Moody's snížila odhady růstu britské ekonomiky. Nevěří jí ani sami Britové

Ratingová agentura Moody's Investors Service snížila odhady růstu britské ekonomiky pro letošní i příští rok poté, co se Britové vyslovili pro odchod své země z Evropské unie, tedy pro takzvaný brexit. Agentura rovněž zhoršila hospodářský výhled eurozóny. Nejnovější průzkum GfK navíc ukázal pokles spotřebitelské důvěry – nejprudší za více než pět let.

Moody's podle  zprávy předpokládá, že britská ekonomika v letošním roce stoupne pouze o 1,5 procenta namísto dříve předpokládaného růstu o 1,8 procenta. Odhad růstu pro příští rok agentura snížila ještě výrazněji, a to na 1,2 procenta z 2,1 procenta. Dlouhodobější hospodářský výhled Británie bude podle Moody's záviset na podobě budoucích obchodních dohod s EU i dalšími zeměmi.

Británie je druhou největší ekonomikou v Evropské unii po Německu. Moody's nicméně předpokládá, že dopady brexitu na hospodářský růst v EU budou omezené.

Dopady na eurozónu

Agentura nyní očekává, že ekonomika eurozóny v letošním roce stoupne o 1,5 procenta. V předchozí prognóze přitom počítala s růstem o 1,7 procenta. Odhad hospodářského růstu v eurozóně pro příští rok Moody's zhoršila na 1,3 procenta z 1,6 procenta. 

Zhoršení vývoje v eurozóně následkem brexitu očekává i Mezinárodní měnový fond. Pro příští rok prognózuje růst maximálně ve výši 1,4 procenta. A to ještě v případě, že Británie a EU relativně rychle vyjednají vzájemný bezcelní přístup na své trhy. Pokud se ale budou jednání protahovat, bude se to odrážet na finančních trzích, v důvěře v ekonomiku a v útlumu investic, což ekonomiku ještě více oslabí. 

Spotřebitelská důvěra v Británii ztrácí

Údaje vztahující se k britské ekonomice zveřejnila v pátek také společnost GfK. Podle ní se index spotřebitelské důvěry po referendu propadl na minus devět bodů z minus jednoho bodu v předchozí pravidelné měsíční anketě. Index tak utrpěl nejprudší pokles od ledna 2011 a dostal se na nejnižší úroveň od prosince 2013. Lidé, kteří hlasovali pro setrvání v EU, jsou podle GfK mnohem pesimističtější než ti, kteří se v referendu vyslovili pro takzvaný brexit, tedy odchod z Unie.

Informace od GfK jsou podle agentury Reuters jednou z prvních jasných známek toho, že výsledek referenda znepokojil britské domácnosti, které jsou klíčovým motorem britské ekonomiky. Překvapivé vítězství zastánců brexitu vyvolalo v zemi politický chaos a vedlo k propadu britské libry vůči dolaru na nejnižší úroveň za více než tři desetiletí.

Rekordně padaly i maloobchodní tržby

Negativní dopady referenda na britskou ekonomiku signalizují rovněž průzkumy mezi maloobchodníky a personálními agenturami. Maloobchodní tržby podle poradenské společnosti BDO v červnu meziročně klesly o 3,6 procenta. To představuje nejprudší červnový propad za více než desetiletí. Pokles tržeb přitom podle BDO v průběhu měsíce zrychloval.

Průzkum konfederace pro nábor nových pracovníků a zaměstnanost REC navíc ukázal, že počet pracovníků přijatých prostřednictvím personálních agentur v červnu zaznamenal první pokles od prosince 2012 a růst mezd byl nejpomalejší od září 2013.

„Nejlepší pro podnikání by nyní bylo jasné a rozvážné vedení a co nejjasnější představa o tom, jak bude budoucnost bez EU vypadat,“ uvedl šéf konfederace REC Kevin Green.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 18 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánovčera v 13:36

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánovčera v 05:43

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...