Libru čekají těžké měsíce. Kvůli obavám z brexitu už klesla k dolaru nejvíc za sedm let

Potenciální odchod Velké Británie z Evropské unie se rozšířil ze stolů politiků i na devizové trhy. Ty se takzvaného brexitu obávají a v reakci na to klesla libra oproti americkému dolaru na své sedmileté minimum na 1,4102 dolaru za libru.

Nejprve to z pohledu trhu vypadalo dobře – Británie se s EU dohodla na podmínkách a stanovila datum referenda. Pak se ale na stranu odpůrců Unie postavil londýnský starosta Boris Johnson, jehož podpora mění poměr sil obou táborů.

Johnson uvedl, že podpoří odchod Británie z EU, protože unie podle něho ohrožuje britskou suverenitu a může se vymknout demokratické kontrole. Politik považovaný za možného budoucího vůdce britských konzervativců se tak postavil proti současnému lídru strany a premiérovi Davidu Cameronovi.

Libra kvůli tomu smazala téměř veškeré své páteční zisky vůči dolaru, euru i jenu. Tento růst naopak vyvolalo oznámení, že představitelé EU se jednomyslně shodli na balíčku opatření, jejichž cílem je udržet Británii v EU. Britský premiér Cameron poté doporučil spoluobčanům, aby se v červnovém referendu vyslovili pro další členství Británie ve zreformovaném evropském bloku. 

Libra bude možná klesat až do referenda

Obavy z brexitu stlačily libru vůči dolaru už o čtyři procenta. A podle analytiků by mohl tento pokles pokračovat až do samotného referenda, tedy do 23. června.

Nemyslím si, že by si investoři říkali, zda je brexit dobrý, nebo špatný. Znamená ale nejistotu.
Simon Smith
hlavní ekonom FxPro

Podle hlavního ekonoma Next Finance Vladimíra Pikory je prozatím oslabení libry racionální, protože ratingová agentura Moody's prohlásila, že by mohla zhoršit Británii ratingový výhled. Z většího nadhledu je to ale podle něj hloupost.

„Riziko, že se Británie předluží (což by byl legitimní důvod pro snížení ratingu), je podle mě uvnitř EU vyšší než mimo EU, protože různé potenciální záchranné evropské balíčky zvyšující zadlužení by přišly právě z Bruselu. Problém nemá Británie, ale jih Evropy. Jinými slovy, na dlouhodobé oslabení libry nesázíme, to pondělní chápeme jen jako vyplašenou krátkodobou reakci,“ dodává Pikora.

Pokud libra na konci obchodování skončí na minimech, na které během pondělka klesla, půjde o její největší jednodenní ztrátu od roku 2009. Tehdy Bank of England snížila úrokové sazby na 0,5 procenta a zahájila tím program takzvaného kvantitativního uvolňování.

Vůči euru klesla britská měna na 1,2808 eura a vůči japonské měně na 160,075 jenu – to je současně nejnižší hodnota od roku 2013. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Izraelci Palestincům narušují klíčovou sklizeň oliv

Sklizeň oliv ve středomoří je právě na vrcholu. Na palestinských územích sady tohoto ovoce živí celé rozvětvené rodiny, protože jsou jediným zdrojem příjmů. Letošní sezonu ale zásadně v Gaze i na Západním břehu ovlivňují síly z Izraele – ať už armáda, nebo skupiny radikálních osadníků. Posíleni podporou vlády izraelského premiéra Benjamina Netanjahua jsou osadníci letos agresivnější. V pátek, stejně jako už několikrát v posledních týdnech skončilo několik lidí po jejich řádění v nemocnici.
před 32 mminutami

Trump pozastavil nový balík protiruských sankcí

Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, kterým pozastavuje uplatňování nového rozsáhlého balíku sankcí namířených proti ruské ekonomice. Kongresu sdělil, že je to v „národním zájmu Spojených států“, píše agentura AP. Nové sankce pozastavil jen krátce předtím, než měly vejít v platnost. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X napsal, že americký výpadek v sankcích jen povzbuzuje Putina k dalším útokům. Rozhodnutí kritizují i někteří američtí politici.
05:10Aktualizovánopřed 51 mminutami

VideoEvropa je rozdělená, říká k emisním povolenkám Nerudová. Pokorná Jermanová mluví o rozcestí

Evropské instituce mají hledat řešení, jak omezit prudké výkyvy emisních povolenek, prohlásil premiér Andrej Babiš (ANO). Systém vyvolává mezi unijními státy silný nesoulad. I proto Česko s dalšími členy V4 tlačilo na zdržení nástupu ETS 2. Několik zemí nakonec prosadilo přezkoumání ze strany Evropské komise. Evropa je rozdělená, míní europoslankyně Danuše Nerudová (STAN), na země, které v dekarbonizaci běží rychleji (...) a na země (...), které podle ní mají s dekarbonizací problém. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) souhlasila s tím, že „Evropa je na rozcestí“. Za „výbušnější“ téma považuje víceletý finanční rámec. Ten by měl začít platit od roku 2028, vyjednávání podle ní nebude jednoduché. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 1 hhodinou

Von der Leyenová kritizovala nový návrh rozpočtu EU pro malou flexibilitu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kritizovala nový návrh budoucího víceletého rozpočtu EU, který podle ní výrazně omezuje flexibilitu, jež Evropské unii umožňuje reagovat na nepředvídatelné krize. Uvedla to na tiskové konferenci po skončení dvoudenního summitu EU v Bruselu. Návrh irského předsednictví odmítá například Švédsko, nelíbí se ani německému kancléři Friedrichu Merzovi. Dle slov předsedy Evropské rady Antónia Costy je potřeba mít celkovou dohodu do konce roku.
před 14 hhodinami

ČEZ podal v Lucembursku žaloby proti blokaci tamních firem kvůli Diag Human

Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci automobilovému odvětví

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci zajistit budoucnost automobilového odvětví v Evropě. Cílem je snížit do roku 2035 emise oxidu uhličitého a posílit výrobu a vývoj nové generace elektromobilů v Evropě. S odkazem na oznámení obou vlád o tom informují světové tiskové agentury.
před 23 hhodinami

O pracovníky z Filipín je v Česku zájem. Nynější náborové kvóty firmám nestačí

Na českém trhu práce chybí desítky tisíc lidí. Firmy proto dál hledají posily v zahraničí. Přibývá například pracovníků z Filipín, o které je velký zájem. Každý měsíc mohou firmy přijmout z této země přes osm set zaměstnanců. Podle náborářů to ale nestačí. Zahraniční pracovníci chybí především v průmyslové výrobě, stavebnictví, logistice nebo dopravě. Uplatnění nacházejí i v nemocnicích či hotelech. Vláda podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) plánuje kvóty pro nábor z Filipín navýšit.
včera v 06:00‌‌

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
15. 10. 2026Aktualizováno15. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.