských krámků loni skončilo méně než o rok dřív, pomáhají i pojízdné prodejny

Trend zavírání malých venkovských prodejen v Česku zpomaluje. Loni jich podle Potravinářské komory skončilo 55, o rok dříve zhruba třikrát tolik. Malé obchody ale dál narážejí na nedostatek zákazníků i personálu a jejich absence komplikuje život především starším obyvatelům, kteří nemají auto nebo musí za nákupem dojíždět. V některých obcích proto zásobování zajišťují pojízdné prodejny se základními potravinami.
13. 9. 2026

Čeští ovocnáři i zemědělci hlásí obří ztráty, úroda bude nízká

Čeští ovocnáři zaznamenali obrovské ztráty. Komise ministerstva zemědělství vyrazila do tuzemských sadů a vyčíslila je zatím na 1,27 miliardy korun. Část ovocných stromů poškodily už jarní mrazy. V létě pak přišlo intenzivní sucho. Kvůli výkyvům počasí bude letošní úroda oproti té průměrné asi poloviční. Na jihu Čech dokonce jen třetinová. To se projeví i na cenách. Také Agrární komora odhaduje, že výkyvy počasí zemědělce připraví přibližně o patnáct miliard. Menší úrodu měli i drobní farmáři a zahrádkáři.
13. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.