Majitelé Smartwings by měli dát dvě třetiny potřebné částky, za zbytek pomoci se pak zaručí stát, řekl Havlíček

Akcionáři letecké skupiny Smartwings by měli poskytnout zhruba dvě třetiny potřebné částky na záchranu společnosti. Nyní se pohybuje okolo dvou miliard korun. Zbylou třetinu by pak měl zajistit stát formou garance za komerční úvěr. Po čtvrtečním jednání sněmovního podvýboru pro letectví to řekl ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO).

Přesná částka nutná pro záchranu letecké skupiny se podle Havlíčka po postupném obnovování leteckého provozu mírně snižuje. „Potřeba, která byla ještě před 14 dny přes dvě miliardy korun, je dnes řádově mezi 1,6 až dvěma miliardami korun. Stále se to však dopočítává,“ uvedl Havlíček.

Zdůraznil, že pokud stát poskytne záruku za úvěr, tak akcionáři budou muset do společnosti na její záchranu vložit hotovost v hodnotě dvou třetin potřebné částky. O tom, jak si podíl mezi sebou rozdělí jednotlivé akcionářské skupiny Smartwings, by měla rozhodnout samotná společnost.

Jednání se zúčastnil i generální ředitel Smartwings Roman Vik. Zopakoval, že společnost během krize kvůli zastavenému provozu evidovala ztráty okolo dvou až 2,5 miliardy korun měsíčně. „Jednáme se státem, že akcionáři i stát by se měli spolupodílet na garanci či formě potřebných půjček,“ uvedl. Přesné rozdělení částek mezi skupiny akcionářů a stát podle něj zatím dohodnuto není.

Smartwings patří do skupiny Unimex Group, kterou vlastní podnikatelé Jiří Šimáně a Jaromír Šmejkal. Téměř poloviční podíl v dopravci drží čínská investiční společnost Citic Europe.

Vik se vyjádřil i k inzerátům, které firma v minulém týdnu zveřejnila v několika českých denících. Upozorňovala v nich na to, že na rozdíl od desítek jiných leteckých společností v zahraničí pomoc od státu nedostala.

„Neinvestovali jsme do reklamy ale pouze do povědomí lidí. Chtěli jsme pouze, aby se celá situace odpolitizovala, aby si každý udělal vlastní obrázek o tom, jak pomáhají jednotlivé státy a jak Česká republika v odvětví, které je jedno z nejhůř zasažených koronavirovou krizí,“ řekl. Náklady na inzerci neupřesnil.

Termín rozhodnutí o případné státní pomoci Smartwings zatím Havlíček odhadnout nechtěl, půjde zřejmě o týdny. Klíčový bude postoj členů vlády a koaličních partnerů.

Havlíček připomněl, že na pomoc by měly mít možnost dosáhnout i jiné velké dopravní společnosti. Pro tento účel by však nejprve byla nutná revize zákona. „Jednáme s desítkami společností na individuální bází, které se kvůli své velikosti nevešly do nějaké formy vypsaných podpor,“ uvedl ministr. Názvy firem zveřejnit nechtěl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
07:59Aktualizovánopřed 41 mminutami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 3 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
včeraAktualizovánovčera v 16:06

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
včera v 06:00

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
28. 2. 2026
Načítání...