Vláda Andreje Babiše (ANO) získala důvěru Poslanecké sněmovny. Stalo se tak 264 dnů po volbách, což je nejdéle v historii. Vláda získala podporu 105 hlasů, proti bylo 91 poslanců ODS, Pirátů, SPD, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Čtyři poslanci se hlasování nezúčastnili. Hlasování předcházel maraton projevů především opozičních poslanců, kteří kritizovali Babiše, program jeho vlády i to, že se chce menšinová koalice opřít o komunistickou stranu. Na hlasování tak došlo až po půlnoci.
Po celodenním maratonu má Babišova druhá vláda důvěru
On-line přenos
ON-LINE: Hlasování o důvěře druhé Babišově vládě
- 1:30
Náš on-line přenos také končí. Děkujeme za pozornost.
- 1:25
Předseda sněmovny ukončil schůzi dolní komory.
- 1:23
Výsledky hlasování byly oficiálně potvrzeny. Předseda sněmovny Vondráček (ANO) oznámil, že vláda důvěru získala.
Menšinový kabinet hnutí ANO a ČSSD bude vládnout s důvěrou sněmovny. V dolní komoře jej při hlasování podpořili poslanci KSČM, zástupci ostatních šesti stran byli proti. Česko má plnohodnotnou vládu po více než osmi měsících od voleb, které se konaly loni v říjnu.
Výsledek, který potvrdil očekávanou dohodu dvou vládních stran podpořenou komunisty, oznámil předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO) před půl druhou v noci.
Babišova druhá vláda získala důvěru Poslanecké sněmovny (zdroj: ČT24)
Oběma koaličním stranám chyběli poslanci
Čtyři poslanci se hlasování nezúčastnili. Bývalý statutární místopředseda ČSSD Milan Chovanec se z jednání sněmovny o vyslovení důvěry vládě omluvil, protože, jak uvedl, nemohl kabinet podpořit kvůli svému svědomí. Koalici chyběl také hlas Jiřího Maška (ANO), který je v Austrálii a omluvil se z rodinných důvodů. Nehlasoval ani Zdeněk Ondráček z KSČM. Z opozičního tábora chyběl jen Petr Pávek (STAN).
Předseda KSČM Vojtěch Filip uvedl, že neví proč Ondráček chyběl. Ve středu ráno v dolní komoře byl, poznamenal. Důvod Ondráčkovy absence neznal ani šéf komunistických poslanců Pavel Kováčik.
Podle opozice skončilo období první České republiky
Vznikem nové vlády s podporou komunistů skončila v České republice podle části opozice dosavadní republika. Vidí vznik poloprezidentského systému či „babišovské demokracie“.
Podle předsedy ODS Petra Fialy vznikla polokomunistická vláda, která nemá jasné programové cíle a Českou republiku nikam neposune. ODS bude tvrdou a zásadovou opozicí, řekl Fiala. Podotkl, že komunisté poprvé od roku 1989 získali podíl na moci.
Republika, která byla založená na začátku roku 1993, vyslovením důvěry vládě ANO a ČSSD s podporou komunistů skončila, nyní nastane svérázná babišovská vůdcovská demokracie, řekl čestný předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg. Premiér Babiš podle něj bude kvůli svému ekonomickému i politickému vlivu neomezeným vůdcem a zemi povede jako svůj podnik.
Podle šéfa poslaneckého klubu TOP 09 Miroslava Kalouska vzroste moc Ruska, protože komunisté budou společně s Hradem „putinovskou pátou kolonou“. Kalousek posun KSČM k moci označil za velmi nebezpečný. TOP 09 bude podle něj opozicí, bude ale ochotna podpořit body vstřícné k západním spojencům.
Šéf lidovců Pavel Bělobrádek zopakoval, že nebyly splněny podmínky KDU-ČSL, a strana proto vládu závislou na hlasech komunistů podpořit nemohla. „Dnešním hlasováním končí první Česká republika a začíná nová republika,“ řekl. Dodal, že doufá, že nebude podobná druhé Československé republice. Bělobrádek vyzval veřejnost, aby neztrácela naději.
Předseda poslaneckého klubu lidovců Jan Bartošek řekl, že odpovědnost za komunistickou vládu plně leží na ANO a ČSSD. Každý poslanec, který pro vládu hlasoval, podle něj posunul Česko směrem na východ k Rusku. Očekává nyní souboj o svobodu veřejných médií a o Senát.
Předseda Starostů a nezávislých (STAN) Petr Gazdík označil vznik vlády za určité ukončení nestability, za horší zprávu ale považuje komunistickou podporu kabinetu. Vláda podle něj vznikla pletichařením. Řekl, že ČR nastupuje dráhu poloprezidentského systému, což odporuje ústavě. STAN plánuje být konstruktivní opozicí.
Předseda poslanců Pirátů Jakub Michálek na Twitteru uvedl, že místo snů vláda přinese Česku zaostávání. „Jediný, kdo vydělá, bude Agrofert a jeho podržtaškové. Země ztratí tři roky, které mohla dát vzdělávání, inovacím a růstu postaveném na svobodě,“ dodal.
Podle předsedy komunistů Filipa je vznik vlády naopak dobrou zprávou pro občany, Evropskou unii i finanční trhy.
Filip novinářům řekl, že hlasováním poslanců skončila půlroční politická krize. Je přesvědčen, že vznik vlády je dobrou zprávou. Je podle něj důležitý z pohledu dalšího stabilního vývoje České republiky. Komunisté vládu podpořili z programových důvodů a dále budou vládu pouze tolerovat, dodal. Jsou připraveni předkládat vlastní návrhy zákonů.
Veledlouhá diskuze odsunula hlasování až za půlnoc
Projevy a hádky ve sněmovně trvaly celý den. Před hlasováním o důvěře vládu podpořil prezident Miloš Zeman, hájil ji premiér Andrej Babiš i předseda ČSSD Jan Hamáček. Sněmovnou ale většinu dne zněla kritika. Předsedové jednotlivých stran sice vystoupili již poměrně brzy, poté se ale hlásili další a další poslanci.
Kritika vlády měla trojí kořeny. Nejčastěji se poslanci ohrazovali proti tomu, že má menšinovou koalici svými hlasy podpořit komunistická strana. Předseda největší opoziční strany ODS Fiala hovořil o nebezpečí, které podle něj nový kabinet představuje kvůli spolupráci menšinové koalice s komunisty. Připojili se k němu také zástupci TOP 09 a KDU-ČSL. Předseda jejich poslaneckého klubu Bartošek varoval, že „komunisté se dělí o moc, jen když musejí“.
Petr Fiala kritizoval také program. „Programové prohlášení vlády připomíná sběrné suroviny. Je tam všechno možné, ale máloco použitelné,“ řekl.
obrázek
Předseda Pirátů Ivan Bartoš potom poukázal, že mezi vládními prioritami není vzdělání. Je přitom přesvědčen, že současná společnost není jen informační, ale vzdělanostní. Vzdělání je podle něj podmíněno investicemi do školství a hlavně do pedagogů. Zároveň ujistil, že budou všichni pirátští poslanci hlasovat proti vládě.
Předseda SPD Tomio Okamura potom vládu kritizoval jako příliš probruselskou. Premiér Babiš má podle něj firmy v Německu a žije z evropských dotací. „Bude zpívat písničku podle not psaných jinde, ne u nás doma. Vládu řízenou z Bruselu podpořit nemůžeme,“ prohlásil. Současně kritizoval i ČSSD jako stranu, která „se dlouhodobě podílela na kauzách, které stály naše daňové poplatníky miliardy korun“.
Vládu hájili prezident i premiér. Babiš představil šest hlavních priorit
Vládu naopak hned na začátku schůze přišel podpořit prezident Miloš Zeman. Ten vyzdvihl, že programové prohlášení vlády obsahuje dlouhodobý investiční program. Vyslovil se i proti snaze Evropské unie na zvyšování podílu obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny. Prezident však programové prohlášení také zkritizoval. „Není zde jasná odpověď na otázku, kde na to vezmeme peníze,“ konstatoval. Vadí mu i deficit v době ekonomického růstu.
Po něm se ujal slova premiér Andrej Babiš a přednesl nejdelší projev předcházející hlasování o důvěře, který ve sněmovně zazněl od roku 2002 a premiéra Špidly.
„Jsem přesvědčen, že nová menšinová vláda udělá maximum pro lidi,“ řekl premiér ve své zhruba stominutové řeči s tím, že kabinet také učiní vše pro to, aby Česko prosperovalo. Současně dal najevo, že očekává, že zazní mnoho kritických slov od opozičních poslanců, byť jim slíbil spolupráci třeba v zahraniční politice, digitalizaci nebo na urychlení výstavby dopravních projektů.
Hlavními body programu jsou podle něho důchodová reforma, digitální Česko, boj za české zájmy v unii a ve světe, strategický investiční program, reforma státu a posílení bezpečnosti. Ve společnosti na nich panuje shoda, tvrdí.
Ministerský předseda ale mluvil i o dalších záležitostech, třeba o potravinové soběstačnosti, zdravotnictví, školství, lepším výběru daní, plánovaném poklesu některých daní a o energetice, v níž podpořil jadernou energetiku. „V jádru mám jasno, jaderné energetické zdroje jsou pro nás nejvýhodnější,“ uvedl Babiš.
Poměrně obšírně se věnoval rovněž hospodaření státu. Vláda by podle něj chtěla směřovat k vyrovnanému rozpočtu, ale deficit je minimální. „Je třeba vnímat minulé dluhy v investicích,“ zdůraznil v této souvislosti premiér, jenž slíbil třeba výstavbu nebo modernizaci 210 kilometrů dálnic do roku 2021. Babiš chce zároveň tlačit na jednotlivé ministry, aby šetřili.