Odstávky v elektrárnách srazily zisk i tržby ČEZ

Energetická skupina ČEZ vykázala za tři čtvrtletí letošního roku čistý zisk 14,7 miliardy korun, což je meziroční pokles o 11 procent. Tržby firmy se pak snížily o pět procent na 145,1 miliardy korun. Negativní vliv na výsledky měly odstávky v jaderných elektrárnách.

ČEZ rozšířil především v Jaderné elektrárně Dukovany kontroly svarů, v jejichž dokumentaci byly nesrovnalosti. Firma svary kontroluje i v druhé jaderné elektrárně v Temelíně. Finanční ředitel ČEZ Martin Novák potvrdil dřívější odhady, že dopad odstávek kvůli kvůli kontrolám svarů v jaderných elektrárnách do letošního provozního zisku bude na úrovni tří miliard korun. Pro příští rok, kdy by měly kontroly skončit, podle něj firma odhad zatím nemá.

Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš doplnil, že firma dokončuje žalobu na společnost Škoda JS, která měla správu zařízení na starosti. „Měla by být podána v řádu několika málo týdnů,“ uvedl. Kolik bude ČEZ po firmě požadovat ale specifikovat nechtěl. Škoda JS již dříve vinu popřela.

Jak získat více  zisku

Společnost nadále očekává, že za celý rok vykáže čistý zisk očištěný o mimořádné vlivy ve výši 18 miliard korun. Vyplývá to z prezentace pro investory, kterou firma zveřejnila na svém webu.

Provozní zisk EBITDA za devět měsíců letoška klesl o desetinu na 43,8 miliardy korun. Odhad celoročního provozního zisku firma dále snížila na 56 miliard z dosavadních 58 miliard korun, a to zejména z důvodu prodloužení odstávek jaderných zdrojů především v důsledku poruchy turbíny 2. bloku v Temelíně. Loni za celý rok ČEZ vykázal provozní zisk 65,1 miliardy korun.

„ČEZ se z klesajícího kolač tržeb snaží vydolovat co nejvíce zisku, ale tato strategie je velice těžká, speciálně v odvětví tak kapitálově náročném, jakým je výroba elektřiny,“ soudí analytik BH Securities Martin Vlček. 

Zdůraznil, že silný meziroční růst o 11 procent v segmentu alternativního dodavatelství plynu díky svému celkově malému podílu na tržbách společnosti nedokáže ani zdaleka vyrovnat pokles „starých aktivit“.

Firmě ČEZ hrozí podobný osud, jaký postihl nedávno německé operátory RWE a E.ON, tj. postupné utlumování aktivit v oblastí starých fosilních paliv a orientace na obnovitelné zdroje.
Martin Vlček
analytik BH Securities

Co zhoršuje výsledek

„Relativně nízký čistý zisk, který očekáváme ve čtvrtém čtvrtletí, má vedle tradičních sezonních vlivů dva významné faktory. Nárůst odpisů a pokles kapitalizovaných úroků související se zařazením komplexně obnovené Elektrárny Prunéřov do majetku. A dále letos nemůžeme počítat s loňským vrácením části daně za emisní povolenky z let 2011 a 2012, které ve čtvrtém čtvrtletí 2015 přineslo do zisku 3,8 miliardy korun,“ uvedl místopředseda představenstva a finanční ředitel ČEZ Martin Novák.

Výroba elektřiny za tři čtvrtletí letoška klesla meziročně o jedno procento na 45,1 terawatthodiny. Výroba v jaderných elektrárnách klesla o 11 procent, v uhelných elektrárnách v Česku naopak o šest procent vzrostla.

Vývoj prodeje plynu a elektřiny

Distribuce elektřiny koncovým zákazníkům se zvýšila proti loňským třem čtvrtletím o dvě procenta, prodej plynu stoupl o 11 procent, u elektřiny naopak klesl o čtyři procenta. Prodej tepla vzrostl o tři procenta.

Na konci září skupina ČEZ zaměstnávala zhruba 26 600 lidí, oproti stejnému období loni o tři procenta víc. ČEZ je největší česká energetická firma. Jejím majoritním akcionářem je stát, který drží prostřednictvím ministerstva financí zhruba 70 procent akcií. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
před 7 hhodinami

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
26. 6. 2026

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
26. 6. 2026

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026
Načítání...