Může se rodičovský přípěvek a mateřská při více dětech sčítat?

Praha – Narození dítěte je samozřejmě radostná událost, rodičům někdy ale také přidělá řadu starostí. Potomek totiž má zásadní dopad do příjmů rodin. Oblečení pro nového člena rodiny, pleny, dětská výživa – to všechno není zrovna levná záležitost. Narození dítěte je navíc spojeno s výpadkem příjmů jednoho z rodičů, a tak rodiče obvykle zajímá, kolik dostanou v době péče o dítě od státu. Mateřské a rodičovské na jedno dítě jsme se již v minulosti hojně věnovali, jak je to ale v případě, že se další potomek narodí ještě v době pobírání rodičovského příspěvku na starší dítko.

Pro finanční zabezpečení matek v této situaci je rozhodující, zda jim trvá pracovní poměr, tj. zda jim někde tzv. drží pracovní místo. V závislosti na tom mohou nastat následující situace.

Pracovní poměr trvá

Pokud má žena stále trvající pracovní poměr, je účastna nemocenského pojištění, a vznikne jí proto znovu nárok na peněžitou pomoc v mateřství. Protože je v situaci, kdy mezi předchozí mateřskou dovolenou a současnou mateřskou dovolenou nepracovala, vypočte se jí peněžitá pomoc v mateřství z hrubého příjmu z doby kalendářního roku před první mateřskou. Ovšem vzhledem ke snížení peněžité pomoci v mateřství od ledna 2010 bude výše dávky velmi pravděpodobně nižší než u prvního dítěte.

Pokud žena začne znovu pobírat peněžitou pomoc v mateřství, je povinna tuto skutečnost oznámit úřadu státní sociální podpory, který ukončí její rodičovský příspěvek, protože obě dávky souběžně pobírat nelze. Není možné ani rodičovský příspěvek převést na otce dítěte. Ženě pak znovu začíná běžet nejprve mateřská a posléze rodičovská dovolená do 3 let dítěte, její pracovní poměr jí zůstává zachován, zaměstnavatel je povinen jí dále pracovní místo držet. Protože má žena nárok na peněžitou pomoc v mateřství, má zaručeno také právo vybrat si variantu čerpání u rodičovského příspěvku. Dvouletou variantu však může zvolit pouze v případě, že její peněžitá pomoc v mateřství činí minimálně 380 korun denně.

Žena již není v pracovním poměru

Když se další dítě narodí v době pobírání rodičovského příspěvku na staršího sourozence, kdy však předchozí pracovní poměr již skončil, je finanční situace matek mnohem méně růžová, protože v takovém případě již nemají nárok na peněžitou pomoc v mateřství. Od narození dalšího dítěte jim je rodičovský příspěvek převeden na mladší dítě. Současně si z důvodu nepobírání peněžité pomoci v mateřství nemohou zvolit variantu jeho čerpání a ze zákona jej pobírají ve čtyřleté variantě, tj. od narození dítěte do jeho 21. měsíců částku 7600 korun měsíčně a poté od 21. měsíců do 4 let dítě v částce 3800 korun měsíčně.

Pokud chce žena zvolit jinou variantu čerpání rodičovského příspěvku, je jedinou možností, aby na mateřskou dovolenou odešel otec dítěte (samozřejmě pokud pracuje či podniká a je účasten nemocenského pojištění) a čerpal peněžitou pomoc v mateřství on. Toto je možno učinit kdykoliv v rozmezí 7. až 22. týdnů věku dítěte. Pak si otec dítěte může požádat o rodičovský příspěvek, provést volbu varianty jeho čerpání a převést jej zpět na matku dítěte. Jím provedená volba bude platit i pro ni.

Dříve zvolená varianta rodičovského příspěvku přestala rodičům vyhovovat

V životě mohou nastat také situace, kdy si rodič zvolí variantu čerpání rodičovského příspěvku a teprve v průběhu jeho čerpání zjistí, že mu tato varianta nevyhovuje. Například se mu nepodaří pro dítě zajistit školku nebo se nemůže vrátit do původního zaměstnání. Bohužel však platí, že jednou provedená volba varianty čerpání rodičovského příspěvku je nezvratná a nelze ji změnit. Výjimkou je pouze situace, kdy dítě je zdravotně handicapované a podle posouzení posudkových lékařů splní příslušná zdravotní kritéria – je posouzeno jako dítě dlouhodobě zdravotně postižené a dlouhodobě těžce zdravotně postižené. Pak může rodič pobírat rodičovský příspěvek do 7 let, resp. do 15 let dítěte.

Pokud rodič již nemá trvající pracovní poměr, může zvolit možnost zaevidování se na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání. Vznikne mu dokonce nárok na podporu v nezaměstnanosti, ovšem výše podpory není nijak závratná, dosahuje zhruba 3000 korun měsíčně. Podporu v nezaměstnanosti je možno pobírat po dobu pěti měsíců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 12 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...