MMF prudce zhoršil vyhlídky ukrajinské ekonomiky

Kyjev - Mezinárodní měnový fond (MMF) dnes prudce zhoršil hospodářské vyhlídky Ukrajiny. Na letošní rok počítá s propadem hrubého domácího produktu (HDP) o devět procent, zatímco ještě v dubnu předpovídal propad o 5,5 procenta. Fond v dnešní zprávě uvedl, že inflace na konci roku vystoupí až na 46 procent.

Ukrajina je na pokraji státního bankrotu. Tamní ekonomika se potýká s negativními dopady povstání proruských separatistů na východě země a také s dopady loňské anexe poloostrova Krym Ruskem.

Měnový fond výhled zveřejnil po skončení návštěvy své mise v Kyjevě. Tématem návštěvy byla kontrola dodržování podmínek schváleného úvěrového programu pro Ukrajinu. Podle MMF ukrajinské úřady podmínky programu o úvěrové pomoci plní, byť některé z nich se zpožděním. „Dobré realizace programu se daří dosahovat navzdory výjimečně obtížnému prostředí, zčásti kvůli nedořešenému konfliktu na východě, který si v prvním čtvrtletí vybral na ekonomice větší daň, než se očekávalo,“ uvedl měnový fond. V souladu s tím tudíž zhoršil vyhlídky ekonomiky na letošní rok.

Na odhadu vysoké míry inflace se podepsal vývoj směnných kurzů a také zvýšení cen energií. 

Výkonná rada MMF v březnu schválila dohodnutý čtyřletý úvěrový program pro Ukrajinu v objemu 17,5 miliardy dolarů. Celkově by Ukrajina měla během příštích čtyř let od mezinárodních věřitelů, k nimž patří také Evropská unie, získat 40 miliard dolarů (téměř bilion korun).  

„Já si myslím, že Ukrajině může nyní pomoci skutečně jediná věc, a to, že po finanční pomoci přislíbené MMF v březnu, bude následovat pomoc i od ostatních věřitelů, zejména zemí EU,“ říká analytik České spořitelny jan Jedlička. Je potřeba si podle něho také uvědomit, že prostředky budou uvolňovány postupně během několika let a Jedlička soudí, že pokud Ukrajinci dodrží reformy a úsporná opatření, která budou podmíněná uvolněním tohoto finančního balíku a pokud se dále nevyhrotí válečný konflitkt, tak by to měla být dostatečná částka. Je potřeba počítat s tím, že Kyjev pak bude dluh splácet několik desetiletí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 23 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...