Berlín – Provozovatelé německých jaderných elektráren požadují po berlínské vládě odškodné 15 miliard eur (385 miliard korun) za to, že loni rozhodla o předčasném uzavření jaderných provozů v Německu do roku 2022. Napsal to německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ). Jeden z provozovatelů, společnost E.ON, se kvůli tomu už obrátil na německý ústavní soud, který se stížností podle listu zabývá velmi vážně.
Jak napsal deník, společnost E.ON vyčíslila škody na nejméně osm miliard eur. Tuto sumu agentuře Reuters potvrdil i mluvčí firmy. V podobném rozsahu se pohybují nároky koncernu RWE, který se podle FAZ chystá na ústavní soud obrátit ještě tento měsíc.
K postupu konkurentů se prý chce připojit rovněž švédský Vattenfall, který doposud mluvil jen o žalobě na německý stát před rozhodčím soudem Světové banky v USA kvůli zmařeným investicím.
Spolková vláda si podle zpravodaje ČT v Německu Martina Jonáše zatím nepřipouští žádné pochybnosti, její mluvčí se nechal slyšet, že jednání Berlína při urychleném odstoupení od jádra bylo právně zcela neprůstřelné. Německo v každém případě nyní stojí na začátku dlouhé kauzy.
Došlo k porušení německé ústavy?
Nejprve musí ústavní soudci potvrdit, že rozhodnutím vlády kancléřky Angely Merkelové byla skutečně porušena německá ústava. To by mohlo trvat i dva roky. Příslušný senát ústavního soudu plánuje podle FAZ tento týden zaslat stížnost společnosti E.ON spolkovému kabinetu, Spolkovému sněmu a dalším 63 institucím, aby k ní zaujaly stanovisko. Podle pozorovatelů to dokazuje, že nejvyšší soudní instance v zemi bere stížnost provozovatele velmi vážně, uvedl FAZ.
Vláda kancléřky Merkelové rozhodla o uzavření všech jaderných elektráren v Německu v reakci na loňskou havárii v japonské atomové elektrárně Fukušima. Nejstarší německé jaderné provozy byly utlumeny okamžitě, zbývající budou postupně odstavovány od roku 2015. Berlín plánuje jádro nahradit větším využíváním elektráren na fosilní paliva a obnovitelných zdrojů energie.
