Ťok rozzlobil komunisty rošádou v dozorčí radě ČD, chtějí ho odvolat

Ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) odvolal z dozorčí rady Českých drah jejího předsedu Milana Ferance (ANO) a další čtyři členy. Novým předsedou má být exministr dopravy Petr Moos. Ministerstvo počítá s tím, že na všechny pozice představenstva bude vypsáno výběrové řízení.  Ťokův krok se ale nelíbí komunistům, díky jejichž podpoře získala vláda důvěru. Chtějí tlačit na Ťokův konec ve funkci.

Ministr dopravy Dan Ťok má v úmyslu vyměnit vedení Českých drah. Důvodem jsou spory ohledně postupu při otevírání trhu železniční dopravy jiným firmám. Prvním krokem je tak obměna v dozorčí radě. Z devíti členů zůstali čtyři. Ostatní jsou noví.

Na odvolání pěti členů dozorčí rady ale okamžitě reagovali komunisté. Podle nich Ťok ohrožuje existenci národního dopravce a jde na ruku soukromým dopravcům. Předseda KSČM Vojtěch Filip bude tlačit na Ťokův konec ve vedení resortu.

Osoba Dana Ťoka byla pro komunisty problematickým bodem už při vyjednávání o podpoře vlády. Když se ve středu hlasovalo ve sněmovně o důvěře, právě komunistické hlasy přispěly k tomu, že kabinet Andreje Babiše (ANO) získal důvěru.

Podle místopředsedy nejsilnější opoziční strany ODS Martina Kupky má vláda už druhý den po vyslovení důvěry rozpory. „Komunisté říkali, že nebudou zasahovat do personálních záležitostí vlády. Děje se pravý opak,“ podotkl.

Do čela dozorčí rady zamířil bývalý ministr dopravy

Novými členy dozorčí rady jsou Petr Moos, který vyučuje na Dopravní fakultě ČVUT, Karel Pospíšil z VUT Brno, Josef Kolář z Fakulty strojní ČVUT, Lukáš Týfa z Fakulty dopravní ČVUT a ředitel kanceláře předsedy Poslanecké sněmovny Jan Štrof.

„Řídicí výbor doporučil dozorčí radě, aby ji vedl Petr Moos. Je to člověk, který má určitě velké zkušenosti, seděl i na místě ministra dopravy, celý život se zabývá dopravou. Je to člověk, který by mohl pomoct novému vedení Českých drah k tomu, aby se dobře připravilo na výzvy, které čekají český železniční trh v dalším období,“ uvedl Ťok. Moos vedl Ťokův resort několik měsíců v roce 1998.

Nahrávám video

Noví lidé nahradili Jana Harta, Tomáše Révésze, Milana Kucharčíka a Antonína Tesaříka. Členy rady zůstávají Jan Pejša, Vladislav Vokoun a Antonín Leitgeb z Odborového sdružení železničářů a dopravní odborník Vojtěch Kocourek.

Odvolaný Feranec řekl, že plně respektuje rozhodnutí řídicího výboru. Je to plné právo  vlastníka společnosti, kterou je v případě Českých drah stát, uvedl. Důvody změn ve vedení zatím Feranec nechtěl příliš komentovat, podle něj však management vždy postupoval tak, aby chránil zájmy podniku.

Představenstvo po výběrovém řízení nemusí být úplně jiné

Ministr dopravy bude chtít po dozorčí radě, aby udělala standardní výběrové řízení na místa členů představenstva. „Není to tak, že chce někdo odstranit dnešní vedení. Všichni členové, budou-li chtít, se mohou výběrového řízení zúčastnit,“ řekl. Nevylučuje, že výběrové řízení ukáže, že třeba dva tři současní členové představenstva jsou tak schopní, že ve funkci budou pokračovat.

„Potřebujeme profesionální manažery, kteří se dobře připraví na liberalizaci železniční dopravy, ke které jsme vázáni evropským železničním balíčkem. Změnou dozorčí rady zároveň postupně plníme vládní programové prohlášení, že mají být České dráhy řízeny efektivně a že musí fungovat jako apolitický subjekt,“ prohlásil ministr. 

Směřování k otevření železničního trhu podporuje ODS. „Tam, kde se to už stalo, to vedlo ke snížení jízdného a lepším službám na železnici. Všichni, kteří cestují po hlavních trasách, vědí, co konkurence, soukromí dopravci, přinesla. Ve výsledku to znamenalo také zlepšení služeb Českých drah,“ uvedl Kupka.

Dozorčí rada schvaluje roční podnikatelský plán Českých drah včetně strategie a rozpočtů a uděluje předchozí souhlas nakládání s majetkem podniku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 7 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
před 13 hhodinami

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
27. 6. 2026

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
26. 6. 2026

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
26. 6. 2026

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026
Načítání...