Nefunkční pokladny dopoledne ochromily provoz desítek prodejen Kauflandu

Obchodní řetězec Kaufland se od rána potýkal s technickými problémy pokladního systému. Kvůli chybnému nastavení v pokladním systému bylo ráno 24 obchodů zavřeno, v dalších byl omezen provoz. Po poledni už byly všechny prodejny znovu otevřeny.

Na Facebooku řetězce si lidé ráno stěžovali na dlouhé fronty v obchodech, někteří nechali v prodejně vozíky s nákupem a raději odešli.

Například prodejna v Českých Budějovicích byla uzavřena jen ráno, v poledne byla v provozu polovina z 16 pokladen. Kaufland v Sokolově byl kvůli problémům s pokladnami asi 15 minut uzavřen, kolem poledne se dalo platit u poloviny pokladen, v obchodě se tvořily fronty.

„Chybu jsme velmi rychle identifikovali a provedli jsme nápravu. Od jedenácté hodiny začaly
postupně všechny prodejny fungovat v běžném režimu,“ uvedla mluvčí společnosti Renata Maierl a společnost se jejími ústy zákazníkům omluvila.

Kaufland se v poslední době potýká s nedostatkem zaměstnanců. Zákazníci proto ve starších komentářích na sociálních sítích upozorňují i na problémy s doplňováním zboží, nepořádek v prodejnách a na dlouhé fronty před pokladnami.

Lidl, který také patří do německé maloobchodní skupiny Lidl & Schwarz-Gruppe, podle mluvčí Zuzany Holé žádné problémy neregistroval.

Lidl v ČR zvýšil od března nástupní mzdu pokladních a prodavaček o pětinu na 28 000 korun, v Praze na více než 29 000 korun s tím, že chce být nejatraktivnějším zaměstnavatelem v oboru. Kaufland loni uvedl, že na nejnižších pozicích garantuje nejpozději do dvou let od nástupu mzdu minimálně 21 000 korun hrubého měsíčně.

Kaufland, který je největším tuzemským obchodním řetězcem, nyní provozuje v ČR 128 prodejen. Ve finančním roce 2016/2017 měl tržby 57 miliard korun a zisk před zdaněním 1,97 miliardy korun. Na tuzemský trh vstoupil v roce 1998, zaměstnává v ČR více než osmnáct tisíc lidí.

Kaufland působí v sedmi zemích Evropy – v Německu, ČR, na Slovensku, v Polsku, Chorvatsku, Rumunsku a Bulharsku. Provozuje více než 1230 prodejen, masozávody a logistická a distribuční centra. Zaměstnává více než 150 500 lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 4 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...