Majitelé Smartwings by měli dát dvě třetiny potřebné částky, za zbytek pomoci se pak zaručí stát, řekl Havlíček

Akcionáři letecké skupiny Smartwings by měli poskytnout zhruba dvě třetiny potřebné částky na záchranu společnosti. Nyní se pohybuje okolo dvou miliard korun. Zbylou třetinu by pak měl zajistit stát formou garance za komerční úvěr. Po čtvrtečním jednání sněmovního podvýboru pro letectví to řekl ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO).

Přesná částka nutná pro záchranu letecké skupiny se podle Havlíčka po postupném obnovování leteckého provozu mírně snižuje. „Potřeba, která byla ještě před 14 dny přes dvě miliardy korun, je dnes řádově mezi 1,6 až dvěma miliardami korun. Stále se to však dopočítává,“ uvedl Havlíček.

Zdůraznil, že pokud stát poskytne záruku za úvěr, tak akcionáři budou muset do společnosti na její záchranu vložit hotovost v hodnotě dvou třetin potřebné částky. O tom, jak si podíl mezi sebou rozdělí jednotlivé akcionářské skupiny Smartwings, by měla rozhodnout samotná společnost.

Jednání se zúčastnil i generální ředitel Smartwings Roman Vik. Zopakoval, že společnost během krize kvůli zastavenému provozu evidovala ztráty okolo dvou až 2,5 miliardy korun měsíčně. „Jednáme se státem, že akcionáři i stát by se měli spolupodílet na garanci či formě potřebných půjček,“ uvedl. Přesné rozdělení částek mezi skupiny akcionářů a stát podle něj zatím dohodnuto není.

Smartwings patří do skupiny Unimex Group, kterou vlastní podnikatelé Jiří Šimáně a Jaromír Šmejkal. Téměř poloviční podíl v dopravci drží čínská investiční společnost Citic Europe.

Vik se vyjádřil i k inzerátům, které firma v minulém týdnu zveřejnila v několika českých denících. Upozorňovala v nich na to, že na rozdíl od desítek jiných leteckých společností v zahraničí pomoc od státu nedostala.

„Neinvestovali jsme do reklamy ale pouze do povědomí lidí. Chtěli jsme pouze, aby se celá situace odpolitizovala, aby si každý udělal vlastní obrázek o tom, jak pomáhají jednotlivé státy a jak Česká republika v odvětví, které je jedno z nejhůř zasažených koronavirovou krizí,“ řekl. Náklady na inzerci neupřesnil.

Termín rozhodnutí o případné státní pomoci Smartwings zatím Havlíček odhadnout nechtěl, půjde zřejmě o týdny. Klíčový bude postoj členů vlády a koaličních partnerů.

Havlíček připomněl, že na pomoc by měly mít možnost dosáhnout i jiné velké dopravní společnosti. Pro tento účel by však nejprve byla nutná revize zákona. „Jednáme s desítkami společností na individuální bází, které se kvůli své velikosti nevešly do nějaké formy vypsaných podpor,“ uvedl ministr. Názvy firem zveřejnit nechtěl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 11 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
včera v 13:28

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
včera v 06:30

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:15

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...