Odstávky v elektrárnách srazily zisk i tržby ČEZ

Energetická skupina ČEZ vykázala za tři čtvrtletí letošního roku čistý zisk 14,7 miliardy korun, což je meziroční pokles o 11 procent. Tržby firmy se pak snížily o pět procent na 145,1 miliardy korun. Negativní vliv na výsledky měly odstávky v jaderných elektrárnách.

ČEZ rozšířil především v Jaderné elektrárně Dukovany kontroly svarů, v jejichž dokumentaci byly nesrovnalosti. Firma svary kontroluje i v druhé jaderné elektrárně v Temelíně. Finanční ředitel ČEZ Martin Novák potvrdil dřívější odhady, že dopad odstávek kvůli kvůli kontrolám svarů v jaderných elektrárnách do letošního provozního zisku bude na úrovni tří miliard korun. Pro příští rok, kdy by měly kontroly skončit, podle něj firma odhad zatím nemá.

Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš doplnil, že firma dokončuje žalobu na společnost Škoda JS, která měla správu zařízení na starosti. „Měla by být podána v řádu několika málo týdnů,“ uvedl. Kolik bude ČEZ po firmě požadovat ale specifikovat nechtěl. Škoda JS již dříve vinu popřela.

Jak získat více  zisku

Společnost nadále očekává, že za celý rok vykáže čistý zisk očištěný o mimořádné vlivy ve výši 18 miliard korun. Vyplývá to z prezentace pro investory, kterou firma zveřejnila na svém webu.

Provozní zisk EBITDA za devět měsíců letoška klesl o desetinu na 43,8 miliardy korun. Odhad celoročního provozního zisku firma dále snížila na 56 miliard z dosavadních 58 miliard korun, a to zejména z důvodu prodloužení odstávek jaderných zdrojů především v důsledku poruchy turbíny 2. bloku v Temelíně. Loni za celý rok ČEZ vykázal provozní zisk 65,1 miliardy korun.

„ČEZ se z klesajícího kolač tržeb snaží vydolovat co nejvíce zisku, ale tato strategie je velice těžká, speciálně v odvětví tak kapitálově náročném, jakým je výroba elektřiny,“ soudí analytik BH Securities Martin Vlček. 

Zdůraznil, že silný meziroční růst o 11 procent v segmentu alternativního dodavatelství plynu díky svému celkově malému podílu na tržbách společnosti nedokáže ani zdaleka vyrovnat pokles „starých aktivit“.

Firmě ČEZ hrozí podobný osud, jaký postihl nedávno německé operátory RWE a E.ON, tj. postupné utlumování aktivit v oblastí starých fosilních paliv a orientace na obnovitelné zdroje.
Martin Vlček
analytik BH Securities

Co zhoršuje výsledek

„Relativně nízký čistý zisk, který očekáváme ve čtvrtém čtvrtletí, má vedle tradičních sezonních vlivů dva významné faktory. Nárůst odpisů a pokles kapitalizovaných úroků související se zařazením komplexně obnovené Elektrárny Prunéřov do majetku. A dále letos nemůžeme počítat s loňským vrácením části daně za emisní povolenky z let 2011 a 2012, které ve čtvrtém čtvrtletí 2015 přineslo do zisku 3,8 miliardy korun,“ uvedl místopředseda představenstva a finanční ředitel ČEZ Martin Novák.

Výroba elektřiny za tři čtvrtletí letoška klesla meziročně o jedno procento na 45,1 terawatthodiny. Výroba v jaderných elektrárnách klesla o 11 procent, v uhelných elektrárnách v Česku naopak o šest procent vzrostla.

Vývoj prodeje plynu a elektřiny

Distribuce elektřiny koncovým zákazníkům se zvýšila proti loňským třem čtvrtletím o dvě procenta, prodej plynu stoupl o 11 procent, u elektřiny naopak klesl o čtyři procenta. Prodej tepla vzrostl o tři procenta.

Na konci září skupina ČEZ zaměstnávala zhruba 26 600 lidí, oproti stejnému období loni o tři procenta víc. ČEZ je největší česká energetická firma. Jejím majoritním akcionářem je stát, který drží prostřednictvím ministerstva financí zhruba 70 procent akcií. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
před 5 hhodinami

ŘSD i Správa železnic chtějí příští rok o miliardy víc

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železnic chtějí pro rok 2027 víc finančních prostředků než letos, aby mohly pokračovat v klíčových stavbách a pustit se i do nových projektů. Tuzemská dálniční síť by se měla v příštím roce rozšířit o třicet až pětatřicet nových kilometrů. Letos ŘSD plánuje zprovoznit téměř čtyřicet kilometrů hlavních dopravních tepen a dalších jednadvacet kilometrů silnic první třídy.
před 6 hhodinami

Kolínská U&C dodá průzkumné drony pro americkou armádu v Evropě

Kolínský výrobce bezpilotních prostředků U&C UAS uzavřel kontrakt na dodání průzkumných dronů jednotkám americké armády rozmístěným v Evropě. Tato pilotní zakázka v ceně ve stovkách tisíc eur, tedy v přepočtu několika milionů korun, je pro firmu pouhým počátkem v objemech výrazně násobně vyšších, sdělil výrobní ředitel společnosti Pavel Bulant. Hlavním odběratelem U&C UAS je Ukrajina.
před 6 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali státní i firemní dluhopisy

Stát po letech znovu nabízí dluhopisy domácnostem. Ve čtvrtek začalo první upisovací období, kdy je možné do takzvaných Dluhopisů Republiky investovat. Hlavní ekonom Portu Jan Berka v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že očekává ze strany občanů pozitivní odezvu. Pořad se zaměřil také na firemní dluhopisy. Jejich objem v Česku roste, zvyšuje se ale také počet těch problémových. Martin Dočekal z webu Dluhopisář.cz a Fondu českých korporátních dluhopisů doporučil sledovat historii dané firmy a to, zda obligace používá jako doplněk svého financování, nebo stěžejní součást. Firma fungující krátkou dobu a závislá na dluhopisech je dle něj více riziková. „Je potřeba být na správné straně trhu,“ říká Martin Glajch z ČSOB s tím, že trh lze dělit na etablované hráče a „šedou zónu“. Pořadem provázeli Nina Ortová a Vítězslav Komenda.
před 11 hhodinami

Schillerová ujišťuje, že schodek v příštím roce nepřekročí tři procenta HDP

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odmítá odhad České národní banky, podle kterého schodek veřejných financí překoná příští rok tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Národní rozpočtová rada pro ČT spočítala, že by tři procenta znamenala deficit 356 miliard korun. Ministryně ujišťuje, že prolomení tříprocentní hranice vláda nedopustí.
16. 5. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o změně rozpočtových pravidel a obranné politice

Vláda zřejmě bude moci navyšovat výdaje na obranu nad schválené výdajové rámce rozpočtu až do roku 2036 – výdaje nad dvě procenta HDP se do těchto limitů nebudou počítat. Spornou novelu během mimořádné schůze v pátek prosadili koaliční poslanci. Kabinet bude mimo jiné moci stejným způsobem zvyšovat i výdaje na strategickou infrastrukturu. „V každém případě teď je to nezbytná záležitost,“ hájil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou změnu pravidel poslanec Roman Kubíček (ANO). Podotkl ovšem, že se jedná o dočasné řešení. „Myslím, že to je neschopnost prioritizovat,“ říká poslanec Pavel Žáček (ODS). „Máme jeden balík peněz, který získáme z daní, a musíme se s nimi naučit nakládat. (...) Nepatří to k zodpovědnému hospodaření, je to dluh na budoucnost,“ míní.
16. 5. 2026

VideoPřes čtyřicet procent vyrobených vozů v Česku je elektrifikovaných

Více než čtyřicet procent nově vyrobených vozů v Česku tvoří ty elektrifikované, tedy elektroauta, hybridy či plug-in hybridy. Aktuálně se navíc českému automobilovému trhu daří – zákazníci od ledna do dubna koupili skoro 83 tisíc aut, o dvě a půl procenta víc než loni. A lepší výsledky vykazuje i výroba – tuzemské automobilky vyprodukovaly přes 525 tisíc osobních vozů. I přesto, že automobilky vyrábí víc elektrifikovaných vozů, zájem o ně je menší, než se předpokládalo. Pokud společnosti takových modelů neprodají dostatek, hrozí jim vysoké pokuty za neplnění emisních cílů.
15. 5. 2026Aktualizováno16. 5. 2026

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
15. 5. 2026
Načítání...