Monopol polské železnice narušil český dopravce. Linku do Krakova nabídl Leo Express

Nahrávám video

První český osobní dopravce vstoupil na polskou železnici. Leo Express zavedl pravidelnou linku do Krakova. Další rozvoj za hranice ovšem chystá i konkurence.

Po dvou letech jednání a mimořádných investic se českému soukromému dopravci podařilo prolomit monopol na polských železnicích. „Trvalo to déle, než jsme si přáli. Je vidět, že Poláci ještě nejsou zvyklí na konkurenci na trhu železniční dopravy,“ uvedl výkonný ředitel společnosti Leo Express Peter Köhler.

Polsko má jedno z nejnižších využití železnice na obyvatele v Evropě, a zde vidíme velký potenciál.
Peter Köhler
výkonný ředitel společnosti Leo Express

V příštím roce plánuje dopravce přidat do svého jízdního řádu další linky do Polska. Rozsah expanze bude nicméně záviset na tom, jak se povede jejich první „polské“ lince. Její provoz je zatím limitován i rozsáhlými omezeními na polské železnici. Spoje do Krakova nyní jedou podle mluvčího kvůli výlukám o hodinu a půl déle než při cestách zpět.

Vlastní spojení do zahraničí mají jenom soukromí dopravci

Zahraniční spoje sice provozují také České dráhy, avšak jejich vlaky na hranicích přebírají zahraniční dopravci, a to včetně výměny palubního personálu. O vlastní spojení do cizích zemí se tak teď starají pouze soukromí přepravci. Kromě Polska jezdí vlaky Leo Expressu také na Slovensko, nejdále do Košic. 

Konkurenční RegioJet jezdí zase do Rakouska, avšak klíčovou zemí je pro něj Slovensko. Na některých trasách je v něm největším železničním dopravcem. „Mezi Prahou a Košicemi denně přepravíme až tři tisíce cestujících. Důležitá je ale také trasa Praha–Bratislava. Tam se chystáme od prvního září zavést čtvrtý pár spojů,“ přiblížil mluvčí RegioJetu Aleš Ondrůj.

V budoucnu by se zahraniční trhy mohly stát prioritou i pro národního železničního dopravce. „České dráhy jsou tak velikou firmou, že musí sledovat celé portfolio možností, které tady jsou. Jak dovnitř země, tak i navenek,“ podotkl navržený předseda dozorčí rady Českých drah Petr Moos.

To už by měla být práce pro budoucí management. Výběrové řízení na jeho sestavení teď připravuje nová dozorčí rada. Větší část té staré totiž přednedávnem odvolal ministr dopravy. Odbory rozsah i důvody změn kritizují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
11:30Aktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
před 13 hhodinami

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
včera v 20:35‌‌

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
včera v 20:12‌‌

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
včera v 15:11‌‌

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
24. 9. 2026Aktualizováno24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.