ODS: Levice nás žene do bankrotové pasti podobné Řecku

Praha – Podle občanských demokratů je situace kolem Řecka reálnou politickou, ekonomickou a sociální hrozbou, a proto se trendu zadlužovací ekonomické politiky budou snažit zabránit. ODS proto vyzvala ministry, které nominovala, k úsporám v rozpočtu a podpoře ministra financí Eduarda Janoty v jeho úsporných krocích. ČSSD s tím nesouhlasí a nařčení označila za typického strašáka ODS. Navíc podle mínění sociální demokracie poškozuje volební lídr ODS Petr Nečas svými výroky o špatném stavu veřejných financí mezinárodní rating České republiky. Jak uvedl ekonomický expert ČSSD Jan Mládek, Česku bankrot nehrozí, neboť je jeho dluh jedním z nejnižších v unii.

„Je naším klíčovým úkolem zabránit podobnému vývoji v České republice,“ zdůraznil volební lídr ODS Petr Nečas. „Dopady bankrotu či ekonomických problémů souvisejících s Řeckem se dosud jevily jako vzdálené a abstraktní, jako hypotetické strašidlo. Nyní můžeme vidět, že je to reálná politická, ekonomická a sociální hrozba. Realitou se to může stát a bude to mít dopady na konkrétní život konkrétních lidí,“ dodal.

ODS: Vyhraje-li levice, hrozí prudké oslabení měny či zdražení benzinu

Podle ODS by v případě realizace programu levice hrozilo oslabení měny na 36 korun za euro či zdražení litru benzinu na 40 korun. Inflace by stoupla nad deset procent a důchodcům by klesly reálné důchody, doplňují občanští demokraté. O práci by mohlo v případě prosazení levicových plánů také přijít až 150 000 lidí. „Pokud bude realizován program levice, bude hrozit státní bankrot, a tomu musíme zabránit,“ prohlásil Nečas.

Své úvahy demonstroval Nečas na nákupu základních potravin. V červeno-oranžové nákupní tašce poukázal na prudkou redukci potřeb pro obyčejného člověka, pokud bude realizován volební program levice a dojde ke státnímu bankrotu. V menší síťovce se objevila půlka chleba namísto celého, litr a půl vody se zmenšil na litrovou láhev a chyběly některé základní potraviny spolu například s banány.

Podle Miroslava Zámečníka, ekonoma a člena Ekonomické skupiny odborníků, se nyní politici musí dohodnout na rozpočtu na příští rok a snižovat jeho schodek: „Cokoliv jiného není myslitelné. Schodek musí být nižší a musí se přitvrdit. Kvalita hospodářské politiky totiž bude sledována přísněji než dosud. Teď je čas na velmi disciplinovanou rozpočtovou politiku a hladké schválení rozpočtu.“

Janota tento týden oznámil další škrty v letošním rozpočtu, snažit se chce o zachování letošního deficitu ve výši 5,3 procenta hrubého domácího produktu. Úsporný rozpočet chce připravit i na příští rok, který by neměl vést k deficitu vyššímu než 4,8 procenta HDP. Především ČSSD před květnovými volbami prosazuje návrhy, které odporují úsporným plánům vlády.

Pavel Mertlík, hlavní ekonom, Raiffeisenbank:

„V návrhu ODS jsem zaznamenal dvě věci, které stojí za řeč. Jednak to byl návrh cílového deficitu státního rozpočtu pro příští rok, což bylo 3,8 procenta… Mně osobně připadá, že to je návrh, o kterém stojí za to diskutovat… Ovšem přijde mi, že toto číslo je přepálené… Další věcí je finanční ústava, kde v prezentaci této problematiky vidím ze strany ODS velký posun k lepšímu za posledních čtyři až pět let.“

Je třeba myslet na drastické úspory Irska či Lotyšska

Nečas společně s ekonomickým expertem strany Martinem Kocourkem a ekonomem Miroslavem Zámečníkem připomněl příklady Irska či Lotyšska, kde byla přijata drastická úsporná opatření kvůli problémům s veřejnými financemi.

Podle Mládka mohou za současné problémy „dárečky ODS bohatým a daňové mičurinství vlády“ premiéra a někdejšího předsedy občanských demokratů Mirka Topolánka. Za jeho vlády změny na odvodech do sociálních fondů vedly k jejich snížení až o 20 miliard ročně. Mládek prohlásil, že nynější zadlužení ČR nemají na svědomí sociální demokraté, ale právě ODS, která v 90. letech minulého století podle něj „vedla řecké účetnictví“, tedy skrývala a přelévala dluhy.

Občanští demokraté dle levice neustále strašili a straší Řeckem, dnes jsou však podle ODS vidět následky dluhových pastí. „Když se projednával návrh státního rozpočtu v prosinci loňského roku a agentura Fitch jako první snížila úvěrový rating Řecku, tak jsme upozorňovali, že může dojít k závažným konsekvencím, a už tehdy jsme byli napadáni sociální demokracií, proč strašíme i v případě Řecka,“ vysvětlil Nečas. K eskalaci řeckých problémů nakonec došlo zhruba po čtyřech měsících.

Účet zemí eurozóny a Mezinárodního měnového fondu za problémy Řecka se podle středečních údajů vyšplhá na 100 až 120 miliard eur, přičemž pomoc bude rozložena do tříletého období. Agentura Bloomberg dnes dokonce předpokládanou pomoc Řecku vyčíslila až na 600 miliard eur.

  • Petr Nečas demonstruje nákup před a po autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/17/1610/160993.jpg
  • Pavel Mertlík autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/752/75194.jpg
  • Jan Mládek autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/12/1120/111951.jpg
  • Zadlužení zemí EU autor: ČT24, zdroj: Eurostat http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1595/159499.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Rýn se nadále potýká s nedostatkem vody, u městečka Kaub je hladina na minimu

Jeden z největších evropských veletoků se i na konci září potýká s nedostatkem vody. Hladina na středním toku Rýna v kritickém úseku u městečka Kaub ve spolkové zemi Porýní-Falc dál kolísá kolem historického minima. Pro místní obyvatele jde o nezvyklý a šokující fenomén. Zároveň jde o vážný problém pro lodní dopravu.
před 4 hhodinami

VideoRozpočet je prorůstový a proinvestiční, míní Havlíček. Pádu vlády se nebojí

„Musí si sehnat podporu ti, kteří nám chtějí vyjádřit nedůvěru,“ řekl v pořadu Interview ČT24 ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) k jednání o vyslovení nedůvěry vládě. Předpokládá, že kabinet v hlasování vyvolaném sněmovní opozicí podpoří všichni koaliční poslanci, aniž by si od jednotlivých zákonodárců zjišťovali jasné stanovisko. Spory uvnitř koalice ohledně navrhovaného rozpočtu vnímá jako běžné neshody, které se daří řešit. „My se domníváme, že to, na čem jsme se dohodli s Motoristy i s SPD, tedy, že se to v průběhu příštího roku i v důsledku určitých změn v legislativě stáhne o dvacet miliard, že to je dělatelné,“ dodal. Zopakoval, že vláda dělá prorůstovou a proinvestiční fiskální politiku, což podle něho nedávno ocenily i ratingové agentury. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 7 hhodinami

Volkswagen kvůli škrtům vypovídá v Německu téměř všechny kolektivní smlouvy

Německý automobilový koncern Volkswagen přezkoumá budoucí mzdovou dohodu s odborovým svazem IG Metall a k 31. prosinci letošního roku vypoví několik stávajících kolektivních smluv, aby získal větší prostor pro plánované snižování počtu zaměstnanců. Odbory oznámený krok označily za velké zklamání a pohrozily vyhrocením sporu včetně stávek. Ty by podle agentury Reuters začaly od 1. ledna, kdy vyprší současné příměří.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Vláda v rozpočtu na rok 2027 zvýšila výdaje pro vnitro či školství

Vláda při projednávání státního rozpočtu na příští rok zvýšila proti původnímu návrhu ministerstva financí výdaje zejména u ministerstev vnitra, práce a sociálních věcí, školství a průmyslu a obchodu. Snížily se zejména výdaje v kapitole všeobecná pokladní správa, která zahrnuje mimo jiné vládní rozpočtovou rezervu. Vláda návrh státního rozpočtu schválila minulý týden, podrobnosti o něm zveřejnila v knihovně legislativních materiálů ve středu. Odpoledne už návrh obdrželi poslanci.
před 10 hhodinami

Ministerstvo financí stanovilo maximální ceny pohonných hmot na čtvrtek

Maximální prodejní cena nafty bude ve čtvrtek 48,72 koruny za litr, u benzinu bude 46,14 koruny za litr. V cenovém věstníku to ve středu nařídilo ministerstvo financí. Vláda k regulaci cen pohonných hmot přistoupila kvůli jejich výraznému zdražení v posledních týdnech. Cenové stropy na jednotlivé dny zatím bude ministerstvo financí určovat do konce října.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Platy policistů a hasičů vzrostou o 2600 až 2900 korun, zopakoval Metnar

Platy policistů, hasičů, celníků a příslušníků vězeňské služby vzrostou v příštích třech letech každý rok o 2600 až 2900 korun měsíčně, zopakoval po jednání s odboráři ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Tarifní složka by se měla zvyšovat ročně o 1300 korun, s čímž však odbory nesouhlasí. Novinářům ministr řekl, že se situace už velmi pravděpodobně nezmění.
29. 9. 2026Aktualizováno29. 9. 2026‌‌

Baťa zavře svůj poslední závod ve střední Evropě, dotkne se to 92 lidí

Společnost Baťa příští rok postupně ukončí výrobu obuvi v závodě v Dolním Němčí na Uherskohradišťsku, který je jedinou továrnou obuvnického gigantu ve střední Evropě. Provoz v závodě, kde se vyrábí obuv od roku 1970, není podle firmy rentabilní. Její rozhodnutí o ukončení provozu se dotkne 92 zaměstnanců. Firma o tom informovala v tiskové zprávě. V Česku značka zůstane prostřednictvím své maloobchodní sítě.
29. 9. 2026‌‌

Šebestyán: EK zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování

Evropská komise zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování, její přerušení proplácení části dotací je podle ministra zemědělství Martina Šebestyána (za SPD) prozatímním procesním krokem. Komise v září na šest měsíců přerušila lhůtu pro proplacení 3,18 milionu eur, tedy zhruba 77 milionů korun, z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Důvodem je podle EK nedostatečné řešení možného střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO).
28. 9. 2026Aktualizováno28. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.