Praha - Kulturní majetek státu, tedy hrady, zámky, divadla či některé sbírkové předměty, je naceněn na 246 miliard korun. Nyní je nově chráněn centrálním pojištěním, za které bude ministerstvo kultury platit 20 milionů ročně. Úřad si od nového pojištění, které nemá po revoluci obdoby, slibuje velké úspory.
Ničivý požár hradu Pernštejn v dubnu 2005 nebyl šokem jenom pro památkáře, ale i pro správce. Gotický skvost totiž nebyl pojištěn a ztráta činila 100 milionů korun. Až poté začali správci památky hromadně pojišťovat - každý po svém. Ministerstvo kultury se teď ale rozhodlo, že kulturní majetek České republiky bude krýt centrální pojistkou.
„Katastrofická rizika jsou pojištěna několikasetnásobně lépe, než tomu bylo dosud,“ sdělil náměstek ministryně kultury Martin Sankot.
Ministerstvo uzavřelo s pojišťovnou Kooperativa novou smlouvu na pojištění majetku svých příspěvkových organizací. „Smlouva zaručuje navýšení limitů plnění všech katastrofických rizik, která nejvíce ohrožují majetek státu spravovaný ministerstvem kultury, tedy zejména hrady, zámky, muzea, galerie či divadla,“ uvedla mluvčí ministerstva Markéta Ševčíková.
Ani v nové úpravě ale nebudou pojištěny všechny památky ve vlastnictví státu. S pojišťovnou Kooperativa bude ale existovat rámcová smlouva, podle které budou moci ředitelé příspěvkových organizací nechat připojistit ty památky, u kterých to v budoucnosti budou považovat za důležité. Pojišťování státních památek tak není uzavřenou problematikou a může pokračovat podle potřeby. Uvedla to ministryně kultury Alena Hanáková.
Pojištění se týká všech 29 státních příspěvkových organizací v kultuře. Ty si budou o pojištění rozhodovat ve své působnosti, sami ho také z příspěvku od státu budou platit a budou mít i pravomoc rozhodnout, které památky připojistit.
Veškeré škody by tak odteď měla zaplatit zejména pojišťovna. Pro samotné kulturní organizace levnější pojištění znamená jediné, mohou pojistit více majetku. Například Národní knihovna jako jedna z mála už má jasno, co dalšího si pojistí. „Jedná se například o nové zařízení na digitalizaci nebo o novou budovu centrálního depozitáře,“ popsala mluvčí knihovny Irena Maňáková.
V ohrožení ale nejsou jenom budovy. Samotné sbírky, které se uvnitř ukrývají, musí čelit vandalům a zlodějům. Na ně ale pojištění stačit nebude. „Já si neumím představit, že bychom byli schopni zaplatit pojištění při ceně těch sbírek,“ obává se Evžen Balaš, správní ředitel Uměleckoprůmyslového muzea.
Kolik vlastně stát ušetří rekordní pojistkou, v tuto chvíli nikdo neví. Jak moc budou trpět památky a sbírkové předměty v budoucnu, totiž nedokáže nikdo odhadnout. Ministerstvo kultury je ale přesvědčeno, že výše rekordní pojistky se vyplatí. „Jednoznačné úspory budou vidět až za několik let, kdy budeme moci říci, kolik jsme ušetřili na základě škodných událostí,“ uvedl Sankot.
Příspěvkové organizace mají ve své správě stovky budov a stovky tisíc předmětů. Celý proces pojišťování majetku ohromné ceny a ohromné hodnoty má být ukončen během několika týdnů.
