Platy před třiceti lety a dnes? Chleba nás stojí pořád stejně

Praha – Medián českých platů, tedy hodnota přesně uprostřed mzdové škály, se loni zvýšil o 474 korun a Češi si tak podle něj přišli měsíčně na 21,6 tisíce korun. Průměrná mzda se vedle toho přehoupla přes 25,5 tisíce korun. V porovnání s rokem 1985 si tak Češi mohou s průměrnou mzdou v peněžence dovolit přibližně stejné množství bochníků chleba, ale skoro dvakrát víc zaplatí například za jízdenky na městskou dopravu nebo plyn. Data dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Statistici dnes upozornili na to, že od roku 2000 se v Česku průměrná mzda z původní částky 13 219 korun téměř zdvojnásobila. Ještě v roce 1989 ale činila 3170 korun. A ředitel statistiky trhu práce ČSÚ Dalibor Holý k tomu dodal, že zatímco v roce 1985 si Čech mohl z průměrné výplaty koupit například 365 kilogramů cukru nebo 73 kilogramů másla, v roce 2014 to bylo 1168 kilogramů cukru a 159 kilogramů másla. Naopak z průměrného platu roku 1985 si Češi mohli koupit více než dnes například jízdenek na městskou hromadnou dopravu, poslat více dopisů, koupit více vstupenek do kina nebo zaplatit více zemního plynu.

„O kolik chleba nebo praček si koupíte víc, samozřejmě závisí na výši vaší mzdy a ta je závislá na tom, jestli jste muž, nebo žena, kolik je vám let, jakou máte profesi a v neposlední řadě také, v jakém odvětví pracujete,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ Jitka Erhartová a odkázala tak mimo jiné na údaje, ze kterých vyplynulo, že medián, tedy střední mzda, byla u mužů o 4098 korun vyšší než u žen. „Příčiny rozdílu mezi výdělky mužů a žen jsou podle mě především v předsudcích. Již od mládí jsou chlapci a dívky směřováni do jednotlivých oborů, u těch dívčích jsou samozřejmě nižší výdělky. A ještě větší předsudky jsou pak u péče o rodinu,“ uvedl Holý.

Dnes ženy začínají vydělávat jako muži, do té doby vlastně dělají zadarmo

Hlavní třídy klasifikace zaměstnání
Zdroj: ČT24/ČSÚ

Průměrné mzdy za celý loňský rok poskočily o 608 korun, což představuje reálný růst o dvě procenta. Čtyři z pěti zaměstnanců přitom loni pobírali plat v intervalu 12 tisíc až 42 tisíc korun hrubého měsíčně. „Nejvyšší mzdy jsou dlouhodobě v odvětví peněžnictví a pojišťovnictví, velice rychle je však dohání zaměstnanci v informačních a komunikačních činnostech. Mzdy zde dosahují dvojnásobku průměru ostatních odvětví,“ doplnila Erhartová. Z dlouhodobého výhledu by měly platy podle analytiků růst i nadále. Ekonomice se v současnosti daří, a tak by podniky měly být ochotnější přidávat svým zaměstnancům na mzdách.

Zásadní je i vzdělání

Platy v podnikatelské a veřejné sféře jsou na velmi podobné výši, rozdíl je ale jinde. „V podnikatelské sféře je řada pracovníků, kteří pobírají velmi nízké platy, a pak je tam řada těch, kteří mají plat v okolí mediánu nebo průměru. A nakonec je tam poměrně dost zaměstnanců, kteří mají plat výrazně vyšší, než je průměr, nebo opravdu hodně vysoký. Zatímco ve veřejné sféře není ten rozptyl tak výrazný, což je dáno i tím, jaké jsou vzdělanostní struktury v těchto sférách,“ uvedl analytik Miroslav Novák ze společnosti Akcenta CZ. Odkazoval tak na data statistického úřadu, podle kterých jsou pracovníci v nepodnikatelské sféře obecně vzdělanější, bez maturity je jen každý pátý, a 30 % tvoří vysokoškoláci. Kdežto ve mzdové sféře je téměř polovina lidí bez maturity a vysokoškolské vzdělání má pouze jeden ze sedmi.

Ředitel Holý k tomu dodal, že podle statistik Eurostatu z roku 2012 jsou průměrné náklady na pracovní sílu za jednu odpracovanou hodinu v ČR nejvyšší z východoevropských ekonomik. V Česku byl náklad na odpracovanou hodinu necelých deset eur, průměr EU činil 24,2 eura. Nejlevnější pracovní síla je v Bulharsku (3,42 eura), nejdražší v Norsku (více než 57 eur). Přesto podle posledních informací je to právě český trh, který si vybrali němečtí investoři jako nejatraktivnější z celého regionu střední a východní Evropy. (čtěte více)

Kdo si polepšil od letošního ledna

Od 1. ledna 2015 narostly platy policistům a hasičům o dalších 1,5 procenta. Lékaři a ostatní zdravotníci si od stejného data polepšili o 5 procent. Na zvýšení platů si zdravotníci na rozdíl od ostatních státních zaměstnanců museli počkat kvůli úhradové vyhlášce, prostřednictvím které peníze do zdravotnictví proudí. Ta platí vždy od Nového roku.

O zhruba 3 procenta si od ledna polepšili také ústavní činitelé, a to díky narychlo přijatému zákonu (v Kč):

  • poslanec + 1 700 na 57 600
  • ministr + 3 200 na 109 800
  • prezident + 5 500 na 191 800

Ještě výrazněji vzrostly platy soudcům (v Kč):

  • soudce okresního soudu (4 roky praxe) + 5 700
  • soudce krajského soudu (9 let praxe) + 8 200
  • ústavní soudce + 13 500 na 146 400
  • předseda Ústavního soudu + 18 900 na 206 000
Průměrná hrubá měsíční mzda v krajích – 4. čtvrtletí 2014
Zdroj: ČT24/ČSÚ

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
před 4 hhodinami

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
před 12 hhodinami

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
včera v 07:47

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
23. 6. 2026

Ve sto letech zemřel bývalý šéf Fedu Alan Greenspan

Ve věku sta let zemřel vlivný americký ekonom a někdejší šéf centrální banky (Fed) Alan Greenspan. V pondělí o tom informovala televize NBC s odvoláním na ekonomovu manželku Andreu Mitchellovou. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem osmnáct let, kdy byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi.
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026

Vláda schválila projekt podpory vybudování velkého datového centra

Vláda schválila podporu zapojení Česka do evropské soutěže o vybudování velkého datového centra pro umělou inteligenci, takzvané AI gigafactory, na českém území. Chce tak posílit bezpečnost a nezávislost Česka v AI. Po jednání to uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026
Načítání...