Odbory žádají demisi vlády, hodlají demonstrovat a možná i stávkovat

Praha - Zástupci odborů a občanských iniciativ dnes zahájili kampaň Stop vládě. Kampaň by měla vrcholit 21. dubna demonstrací na Václavském náměstí, i když tou by podle odborářů protesty proti vládě zdaleka skončit nemusely. Odbory a občanské iniciativy žádají zastavení reforem, po vládě chtějí, aby podala demisi a aby byly vypsány předčasné volby. Odůvodňují to tím, že vládní reformy jdou proti lidem a nezastavují zadlužování země. Dluh Česka podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Jaroslava Zavadila od roku 2007 narostl o více než půl bilionu korun.

Vyvrcholením kampaně Stop vládě podle odborů bude demonstrace 21. dubna. Té ovšem bude předcházet Týden protestů, v rámci kterého se pod taktovkou odborů a občanských iniciativ uskuteční protesty po celé republice. „Týden protestů bude pozvánkou na demonstraci,“ uvedla místopředsedkyně ČMKOS Radka Sokolová. Veškeré informace o protestech podle ní lidé naleznou na webu Stop vládě.

Samotné demonstraci pak bude předcházet protestní pochod, který vyjde v sobotu 21. dubna ve 12 hodin z náměstní Winstona Churchilla. Demonstranti se vydají přes magistrálu, ulici Politických vězňů a Opletalovu ulici až na Václavské náměstí, kde se od 13. hodin uskuteční již zmiňovaná protivládní demonstrace. Odboráři očekávají, že se do protestu zapojí desetitisíce lidí.

Mapa sobotního pochodu odborářů Prahou
Zdroj: ČT24

Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS

„Jestliže se dá dohromady takové uskupení občanských iniciativ a odborů, to něco znamená, skutečně lidé začínají být velmi naštvaní. Této vládě už dnes důvěřuje snad jen sama vláda.“

Studenti přirovnávají chystané protesty k roku 1989

Odbory a občanské iniciativy požadují například zastavení důchodové reformy, která má umožnit lidem převést část odvodů ze státního penzijního systému do vlastního spoření u fondů, a současné podoby reformy vysokého školství. Ve stávkové pohotovosti jsou například školští odboráři, kterým vadí vládní škrty ve školství. Tyto věci neleze podle zástupců jednotlivých stran řešit odděleně a vytvoření platformy Stop vládě znamená mimořádnou příležitost pro vyslovení nedůvěry Nečasovu kabinetu.

„Situace, ve které se spojuje studentská iniciativa s odborovými svazy, ostatními iniciativami a ostatními segmenty společnosti, tato situace se zde vyskytla naposledy roku 1989,“ prohlásil Lukáš Matuška z Iniciativy za svobodné vysoké školy.

Mohlo by se i stávkovat, a to i déle než 24 hodin

Zavadil na tiskové konferenci připomněl, že odbory strávily stovky hodin připomínkováním reforem, přišly i s vlastními návrhy, vláda je však až na několik výjimek nevyslyšela. „Není možné dál pokračovat v tomto dialogu, je potřeba dát jasně najevo, že nechceme, aby byly takové reformy, že nechceme, aby se nadále zadlužovala Česká republika,“ podtrhl Zavadil.

„My nevidíme jiné řešení, než aby tato vláda odešla,“ dodal předseda Odborového svazu dopravy Luboš Pomajbík. Pokud k tomu nebude stačit kampaň Stop vládě a demonstrace 21. dubna, jsou odbory podle něj připraveny pokračovat v mnohem razantnějších protestech. „Za maximálně efektivní protestní akci my považujeme stávku a nevylučujeme ji v žádné formě, to znamená ani tak, jak byla loňská 24 hodin, ani delší,“ prohlásil Pomajbík. Vzhledem k tomu, že nyní má odpor proti reformám širokou podporu, mohla by být podle Pomajbíka případná stávka mnohem bouřlivější, než tomu bylo loni.

Leták platformy Stop vládě
Zdroj: ČT24

Stávka zaměstnanců v dopravě se uskutečnila 16. června 2011 a byla prozatímním vrcholem protestů českých odborářů proti ekonomickým reformám vlády premiéra Petra Nečase (ODS). Stávka se promítla do osobní i nákladní železniční dopravy a ochromila i MHD včetně pražského metra, které se zcela zastavilo. Vážné komplikace v dopravě nicméně stávka nezpůsobila, lidé se na ni připravili a provoz v ulicích českých měst připomínal spíše víkend. Do stávky se zapojili především odboráři, podporu široké veřejnosti neměla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europoslanci schválili úpravu systému ETS 2

Poslanci Evropského parlamentu schválili úpravu emisního systému ETS 2 s cílem kontrolovat ceny chystaných povolenek pro silniční dopravu a budovy. Nová pravidla zavádějí cenový strop 45 eur (1100 korun) za tunu CO2, po jehož dosažení se do oběhu začnou automaticky uvolňovat povolenky z rezervy tržní stability. To má růst cen omezit. Úprava vstoupí v platnost poté, co ji schválí také členské státy. Europoslanci rovněž navrhli změnu návrhu Evropské komise, který se týká systému obchodování s emisními povolenkami ETS 1. Chtějí zachovat rušení emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Na návratu karenční doby se koalice neshodla, řekl ministr Šťastný

Vládní koalice se nedohodla na znovuzavedení karenční doby, tedy prvních tří dnů nemoci bez náhrady výdělku. Proti byla část ANO a SPD, uvedl pro Českou televizi ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). S obnovením nesouhlasili ani zástupci opozice nebo odbory, kteří vyzvali vládu i premiéra, aby záměr odmítl. Karenční doba přestala platit v roce 2019 poté, co ji zrušila tehdejší vláda Andreje Babiše.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

EU prodloužila sankce proti ruským občanům zatím jen o sedm dní

Členské státy EU se zatím nedohodly na prodloužení sankcí uvalených na ruské a běloruské občany a firmy o dalších šest měsíců. Protože bez dohody by sankce přestaly v úterý platit, shodly se alespoň na prodloužení o sedm dní do 22. září, aby státy získaly více času na další jednání. Informoval o tom mluvčí irského předsednictví.
14. 9. 2026Aktualizováno14. 9. 2026

Útok ochromil saúdskoarabský ropovod na týdny, píše AP

Klíčový saúdskoarabský ropovod Východ-Západ, který byl minulý týden poškozen při dronovém útoku, bude po dobu několika týdnů z větší části mimo provoz. Agentuře AP to sdělili dva činitelé pod podmínkou zachování anonymity. Ceny ropy na začátku týdne rostou po nových útocích hútíů a po íránských útocích na lodě v Perském zálivu. Dál se zvýšily obavy o dodávky. Severomořská ropa Brent je zpět nad 107 dolary za barel. Také cena plynu pro evropský trh reagovala na výpadky dodávek z Blízkého východu a přesáhla hranici 84 eur za megawatthodinu. Byla tak nejvýše od roku 2022.
14. 9. 2026Aktualizováno14. 9. 2026

VideoČást aerolinek kvůli rostoucím cenám paliv omezí lety

S příchodem zimních měsíců některé aerolinky omezí provoz svých letů. Irská společnost Ryanair už ohlásila, že odbaví o dva miliony cestujících méně než v létě. Důvodem je drahé letecké palivo. Ještě 26. června se litr kerosinu prodával na burze za bezmála sedmnáct korun. V pátek 11. září už to ale bylo okolo 26 korun. Podle ekonomů navíc může být ještě hůř. „Z pohledu dalšího vývoje cen leteckého paliva to nevypadá vůbec dobře. Je to palivo, které je velmi podobné naftě, takže aerolinky trpí podobně jako řidiči, kteří tankují na čerpacích stanicích,“ upozornil hlavní analytik XTB Jiří Tyleček. Ryanair ruší odhadem třináct tisíc letů. A to i přesto, že společnost nakoupila palivo předem za nižší cenu. Některé další aerolinky zatím podobné kroky neplánují. Například Smartwings podle mluvčí rozšiřují síť pravidelných linek a na zimní sezonu firma navyšuje i frekvenci letů do vybraných destinací.
14. 9. 2026

Tajné ruské „obchvaty“ sankcí. Jedna z tras vede přes ostrovní ráj

Kreml objevil nečekaný další kanál k obcházení sankcí. Tranzitní trasou pro západní zboží za stovky milionů dolarů se stal ostrovní turistický ráj Maledivy, odkud pak mikročipy, optické přístroje či letecké nýty použitelné pro vojenské účely míří přes místní síť pochybných firem do Ruské federace, zjistil list The Wall Street Journal (WSJ). Nejvíc sankcionovaného zboží proudí do Ruské federace přes Čínu či Střední Asii, Moskva ale dříve využívala i Gabon či Singapur – a potenciál vidí v Arktidě.
14. 9. 2026

VideoVenkovských krámků loni skončilo méně než o rok dřív, pomáhají i pojízdné prodejny

Trend zavírání malých venkovských prodejen v Česku zpomaluje. Loni jich podle Potravinářské komory skončilo 55, o rok dříve zhruba třikrát tolik. Malé obchody ale dál narážejí na nedostatek zákazníků i personálu a jejich absence komplikuje život především starším obyvatelům, kteří nemají auto nebo musí za nákupem dojíždět. V některých obcích proto zásobování zajišťují pojízdné prodejny se základními potravinami.
13. 9. 2026

Čeští ovocnáři i zemědělci hlásí obří ztráty, úroda bude nízká

Čeští ovocnáři zaznamenali obrovské ztráty. Komise ministerstva zemědělství vyrazila do tuzemských sadů a vyčíslila je zatím na 1,27 miliardy korun. Část ovocných stromů poškodily už jarní mrazy. V létě pak přišlo intenzivní sucho. Kvůli výkyvům počasí bude letošní úroda oproti té průměrné asi poloviční. Na jihu Čech dokonce jen třetinová. To se projeví i na cenách. Také Agrární komora odhaduje, že výkyvy počasí zemědělce připraví přibližně o patnáct miliard. Menší úrodu měli i drobní farmáři a zahrádkáři.
13. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.