Moody's snížila odhady růstu britské ekonomiky. Nevěří jí ani sami Britové

Ratingová agentura Moody's Investors Service snížila odhady růstu britské ekonomiky pro letošní i příští rok poté, co se Britové vyslovili pro odchod své země z Evropské unie, tedy pro takzvaný brexit. Agentura rovněž zhoršila hospodářský výhled eurozóny. Nejnovější průzkum GfK navíc ukázal pokles spotřebitelské důvěry – nejprudší za více než pět let.

Moody's podle  zprávy předpokládá, že britská ekonomika v letošním roce stoupne pouze o 1,5 procenta namísto dříve předpokládaného růstu o 1,8 procenta. Odhad růstu pro příští rok agentura snížila ještě výrazněji, a to na 1,2 procenta z 2,1 procenta. Dlouhodobější hospodářský výhled Británie bude podle Moody's záviset na podobě budoucích obchodních dohod s EU i dalšími zeměmi.

Británie je druhou největší ekonomikou v Evropské unii po Německu. Moody's nicméně předpokládá, že dopady brexitu na hospodářský růst v EU budou omezené.

Dopady na eurozónu

Agentura nyní očekává, že ekonomika eurozóny v letošním roce stoupne o 1,5 procenta. V předchozí prognóze přitom počítala s růstem o 1,7 procenta. Odhad hospodářského růstu v eurozóně pro příští rok Moody's zhoršila na 1,3 procenta z 1,6 procenta. 

Zhoršení vývoje v eurozóně následkem brexitu očekává i Mezinárodní měnový fond. Pro příští rok prognózuje růst maximálně ve výši 1,4 procenta. A to ještě v případě, že Británie a EU relativně rychle vyjednají vzájemný bezcelní přístup na své trhy. Pokud se ale budou jednání protahovat, bude se to odrážet na finančních trzích, v důvěře v ekonomiku a v útlumu investic, což ekonomiku ještě více oslabí. 

Spotřebitelská důvěra v Británii ztrácí

Údaje vztahující se k britské ekonomice zveřejnila v pátek také společnost GfK. Podle ní se index spotřebitelské důvěry po referendu propadl na minus devět bodů z minus jednoho bodu v předchozí pravidelné měsíční anketě. Index tak utrpěl nejprudší pokles od ledna 2011 a dostal se na nejnižší úroveň od prosince 2013. Lidé, kteří hlasovali pro setrvání v EU, jsou podle GfK mnohem pesimističtější než ti, kteří se v referendu vyslovili pro takzvaný brexit, tedy odchod z Unie.

Informace od GfK jsou podle agentury Reuters jednou z prvních jasných známek toho, že výsledek referenda znepokojil britské domácnosti, které jsou klíčovým motorem britské ekonomiky. Překvapivé vítězství zastánců brexitu vyvolalo v zemi politický chaos a vedlo k propadu britské libry vůči dolaru na nejnižší úroveň za více než tři desetiletí.

Rekordně padaly i maloobchodní tržby

Negativní dopady referenda na britskou ekonomiku signalizují rovněž průzkumy mezi maloobchodníky a personálními agenturami. Maloobchodní tržby podle poradenské společnosti BDO v červnu meziročně klesly o 3,6 procenta. To představuje nejprudší červnový propad za více než desetiletí. Pokles tržeb přitom podle BDO v průběhu měsíce zrychloval.

Průzkum konfederace pro nábor nových pracovníků a zaměstnanost REC navíc ukázal, že počet pracovníků přijatých prostřednictvím personálních agentur v červnu zaznamenal první pokles od prosince 2012 a růst mezd byl nejpomalejší od září 2013.

„Nejlepší pro podnikání by nyní bylo jasné a rozvážné vedení a co nejjasnější představa o tom, jak bude budoucnost bez EU vypadat,“ uvedl šéf konfederace REC Kevin Green.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
před 10 hhodinami

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Škoda JS bude dodávat pohony pro modulární reaktory Rolls-Royce

Plzeňská společnost Škoda JS ze skupiny ČEZ uzavřela smlouvu s britskou firmou Rolls-Royce SMR na dodávku pohonů pro modulární reaktory (SMR). Smlouva zajišťuje, že Škoda JS bude výhradním projektantem a dodavatelem pohonů pro reaktory. V jednotlivých případech půjde o dodávku v hodnotě kolem jedné miliardy korun, oznámil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). ČEZ ve spolupráci s Rolls-Royce SMR plánuje postavit v tuzemsku až tři gigawatty SMR.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

Slovensko omezí marže při prodeji paliv a zlevní jízdné na železnici, řekl Fico

Slovensko v reakci na rostoucí ceny pohonných hmot od října omezí maloobchodní marži při prodeji paliv na deset eurocentů (2,43 koruny) za litr a o polovinu zlevní jízdné na železnici, oznámil premiér Robert Fico (Smer). Z jeho vyjádření vyplynulo, že kabinet nepočítá se snížením daní na benzin či naftu. Tamní opozice ohlášená opatření označila za nedostatečná a poukázala na Česko, které obnoví regulaci cen pohonných hmot při omezené marži obchodníků ve výši 2,50 koruny za litr paliva a sníží spotřební daň na naftu.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

E.ON a Pražská plynárenská zdražily fixace energií pro nové zákazníky

Energetické společnosti E.ON a Pražská plynárenská v minulých dnech zdražily některé své fixované produkty elektřiny a plynu. Zvýšení cen energií většinou v řádu stovek korun za megawatthodinu (MWh) se týká nových zákazníků. Firmy tak reagují na současný růst cen energií na velkoobchodním trhu. Vyplývá to z ceníků firem, které zdražení potvrdily. Dodávky energií v důsledku blízkovýchodní krize v minulých měsících zdražovali i další dodavatelé.
23. 9. 2026‌‌

VideoODS bude chtít, aby se schodek rozpočtu snížil alespoň o sto miliard, naznačil Skopeček

„Nežijeme v covidové éře, nežijeme ve válečné zóně. A přesto vláda chystá druhý nejvyšší nominální deficit rozpočtu v historii České republiky,“ podotkl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Kabinet v pondělí schválil návrh státního rozpočtu pro příští rok s deficitem 386 miliard korun. „Mohu slíbit, že jako poslanecký klub ODS předložíme v rámci druhého čtení rozpočtu návrhy, které povedou ke snížení deficitu veřejných financí, respektive ukážeme na úspory konkrétními pozměňujícími návrhy. Moje ambice začíná někde na hranici sto miliard a dál,“ avizoval Skopeček, podle něhož vláda promarnila několik měsíců, během kterých už je u moci. „A nepředložila Poslanecké sněmovně žádnou legislativu, která by jakkoliv upravovala objem mandatorních výdajů,“ sdělil. Kabinetem schválený deficit je podle Skopečka i jedním z důvodů, proč opozice plánuje svolat sněmovní schůzi k jednání o vyslovení nedůvěry vládě.
22. 9. 2026‌‌

VideoReportéři ČT zjišťovali reakce politiků na postoj Evropské komise k Babišovu střetu zájmů

Kauza střetu zájmů Andreje Babiše (ANO) se řeší už více než dvanáct let – od doby, kdy jako miliardář poprvé uspěl se svým hnutím ve sněmovních volbách. Po těch loňských se znovu stal premiérem a tvrdil, že střet zájmů tentokrát definitivně vyřešil a od Agrofertu se odstřihl. Evropská komise ale dospěla k závěru, že je nadále v potenciálním střetu zájmů a že převedení holdingu do svěřenského fondu situaci dostatečně neřeší. Na začátku září proto oznámila, že část dotací pro Agrofert neproplatí. Česko však platby nepozastavilo a nadále je připraveno přijímat od holdingu nové žádosti o dotace. Letitý problém Andreje Babiše tak i nadále zůstává jedním z témat české politiky. Věnovali se mu i Reportéři ČT, kteří zjišťovali, co si o problému myslí politici.
22. 9. 2026‌‌

Dva tisíce pro důchodce? Raději peníze do domovů pro seniory, navrhuje opozice

Opozice kritizuje plošný příspěvek dva tisíce korun pro důchodce, jak se na něm v pondělí dohodla vláda v souvislosti s rozhodováním o valorizaci penzí. Příspěvek, o kterém hovoří opozice jako o předvolebním dárku voličům, chce koalice ANO, SPD a Motoristů prosadit pomocí pozměňovacího návrhu k novele zákona o penzijním pojištění.
22. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.