Berlín - Plány eurozóny na navýšení záchranného fondu ESM (Evropský stabilizační mechanismus, tzv. euroval) na dva biliony eur (zhruba 50 bilionů korun) se dostaly pod palbu kritiky německé levicové opozice. Přestože se to nemá dotknout německého podílu, nevládní strany požadují, aby tento krok schvalovala dolní komora německého parlamentu. Při domácím prosazování záchranných opatření pro eurozónu byla přitom kancléřka Angela Merkelová v minulosti pravidelně závislá na hlasech opozičních zástupců. Ministerstvo financí přitom se zapojením poslanců počítá.
Podle informací týdeníku Der Spiegel se má objem ESM navýšit na čtyřnásobek, aby měl fond v případě potřeby dostatek prostředků na pomoc velkým státům měnové unie ohroženým dluhovou krizí, jako jsou Španělsko a Itálie. Euroval by měl nově sloužit zejména k nákupu nejrizikovějších dluhopisů, které vydali Španělé nebo Italové. Prostřednictvím fondu by se nákupu mohli účastnit i soukromí investoři, jejichž riziko by proti současnosti bylo nižší, protože by jej nenesli celé pouze na svých bedrech.
Navýšení kapacity fondu se nelíbí ani Finům
Se zvýšením kapacity ESM souhlasí podle Spiegelu i německá vláda, konečnou dohodu eurozóny ale prý tentokrát blokují Finové. Ti se domnívají, že takový krok by znamenal obrovský zásah do smlouvy o vzniku záchranného fondu, který by si vyžádal souhlas národních parlamentů.
Stejný přístup má v Německu i tamní opozice. V dnešním vydání listu Passauer Neue Presse ke schvalování ve Spolkovém sněmu vyzval rozpočtový expert sociálních demokratů Carsten Schneider a přidal se k němu i mluvčí Zelených pro ekonomické otázky Gerhard Schick: „I když se samotná půjčovací suma nezvýší, zvýší se riziko.“
Německé ministerstvo financí se zapojením parlamentu počítá, prohlásil dnes náměstek Steffen Kampeter. „Dodržování práva není potřeba po vládě vyžadovat,“ reagoval na volání opozice člen kancléřčiných konzervativců, podle něhož je účast Spolkového sněmu na takovém kroku „politickou i právní samozřejmostí“.
Obdobný názor má i místopředsedkyně poslanecké frakce Levice Sarah Wagenknechtová. „Více peněz nebude za nulový tarif, ale budou znamenat větší riziko pro daňové poplatníky.“ Podle Wagenknechtové je nutné, aby takový krok projednali němečtí poslanci. „Jinak vláda riskuje další cestu do Karlsruhe,“ připomněla nedávné posuzování ESM německým ústavním soudem. Ten dal 12. září souhlas s jeho ratifikací v Německu pod podmínkou, že se současný podíl garancí Německa ve fondu nezvýší ze současných 190 miliard eur (4,7 bilionu korun), aniž by k tomu dali němečtí zákonodárci souhlas.
Německo je největším přispěvatelem do ESM ze států eurozóny a bez jeho zapojení by stálý fond nemohl vůbec začít fungovat. Jeho vedení se má poprvé sejít 8. října.
