Po celodenním maratonu má Babišova druhá vláda důvěru

Vláda Andreje Babiše (ANO) získala důvěru Poslanecké sněmovny. Stalo se tak 264 dnů po volbách, což je nejdéle v historii. Vláda získala podporu 105 hlasů, proti bylo 91 poslanců ODS, Pirátů, SPD, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Čtyři poslanci se hlasování nezúčastnili. Hlasování předcházel maraton projevů především opozičních poslanců, kteří kritizovali Babiše, program jeho vlády i to, že se chce menšinová koalice opřít o komunistickou stranu. Na hlasování tak došlo až po půlnoci.

  • 1:30

    Náš on-line přenos také končí. Děkujeme za pozornost. 

  • 1:25

    Předseda sněmovny ukončil schůzi dolní komory.

  • 1:23

    Výsledky hlasování byly oficiálně potvrzeny. Předseda sněmovny Vondráček (ANO) oznámil, že vláda důvěru získala.

Menšinový kabinet hnutí ANO a ČSSD bude vládnout s důvěrou sněmovny. V dolní komoře jej při hlasování podpořili poslanci KSČM, zástupci ostatních šesti stran byli proti. Česko má plnohodnotnou vládu po více než osmi měsících od voleb, které se konaly loni v říjnu.

Výsledek, který potvrdil očekávanou dohodu dvou vládních stran podpořenou komunisty, oznámil předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO) před půl druhou v noci.

Nahrávám video
Babišova druhá vláda získala důvěru Poslanecké sněmovny
Zdroj: ČT24

Oběma koaličním stranám chyběli poslanci

Čtyři poslanci se hlasování nezúčastnili. Bývalý statutární místopředseda ČSSD Milan Chovanec se z jednání sněmovny o vyslovení důvěry vládě omluvil, protože, jak uvedl, nemohl kabinet podpořit kvůli svému svědomí. Koalici chyběl také hlas Jiřího Maška (ANO), který je v Austrálii a omluvil se z rodinných důvodů. Nehlasoval ani Zdeněk Ondráček z KSČM. Z opozičního tábora chyběl jen Petr Pávek (STAN).

Předseda KSČM Vojtěch Filip uvedl, že neví proč Ondráček chyběl. Ve středu ráno v dolní komoře byl, poznamenal. Důvod Ondráčkovy absence neznal ani šéf komunistických poslanců Pavel Kováčik.

Podle opozice skončilo období první České republiky

Vznikem nové vlády s podporou komunistů skončila v České republice podle části opozice dosavadní republika. Vidí vznik poloprezidentského systému či „babišovské demokracie“. 

Podle předsedy ODS Petra Fialy vznikla polokomunistická vláda, která nemá jasné programové cíle a Českou republiku nikam neposune. ODS bude tvrdou a zásadovou opozicí, řekl Fiala. Podotkl, že komunisté poprvé od roku 1989 získali podíl na moci.

Republika, která byla založená na začátku roku 1993, vyslovením důvěry vládě ANO a ČSSD s podporou komunistů skončila, nyní nastane svérázná babišovská vůdcovská demokracie, řekl čestný předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg. Premiér Babiš podle něj bude kvůli svému ekonomickému i politickému vlivu neomezeným vůdcem a zemi povede jako svůj podnik.

Podle šéfa poslaneckého klubu TOP 09 Miroslava Kalouska vzroste moc Ruska, protože komunisté budou společně s Hradem „putinovskou pátou kolonou“. Kalousek posun KSČM k moci označil za velmi nebezpečný. TOP 09 bude podle něj opozicí, bude ale ochotna podpořit body vstřícné k západním spojencům. 

Šéf lidovců Pavel Bělobrádek zopakoval, že nebyly splněny podmínky KDU-ČSL, a strana proto vládu závislou na hlasech komunistů podpořit nemohla. „Dnešním hlasováním končí první Česká republika a začíná nová republika,“ řekl. Dodal, že doufá, že nebude podobná druhé Československé republice. Bělobrádek vyzval veřejnost, aby neztrácela naději.

Předseda poslaneckého klubu lidovců Jan Bartošek řekl, že odpovědnost za komunistickou vládu plně leží na ANO a ČSSD. Každý poslanec, který pro vládu hlasoval, podle něj posunul Česko směrem na východ k Rusku. Očekává nyní souboj o svobodu veřejných médií a o Senát.

Předseda Starostů a nezávislých (STAN) Petr Gazdík označil vznik vlády za určité ukončení nestability, za horší zprávu ale považuje komunistickou podporu kabinetu. Vláda podle něj vznikla pletichařením. Řekl, že ČR nastupuje dráhu poloprezidentského systému, což odporuje ústavě. STAN plánuje být konstruktivní opozicí.

Předseda poslanců Pirátů Jakub Michálek na Twitteru uvedl, že místo snů vláda přinese Česku zaostávání. „Jediný, kdo vydělá, bude Agrofert a jeho podržtaškové. Země ztratí tři roky, které mohla dát vzdělávání, inovacím a růstu postaveném na svobodě,“ dodal.

Podle předsedy komunistů Filipa je vznik vlády naopak dobrou zprávou pro občany, Evropskou unii i finanční trhy.

Filip novinářům řekl, že hlasováním poslanců skončila půlroční politická krize. Je přesvědčen, že vznik vlády je dobrou zprávou. Je podle něj důležitý z pohledu dalšího stabilního vývoje České republiky. Komunisté vládu podpořili z programových důvodů a dále budou vládu pouze tolerovat, dodal. Jsou připraveni předkládat vlastní návrhy zákonů.

Veledlouhá diskuze odsunula hlasování až za půlnoc

Projevy a hádky ve sněmovně trvaly celý den. Před hlasováním o důvěře vládu podpořil prezident Miloš Zeman, hájil ji premiér Andrej Babiš i předseda ČSSD Jan Hamáček. Sněmovnou ale většinu dne zněla kritika. Předsedové jednotlivých stran sice vystoupili již poměrně brzy, poté se ale hlásili další a další poslanci.

Kritika vlády měla trojí kořeny. Nejčastěji se poslanci ohrazovali proti tomu, že má menšinovou koalici svými hlasy podpořit komunistická strana. Předseda největší opoziční strany ODS Fiala hovořil o nebezpečí, které podle něj nový kabinet představuje kvůli spolupráci menšinové koalice s komunisty. Připojili se k němu také zástupci TOP 09 a KDU-ČSL. Předseda jejich poslaneckého klubu Bartošek varoval, že „komunisté se dělí o moc, jen když musejí“.

Petr Fiala kritizoval také program. „Programové prohlášení vlády připomíná sběrné suroviny. Je tam všechno možné, ale máloco použitelné,“ řekl.

obrázek
Zdroj: ČT24

Předseda Pirátů Ivan Bartoš potom poukázal, že mezi vládními prioritami není vzdělání. Je přitom přesvědčen, že současná společnost není jen informační, ale vzdělanostní. Vzdělání je podle něj podmíněno investicemi do školství a hlavně do pedagogů. Zároveň ujistil, že budou všichni pirátští poslanci hlasovat proti vládě.

Předseda SPD Tomio Okamura potom vládu kritizoval jako příliš probruselskou. Premiér Babiš má podle něj firmy v Německu a žije z evropských dotací. „Bude zpívat písničku podle not psaných jinde, ne u nás doma. Vládu řízenou z Bruselu podpořit nemůžeme,“ prohlásil. Současně kritizoval i ČSSD jako stranu, která „se dlouhodobě podílela na kauzách, které stály naše daňové poplatníky miliardy korun“.  

Vládu hájili prezident i premiér. Babiš představil šest hlavních priorit

Vládu naopak hned na začátku schůze přišel podpořit prezident Miloš Zeman. Ten vyzdvihl, že programové prohlášení vlády obsahuje dlouhodobý investiční program. Vyslovil se i proti snaze Evropské unie na zvyšování podílu obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny. Prezident však programové prohlášení také zkritizoval. „Není zde jasná odpověď na otázku, kde na to vezmeme peníze,“ konstatoval. Vadí mu i deficit v době ekonomického růstu.

Po něm se ujal slova premiér Andrej Babiš a přednesl nejdelší projev předcházející hlasování o důvěře, který ve sněmovně zazněl od roku 2002 a premiéra Špidly. 

„Jsem přesvědčen, že nová menšinová vláda udělá maximum pro lidi,“ řekl premiér ve své zhruba stominutové řeči s tím, že kabinet také učiní vše pro to, aby Česko prosperovalo. Současně dal najevo, že očekává, že zazní mnoho kritických slov od opozičních poslanců, byť jim slíbil spolupráci třeba v zahraniční politice, digitalizaci nebo na urychlení výstavby dopravních projektů. 

Hlavními body programu jsou podle něho důchodová reforma, digitální Česko, boj za české zájmy v unii a ve světe, strategický investiční program, reforma státu a posílení bezpečnosti. Ve společnosti na nich panuje shoda, tvrdí. 

Ministerský předseda ale mluvil i o dalších záležitostech, třeba o potravinové soběstačnosti, zdravotnictví, školství, lepším výběru daní, plánovaném poklesu některých daní a o energetice, v níž podpořil jadernou energetiku. „V jádru mám jasno, jaderné energetické zdroje jsou pro nás nejvýhodnější,“ uvedl Babiš. 

Poměrně obšírně se věnoval rovněž hospodaření státu. Vláda by podle něj chtěla směřovat k vyrovnanému rozpočtu, ale deficit je minimální. „Je třeba vnímat minulé dluhy v investicích,“ zdůraznil v této souvislosti premiér, jenž slíbil třeba výstavbu nebo modernizaci 210 kilometrů dálnic do roku 2021. Babiš chce zároveň tlačit na jednotlivé ministry, aby šetřili.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ministerstvo průmyslu oznámí kroky k dalšímu provozu stávajících bloků v Dukovanech

Ministerstvo průmyslu a obchodu představí informace k dalšímu provozu stávajících jaderných bloků v Dukovanech. Bloky zprovozněné v 80. letech minulého století mají nyní povolení k provozu do roku 2035, podle úřadu je však možné je provozovat mnohem déle. Měly by se stát doplňkem nových bloků.
před 1 hhodinou

Soud podruhé projedná propuštění nejdéle vězněného Čecha

Okresní soud v Mostě se bude opět zabývat návrhem na propuštění nejdéle vězněného Čecha Zdeňka Navrátila, dříve Vocáska. Spis se prvoinstančnímu soudu vrátil z odvolacího soudu v Ústí nad Labem. Navrátil, který si odpykává trest za dvě vraždy, za mřížemi dosud strávil téměř 39 let. Jednání začne v deset hodin dopoledne, v soudní síni se očekává velký zájem médií.
před 4 hhodinami

Průměrná sazba hypoték je podle Hypoindexu nejvýše od roku 2024

Průměrná sazba hypoték počátkem dubna výrazně meziměsíčně stoupla o 0,29 bodu na 5,18 procenta, reagovala na dopady konfliktu na Blízkém východě . Je tak nejvýše od prosince 2024. Vyplývá to z údajů Swiss Life Hypoindexu, který se zpracovává na základě nabídkových sazeb na začátku každého měsíce. Metodika odráží aktuální průměrnou nabídkovou sazbu hypotečního úvěru pro 80 procent hodnoty nemovitosti.
před 7 hhodinami

Bývalý starosta Řeporyjí Novotný se znovu stal členem ODS

Bývalý starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný se znovu stal členem ODS, napsal na síti X. Loni Novotný pozastavil členství a rezignoval na post starosty kvůli odsouzení za výtržnictví a další činy. V diskusi se sledujícími ve středu Novotný zároveň uvedl, že pokud ho členové strany podpoří, povede v komunálních volbách v Řeporyjích kandidátku ODS. Volby do obecních zastupitelstev se konají na podzim.
před 9 hhodinami

Ministerstvo financí pro čtvrtek mírně snížilo maximální ceny paliv

Maximální ceny paliv ve čtvrtek oproti středě mírně klesnou, rozhodlo ministerstvo financí. Litr nafty bude nejvýše za 49,40 koruny, benzinu za 43,05 koruny. Současný limit je 49,59 koruny za litr nafty a 43,15 koruny za litr benzinu. To je o více než korunu výše, než činily průměrné ceny paliv na začátku tohoto týdne. Čerpací stanice se zavedení stropu přizpůsobují. Platí rovněž limit na marže obchodníků s palivy.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoPrezident se sešel s romskými koordinátory

Dvě desítky romských komunitních pracovníků a lídrů přijal ve středu na Hradě prezident Petr Pavel s manželkou Evou. Slavnostní setkání se konalo při příležitosti Mezinárodního dne Romů. Pavel ocenil jejich práci, Romové v Česku tvoří podle hlavy státu nezanedbatelnou skupinu a jejich plná integrace je předpokladem k úspěchu celé společnosti. Na setkání dorazili Romové z různých míst Česka, přijeli zástupci původních českých Romů i olašských Romů a Sintů. Po oficiálním přivítání a krátkých vyjádřeních následovalo pořízení společné fotografie a také neformální osobní setkání. Pro romské návštěvnice a návštěvníky byla připravena i prohlídka hradních prostor. Mezinárodní den Romů se slaví od roku 1990. Připomíná první mezinárodní romský kongres, který se konal 8. dubna 1971 nedaleko Londýna.
před 10 hhodinami

Vládní opatření proti cenám paliv jsou drahá a neefektivní, myslí si Kalousek

Nárůst cen kvůli konfliktu na Blízkém východě teprve začíná, domnívá se bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. Víc než energie a paliva ho však trápí cena hnojiv, která podle něj ovlivní začínající jarní práce. Proto očekává, že kvůli aktuální krizi budou potraviny za rok dražší. Kalousek byl hostem pořadu Interview ČT24, moderovaném Jiřím Václavkem, kde se vyjádřil také k možné konsolidaci státního rozpočtu a sporu prezidenta s vládou ohledně zastupování na summitu NATO.
před 10 hhodinami

Pětina Čechů vyhazuje prošlé léky do koše. Vracet by je měli do lékáren

Spotřeba léků v Česku roste. Lékárníci ročně vydají přes 260 milionů balení. Ta, která projdou nebo je pacienti nevyužijí, se musí zlikvidovat ve spalovnách. Každoročně tam skončí zhruba tisíc tun. Přestože většina Čechů ví, že by měli léky vracet do lékáren, pětina je vyhazuje do běžného odpadu.
před 11 hhodinami
Načítání...