Ťok rozzlobil komunisty rošádou v dozorčí radě ČD, chtějí ho odvolat

Ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) odvolal z dozorčí rady Českých drah jejího předsedu Milana Ferance (ANO) a další čtyři členy. Novým předsedou má být exministr dopravy Petr Moos. Ministerstvo počítá s tím, že na všechny pozice představenstva bude vypsáno výběrové řízení.  Ťokův krok se ale nelíbí komunistům, díky jejichž podpoře získala vláda důvěru. Chtějí tlačit na Ťokův konec ve funkci.

Ministr dopravy Dan Ťok má v úmyslu vyměnit vedení Českých drah. Důvodem jsou spory ohledně postupu při otevírání trhu železniční dopravy jiným firmám. Prvním krokem je tak obměna v dozorčí radě. Z devíti členů zůstali čtyři. Ostatní jsou noví.

Na odvolání pěti členů dozorčí rady ale okamžitě reagovali komunisté. Podle nich Ťok ohrožuje existenci národního dopravce a jde na ruku soukromým dopravcům. Předseda KSČM Vojtěch Filip bude tlačit na Ťokův konec ve vedení resortu.

Osoba Dana Ťoka byla pro komunisty problematickým bodem už při vyjednávání o podpoře vlády. Když se ve středu hlasovalo ve sněmovně o důvěře, právě komunistické hlasy přispěly k tomu, že kabinet Andreje Babiše (ANO) získal důvěru.

Podle místopředsedy nejsilnější opoziční strany ODS Martina Kupky má vláda už druhý den po vyslovení důvěry rozpory. „Komunisté říkali, že nebudou zasahovat do personálních záležitostí vlády. Děje se pravý opak,“ podotkl.

Do čela dozorčí rady zamířil bývalý ministr dopravy

Novými členy dozorčí rady jsou Petr Moos, který vyučuje na Dopravní fakultě ČVUT, Karel Pospíšil z VUT Brno, Josef Kolář z Fakulty strojní ČVUT, Lukáš Týfa z Fakulty dopravní ČVUT a ředitel kanceláře předsedy Poslanecké sněmovny Jan Štrof.

„Řídicí výbor doporučil dozorčí radě, aby ji vedl Petr Moos. Je to člověk, který má určitě velké zkušenosti, seděl i na místě ministra dopravy, celý život se zabývá dopravou. Je to člověk, který by mohl pomoct novému vedení Českých drah k tomu, aby se dobře připravilo na výzvy, které čekají český železniční trh v dalším období,“ uvedl Ťok. Moos vedl Ťokův resort několik měsíců v roce 1998.

13 minut
Tisková konference Dana Ťoka k výměně v dozorčí radě ČD
Zdroj: ČT24

Noví lidé nahradili Jana Harta, Tomáše Révésze, Milana Kucharčíka a Antonína Tesaříka. Členy rady zůstávají Jan Pejša, Vladislav Vokoun a Antonín Leitgeb z Odborového sdružení železničářů a dopravní odborník Vojtěch Kocourek.

Odvolaný Feranec řekl, že plně respektuje rozhodnutí řídicího výboru. Je to plné právo  vlastníka společnosti, kterou je v případě Českých drah stát, uvedl. Důvody změn ve vedení zatím Feranec nechtěl příliš komentovat, podle něj však management vždy postupoval tak, aby chránil zájmy podniku.

Představenstvo po výběrovém řízení nemusí být úplně jiné

Ministr dopravy bude chtít po dozorčí radě, aby udělala standardní výběrové řízení na místa členů představenstva. „Není to tak, že chce někdo odstranit dnešní vedení. Všichni členové, budou-li chtít, se mohou výběrového řízení zúčastnit,“ řekl. Nevylučuje, že výběrové řízení ukáže, že třeba dva tři současní členové představenstva jsou tak schopní, že ve funkci budou pokračovat.

„Potřebujeme profesionální manažery, kteří se dobře připraví na liberalizaci železniční dopravy, ke které jsme vázáni evropským železničním balíčkem. Změnou dozorčí rady zároveň postupně plníme vládní programové prohlášení, že mají být České dráhy řízeny efektivně a že musí fungovat jako apolitický subjekt,“ prohlásil ministr. 

Směřování k otevření železničního trhu podporuje ODS. „Tam, kde se to už stalo, to vedlo ke snížení jízdného a lepším službám na železnici. Všichni, kteří cestují po hlavních trasách, vědí, co konkurence, soukromí dopravci, přinesla. Ve výsledku to znamenalo také zlepšení služeb Českých drah,“ uvedl Kupka.

Dozorčí rada schvaluje roční podnikatelský plán Českých drah včetně strategie a rozpočtů a uděluje předchozí souhlas nakládání s majetkem podniku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Chudobu způsobují hlavně drahé nájmy, ukazuje analýza a hledá řešení

Hlavní příčinou chudoby v Česku nejsou nízké příjmy, ale drahé a nedostupné bydlení. Zatímco podíl lidí žijících v nájmu v posledních letech roste, počet rodin i mladých, kteří si mohou dovolit vlastní bydlení, klesá. Nájemné se ale zvyšuje výrazně rychleji než výdělky, vyplývá z analýzy Platformy pro sociální bydlení a dalších organizací. Navrhují řadu opatření, jak krizi zmírnit už v nadcházejícím volebním období.
před 15 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o klimatických cílech EU

Evropský parlament oznámil odsunutí platnosti emisních povolenek ETS 2 na rok 2028. Nový klimatický cíl je pak do roku 2040 snížit emise o devadesát procent oproti roku 1990. Z pěti procent se ale členské státy budou moci vykoupit takzvanými uhlíkovými kredity. Podle poslankyně Bereniky Peštové (ANO) jsou cíle EU příliš ambiciózní, některé protichůdné a nesplnitelné. „Evropa v současné době svými nesmyslnými cíli páchá sebevraždu, ve smyslu sebevraždy průmyslové,“ uvedla Peštová v Událostech, komentářích. Poslankyně Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) v debatě moderované Martinem Řezníčkem uvedla, že investice do zelené transformace je důležité provádět tak, aby směřovaly k perspektivním odvětvím a dekarbonizaci.
před 16 hhodinami

Neortodoxní, ale potřebné, říká o využití zmrazených aktiv Hulicius. Koten vidí rizika

Designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou hovořil o přípravách klíčového summitu, který se uskuteční za týden. Má rozhodnout mimo jiné o financování Ukrajiny pomocí půjčky ze zmrazených ruských aktiv. Babiš si zatím není jistý, jestli by se Česko mělo podílet na finančních zárukách. Poslanec Radek Koten (SPD) v Událostech, komentářích uvedl, že takový krok by mohl negativně ovlivnit finance eurozóny a destabilizovat finanční trh. Podle náměstka ministra zahraničí v demisi Eduarda Huliciuse (KDU-ČSL) jde o „neortodoxní“ nástroj, který je ovšem potřeba. Hosté v debatě moderované Martinem Řezníčkem probrali také jednání o příměří v ruské válce na Ukrajině a výdaje na obranu.
před 17 hhodinami

Objem hypoték v listopadu klesl

Banky a stavební spořitelny v Česku poskytly v listopadu hypotéky za 37,1 miliardy korun, což je proti říjnu pokles o čtyři procenta. Nové úvěry bez refinancování klesly podobně na 28,1 miliardy korun. Průměrné úrokové sazby nových úvěrů zůstaly na říjnových 4,48 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
před 20 hhodinami

Trump nařídil centralizaci regulace AI na federální úrovni

Americký prezident Donald Trump nařídil v noci na pátek centralizaci regulace umělé inteligence. To by mělo znemožnit jednotlivým americkým státům schvalovat vlastní regulace AI, píše agentura Reuters. Převedení regulace na federální úroveň požadují velké technologické firmy.
před 23 hhodinami

Nůžky příjmů i bohatství se dál rozevírají. A stále rychleji

Jen tisícina procenta světové populace, tedy méně než šedesát tisíc multimilionářů, vlastní třikrát více bohatství než nejchudší polovina světa, vyplývá ze Zprávy o světové nerovnosti, která je založená na datech dvou set výzkumníků ve spolupráci s Rozvojovým programem OSN. Ti zároveň zjistili, že deset procent nejbohatších lidí na světě vydělává více než zbývajících devadesát procent dohromady.
11. 12. 2025

Brno bude příští rok hospodařit s výdaji téměř 26 miliard korun

S příjmy ve výši 21,3 miliardy korun a výdaji 25,7 miliardy korun bude v příštím roce hospodařit město Brno. Rozpočet navrhuje úvěr 3,6 miliardy korun na pokrytí kapitálových výdajů. Návrh rozpočtu ve středu schválili zastupitelé. Opozice se zdržela, nikdo nebyl proti. Zelení kritizují například to, že se město zadlužuje kvůli financování stavby multifunkční arény. Ocenili nicméně přehlednost materiálu. Na letošní rok 2025 schválili loni brněnští zastupitelé rozpočet města s příjmy 19,9 miliardy a výdaji 24 miliard korun.
10. 12. 2025

EU odložila zavedení emisních povolenek ETS 2

Zavedení emisních povolenek ETS 2 se odkládá na rok 2028. Počítá s tím právně závazný text Evropské unie o klimatických cílech, shodu členských zemí oznámil Evropský parlament. Změnu v návrhu unijní ministři životního prostředí dojednali už minulý měsíc. Do roku 2040 pak mají členské země snížit emise skleníkových plynů o 90 procent oproti úrovni z roku 1990. Změny ještě musí formálně potvrdit Evropský parlament i členské státy.
10. 12. 2025Aktualizováno10. 12. 2025
Načítání...