Praha - Vyšší bezpečnost je v jaderných elektrárnách po zveřejnění výsledků zátěžových testů tématem číslo jedna. Temelín už má hotovou čtvrtinu doporučení. Vylepšovat se bude i v Dukovanech. Cena, kterou bude muset ČEZ za zabezpečení obou elektráren zaplatit, dosáhne 1,5 miliardy korun.
Experti na základě zátěžových testů doporučili českým jaderným elektrárnám například zvýšit ochranu čerpadel pro případ povodní. Energetici namítají, že v případě Temelína je zaplavení elektrárny vodou nereálné, stojí totiž na kopci. Za nadsazená považuje doporučení z Bruselu i ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba (ODS). „To jsou opatření, která jsou koncipovaná na vysoce kapacitní zátěž, to znamená, kdyby napršelo během hodiny více jak deset, patnáct centimetrů,“ uvedl.
Přesto je třeba požadavkům vyhovět. Jen v Temelíně je před takto extrémní situací potřeba zabezpečit 19 nádrží na naftu a olej. Zásobují totiž jeden z nejdůležitějších záložních zdrojů elektrárny - dieselgenerátory. „Zvyšujeme vstupy do technologie, jsou navíc osazeny vodotěsnými víky,“ popsal prováděná opatření ředitel bezpečnosti elektráren ČEZ Bohdan Zronek. Celý prostor s 72 otvory do nádrží je navíc vyspádován tak, aby případná desetitisíciletá voda mohla co nejrychleji odtékat.
Aby vyhověl požadavkům Bruselu, připravil Temelín na tři desítky opatření. Dvě třetiny z nich mají být hotové do konce roku. „Hotové máme jednodušší projekty jako například přístřešek pro požární techniku,“ upozornil mluvčí jaderné elektrárny Marek Sviták. Na náročnější projekty teď odborníci zpracovávají dokumentaci - připravují další možnosti chlazení reaktoru nebo vybudování jedenáctého záložního zdroje energie. Veškerá opatření mají být dokončená do konce roku 2015.
České jaderné elektrárny jsou bezpečné, shodují se ministr s experty
I když zátěžové testy přišly s doporučeními na posílení bezpečnosti českých jaderných elektráren, neznamená to, že by nyní byly nebezpečné. „Při každém dalším srovnávání se vyvíjejí technologie, při každém takovém srovnávání se objevují další možnosti, jak zlepšit bezpečnost,“ upozornil Kuba. V tom se shoduje také s velvyslancem pro energetickou bezpečnost Václavem Bartuškou i s předsedkyní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Danou Drábovou. Třeba ekologičtí aktivisté ale rezervy vidí. „Tam, kde je možná problém, je třeba napadení Temelína z hlediska terorismu,“ soudí Edvard Sequens z občanského sdružení Calla.
Nějaké bezpečnostní změny budou podle Bruselu potřebovat téměř všechny jaderné elektrárny v EU. Prvotní odhady podle eurokomisaře pro energetiku Güntera Oettingera ukázaly, že odstranění nedostatků si vyžádá investice ve výši nejméně 10 miliard eur. Mohou se ale vyšplhat až na 25 miliard eur.
