Odstávky v elektrárnách srazily zisk i tržby ČEZ

Energetická skupina ČEZ vykázala za tři čtvrtletí letošního roku čistý zisk 14,7 miliardy korun, což je meziroční pokles o 11 procent. Tržby firmy se pak snížily o pět procent na 145,1 miliardy korun. Negativní vliv na výsledky měly odstávky v jaderných elektrárnách.

ČEZ rozšířil především v Jaderné elektrárně Dukovany kontroly svarů, v jejichž dokumentaci byly nesrovnalosti. Firma svary kontroluje i v druhé jaderné elektrárně v Temelíně. Finanční ředitel ČEZ Martin Novák potvrdil dřívější odhady, že dopad odstávek kvůli kvůli kontrolám svarů v jaderných elektrárnách do letošního provozního zisku bude na úrovni tří miliard korun. Pro příští rok, kdy by měly kontroly skončit, podle něj firma odhad zatím nemá.

Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš doplnil, že firma dokončuje žalobu na společnost Škoda JS, která měla správu zařízení na starosti. „Měla by být podána v řádu několika málo týdnů,“ uvedl. Kolik bude ČEZ po firmě požadovat ale specifikovat nechtěl. Škoda JS již dříve vinu popřela.

Jak získat více  zisku

Společnost nadále očekává, že za celý rok vykáže čistý zisk očištěný o mimořádné vlivy ve výši 18 miliard korun. Vyplývá to z prezentace pro investory, kterou firma zveřejnila na svém webu.

Provozní zisk EBITDA za devět měsíců letoška klesl o desetinu na 43,8 miliardy korun. Odhad celoročního provozního zisku firma dále snížila na 56 miliard z dosavadních 58 miliard korun, a to zejména z důvodu prodloužení odstávek jaderných zdrojů především v důsledku poruchy turbíny 2. bloku v Temelíně. Loni za celý rok ČEZ vykázal provozní zisk 65,1 miliardy korun.

„ČEZ se z klesajícího kolač tržeb snaží vydolovat co nejvíce zisku, ale tato strategie je velice těžká, speciálně v odvětví tak kapitálově náročném, jakým je výroba elektřiny,“ soudí analytik BH Securities Martin Vlček. 

Zdůraznil, že silný meziroční růst o 11 procent v segmentu alternativního dodavatelství plynu díky svému celkově malému podílu na tržbách společnosti nedokáže ani zdaleka vyrovnat pokles „starých aktivit“.

Firmě ČEZ hrozí podobný osud, jaký postihl nedávno německé operátory RWE a E.ON, tj. postupné utlumování aktivit v oblastí starých fosilních paliv a orientace na obnovitelné zdroje.
Martin Vlček
analytik BH Securities

Co zhoršuje výsledek

„Relativně nízký čistý zisk, který očekáváme ve čtvrtém čtvrtletí, má vedle tradičních sezonních vlivů dva významné faktory. Nárůst odpisů a pokles kapitalizovaných úroků související se zařazením komplexně obnovené Elektrárny Prunéřov do majetku. A dále letos nemůžeme počítat s loňským vrácením části daně za emisní povolenky z let 2011 a 2012, které ve čtvrtém čtvrtletí 2015 přineslo do zisku 3,8 miliardy korun,“ uvedl místopředseda představenstva a finanční ředitel ČEZ Martin Novák.

Výroba elektřiny za tři čtvrtletí letoška klesla meziročně o jedno procento na 45,1 terawatthodiny. Výroba v jaderných elektrárnách klesla o 11 procent, v uhelných elektrárnách v Česku naopak o šest procent vzrostla.

Vývoj prodeje plynu a elektřiny

Distribuce elektřiny koncovým zákazníkům se zvýšila proti loňským třem čtvrtletím o dvě procenta, prodej plynu stoupl o 11 procent, u elektřiny naopak klesl o čtyři procenta. Prodej tepla vzrostl o tři procenta.

Na konci září skupina ČEZ zaměstnávala zhruba 26 600 lidí, oproti stejnému období loni o tři procenta víc. ČEZ je největší česká energetická firma. Jejím majoritním akcionářem je stát, který drží prostřednictvím ministerstva financí zhruba 70 procent akcií. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Von der Leyenová kritizovala nový návrh rozpočtu EU pro malou flexibilitu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kritizovala nový návrh budoucího víceletého rozpočtu EU, který podle ní výrazně omezuje flexibilitu, jež Evropské unii umožňuje reagovat na nepředvídatelné krize. Uvedla to na tiskové konferenci po skončení dvoudenního summitu EU v Bruselu. Návrh irského předsednictví odmítá například Švédsko, nelíbí se ani německému kancléři Friedrichu Merzovi. Dle slov předsedy Evropské rady Antónia Costy je potřeba mít celkovou dohodu do konce roku.
před 7 hhodinami

ČEZ podal v Lucembursku žaloby proti blokaci tamních firem kvůli Diag Human

Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci automobilovému odvětví

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci zajistit budoucnost automobilového odvětví v Evropě. Cílem je snížit do roku 2035 emise oxidu uhličitého a posílit výrobu a vývoj nové generace elektromobilů v Evropě. S odkazem na oznámení obou vlád o tom informují světové tiskové agentury.
před 17 hhodinami

O pracovníky z Filipín je v Česku zájem. Nynější náborové kvóty firmám nestačí

Na českém trhu práce chybí desítky tisíc lidí. Firmy proto dál hledají posily v zahraničí. Přibývá například pracovníků z Filipín, o které je velký zájem. Každý měsíc mohou firmy přijmout z této země přes osm set zaměstnanců. Podle náborářů to ale nestačí. Zahraniční pracovníci chybí především v průmyslové výrobě, stavebnictví, logistice nebo dopravě. Uplatnění nacházejí i v nemocnicích či hotelech. Vláda podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) plánuje kvóty pro nábor z Filipín navýšit.
včera v 06:00‌‌

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
15. 10. 2026Aktualizováno15. 10. 2026‌‌

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil zákon umožňující regulovat ceny paliv

Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil zákon, který umožňuje regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím vládního nařízení. Senátoři, za které jednal Tomáš Goláň (ODS), nezpochybňují, že stát může za mimořádných okolností ceny regulovat. Namítají však, že zákon dává vládě příliš široké pravomoci a nechrání dostatečně podnikatele před dlouhodobě ztrátovým provozem.
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

VideoTlak na rafinerie je v pořádku, říká o mimořádné dani Koten. Svárovská mluví o záplatě

Poslanci podpořili v prvním čtení mimořádnou padesátiprocentní daň pro rafinerie. Ty ji mají platit zpětně už za letošek, a to z rozdílu výše marže mezi loňským a letošním rokem. Vláda tak chce získat pro státní rozpočet až 5,5 miliardy korun ročně. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD) by bylo „naivní si myslet, že (paliva) zlevní o pět, o deset korun“. Je v pořádku vytvořit určitý tlak na rafinerie, v dlouhodobém horizontu to může přinést efekt, věří. Řešení působí jako záplata, namítá členka sněmovního zahraničního výboru Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů). V principu je však zastánkyně sektorové daně a zdanění mimořádných zisků. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
14. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.