Ťok rozzlobil komunisty rošádou v dozorčí radě ČD, chtějí ho odvolat

Ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) odvolal z dozorčí rady Českých drah jejího předsedu Milana Ferance (ANO) a další čtyři členy. Novým předsedou má být exministr dopravy Petr Moos. Ministerstvo počítá s tím, že na všechny pozice představenstva bude vypsáno výběrové řízení.  Ťokův krok se ale nelíbí komunistům, díky jejichž podpoře získala vláda důvěru. Chtějí tlačit na Ťokův konec ve funkci.

Ministr dopravy Dan Ťok má v úmyslu vyměnit vedení Českých drah. Důvodem jsou spory ohledně postupu při otevírání trhu železniční dopravy jiným firmám. Prvním krokem je tak obměna v dozorčí radě. Z devíti členů zůstali čtyři. Ostatní jsou noví.

Na odvolání pěti členů dozorčí rady ale okamžitě reagovali komunisté. Podle nich Ťok ohrožuje existenci národního dopravce a jde na ruku soukromým dopravcům. Předseda KSČM Vojtěch Filip bude tlačit na Ťokův konec ve vedení resortu.

Osoba Dana Ťoka byla pro komunisty problematickým bodem už při vyjednávání o podpoře vlády. Když se ve středu hlasovalo ve sněmovně o důvěře, právě komunistické hlasy přispěly k tomu, že kabinet Andreje Babiše (ANO) získal důvěru.

Podle místopředsedy nejsilnější opoziční strany ODS Martina Kupky má vláda už druhý den po vyslovení důvěry rozpory. „Komunisté říkali, že nebudou zasahovat do personálních záležitostí vlády. Děje se pravý opak,“ podotkl.

Do čela dozorčí rady zamířil bývalý ministr dopravy

Novými členy dozorčí rady jsou Petr Moos, který vyučuje na Dopravní fakultě ČVUT, Karel Pospíšil z VUT Brno, Josef Kolář z Fakulty strojní ČVUT, Lukáš Týfa z Fakulty dopravní ČVUT a ředitel kanceláře předsedy Poslanecké sněmovny Jan Štrof.

„Řídicí výbor doporučil dozorčí radě, aby ji vedl Petr Moos. Je to člověk, který má určitě velké zkušenosti, seděl i na místě ministra dopravy, celý život se zabývá dopravou. Je to člověk, který by mohl pomoct novému vedení Českých drah k tomu, aby se dobře připravilo na výzvy, které čekají český železniční trh v dalším období,“ uvedl Ťok. Moos vedl Ťokův resort několik měsíců v roce 1998.

Nahrávám video

Noví lidé nahradili Jana Harta, Tomáše Révésze, Milana Kucharčíka a Antonína Tesaříka. Členy rady zůstávají Jan Pejša, Vladislav Vokoun a Antonín Leitgeb z Odborového sdružení železničářů a dopravní odborník Vojtěch Kocourek.

Odvolaný Feranec řekl, že plně respektuje rozhodnutí řídicího výboru. Je to plné právo  vlastníka společnosti, kterou je v případě Českých drah stát, uvedl. Důvody změn ve vedení zatím Feranec nechtěl příliš komentovat, podle něj však management vždy postupoval tak, aby chránil zájmy podniku.

Představenstvo po výběrovém řízení nemusí být úplně jiné

Ministr dopravy bude chtít po dozorčí radě, aby udělala standardní výběrové řízení na místa členů představenstva. „Není to tak, že chce někdo odstranit dnešní vedení. Všichni členové, budou-li chtít, se mohou výběrového řízení zúčastnit,“ řekl. Nevylučuje, že výběrové řízení ukáže, že třeba dva tři současní členové představenstva jsou tak schopní, že ve funkci budou pokračovat.

„Potřebujeme profesionální manažery, kteří se dobře připraví na liberalizaci železniční dopravy, ke které jsme vázáni evropským železničním balíčkem. Změnou dozorčí rady zároveň postupně plníme vládní programové prohlášení, že mají být České dráhy řízeny efektivně a že musí fungovat jako apolitický subjekt,“ prohlásil ministr. 

Směřování k otevření železničního trhu podporuje ODS. „Tam, kde se to už stalo, to vedlo ke snížení jízdného a lepším službám na železnici. Všichni, kteří cestují po hlavních trasách, vědí, co konkurence, soukromí dopravci, přinesla. Ve výsledku to znamenalo také zlepšení služeb Českých drah,“ uvedl Kupka.

Dozorčí rada schvaluje roční podnikatelský plán Českých drah včetně strategie a rozpočtů a uděluje předchozí souhlas nakládání s majetkem podniku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
před 17 hhodinami

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
26. 9. 2026‌‌

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
26. 9. 2026‌‌

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
24. 9. 2026Aktualizováno24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.