Praha – Letos by si zaměstnanci v podnikatelské sféře mohli přilepšit o tři až čtyři procenta, odhaduje ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD). V Otázkách Václava Moravce také dodal, že do růstu mezd se dřívější umělé oslabení koruny ze strany ČNB i růst exportu zatím plně neprojevily. Odbory v tomto roce vzhledem k ekonomickým ukazatelům požadují pětiprocentní růst.
Ministr dále řekl, že dopad devizových intervencí ČNB, které oslabily kurz koruny, se přeceňuje, a to v pozitivním i negativním smyslu. Podle něj je důležitější, že se vládě podařilo změnit náladu ve společnosti. „Jednou z nejdůležitějších věcí je, že se vládě podařilo otočit očekávaní lidí a firem. Méně se obávají investovat a konzumovat,“ řekl.
Podobný názor na spojování mezd a bankovního zásahu z roku 2013 má i člen bankovní rady ČNB Jiří Rusnok. „Vůbec bych tu intervenci se mzdových vývojem nespojoval. Jsme téměř dva roky na nulových sazbách národní banky a jako alternativa toho byla použita právě ta intervence neboli kurzový závazek,“ řekl v pořadu Rusnok.
Poté, co ČNB v listopadu 2013 sáhla po intervencích, pohybuje se kurz dlouhodobě kolem 27 korun za euro. Slabou domácí měnu uvítali zejména čeští exportéři. „Za loňský rok se exportérům čistý přínos pohyboval kolem 202 miliard a na druhé straně importéři zaplatili asi o 180 miliard více,“ uvedl Otto Daněk, místopředseda Asociace exportérů. Čistý přínos tak činí necelých 22 miliard korun.
- Upravený kurz koruny pomáhá hlavně menším podnikům. Velcí exportéři, jako jsou třeba automobilky nebo přední strojírenské firmy, totiž při obchodování spoléhají převážně na euro.
Intervence sice pomohly vývozcům, na druhou stranu ale poškodily nezajištěné dovozce či cestovní kanceláře. K obávanému skokovému zdražování nicméně nedošlo. Ceny spotřební elektroniky rok po zavedení intervencí meziročně dokonce klesly a ke zdražování potravin také nedošlo. Zemědělcům pak díky oslabení koruny vzrostly dotace z Evropské unie, krok centrální banky jim navíc přinesl větší jistotu pro plánování budoucích investic.
K mzdovému vývoji nicméně připustil uvedl, že ČNB byla překvapena poměrně nízkým růstem mezd ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku. Podle dostupných údajů stoupla o 2,3 procenta na 27 200 korun.
Ohledně minimální mzdy Mládek řekl, že cílem je dostat její úroveň na 40 procent průměrné mzdy. Průměrná mzda loni činila 25 686 Kč. Podle něj by bylo dobré minimálním mzdu zvýšit příští rok o dalších 500 korun. „Je to v zásadě okrajová debata, která se týká malého procenta lidí. Nám se podařilo hlavně snížit nezaměstnanost o jedno procento… Snažíme se získávat zahraniční investice, loni to byly především dvě velké korejské investice, pak také dohoda o tom, že bude expandovat Škoda Auto ve Kvasinách.,“ dodal ministr.
Od ledna minimální mzda stoupla o 700 korun na 9200 korun. Podle dřívějších informací navrhuje ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD) růst minimální mzdy od příštího roku o 500 až 700 korun. Navíc chce, aby do roku 2018 minimální mzda vzrostla celkem o dva tisíce.
