Majitelé Smartwings by měli dát dvě třetiny potřebné částky, za zbytek pomoci se pak zaručí stát, řekl Havlíček

Akcionáři letecké skupiny Smartwings by měli poskytnout zhruba dvě třetiny potřebné částky na záchranu společnosti. Nyní se pohybuje okolo dvou miliard korun. Zbylou třetinu by pak měl zajistit stát formou garance za komerční úvěr. Po čtvrtečním jednání sněmovního podvýboru pro letectví to řekl ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO).

Přesná částka nutná pro záchranu letecké skupiny se podle Havlíčka po postupném obnovování leteckého provozu mírně snižuje. „Potřeba, která byla ještě před 14 dny přes dvě miliardy korun, je dnes řádově mezi 1,6 až dvěma miliardami korun. Stále se to však dopočítává,“ uvedl Havlíček.

Zdůraznil, že pokud stát poskytne záruku za úvěr, tak akcionáři budou muset do společnosti na její záchranu vložit hotovost v hodnotě dvou třetin potřebné částky. O tom, jak si podíl mezi sebou rozdělí jednotlivé akcionářské skupiny Smartwings, by měla rozhodnout samotná společnost.

Jednání se zúčastnil i generální ředitel Smartwings Roman Vik. Zopakoval, že společnost během krize kvůli zastavenému provozu evidovala ztráty okolo dvou až 2,5 miliardy korun měsíčně. „Jednáme se státem, že akcionáři i stát by se měli spolupodílet na garanci či formě potřebných půjček,“ uvedl. Přesné rozdělení částek mezi skupiny akcionářů a stát podle něj zatím dohodnuto není.

Smartwings patří do skupiny Unimex Group, kterou vlastní podnikatelé Jiří Šimáně a Jaromír Šmejkal. Téměř poloviční podíl v dopravci drží čínská investiční společnost Citic Europe.

Vik se vyjádřil i k inzerátům, které firma v minulém týdnu zveřejnila v několika českých denících. Upozorňovala v nich na to, že na rozdíl od desítek jiných leteckých společností v zahraničí pomoc od státu nedostala.

„Neinvestovali jsme do reklamy ale pouze do povědomí lidí. Chtěli jsme pouze, aby se celá situace odpolitizovala, aby si každý udělal vlastní obrázek o tom, jak pomáhají jednotlivé státy a jak Česká republika v odvětví, které je jedno z nejhůř zasažených koronavirovou krizí,“ řekl. Náklady na inzerci neupřesnil.

Termín rozhodnutí o případné státní pomoci Smartwings zatím Havlíček odhadnout nechtěl, půjde zřejmě o týdny. Klíčový bude postoj členů vlády a koaličních partnerů.

Havlíček připomněl, že na pomoc by měly mít možnost dosáhnout i jiné velké dopravní společnosti. Pro tento účel by však nejprve byla nutná revize zákona. „Jednáme s desítkami společností na individuální bází, které se kvůli své velikosti nevešly do nějaké formy vypsaných podpor,“ uvedl ministr. Názvy firem zveřejnit nechtěl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...