Let s jedním motorem byl chyba posádky, ukázalo šetření aerolinek

Let společnosti Smartwings s porouchaným motorem byl podle interního šetření dopravce pochybením posádky. Vyplývá to z podkladů, které firma minulý týden předala leteckému úřadu. Společnost Smartwings krátce po události jakékoliv pochybení odmítala, později uvedla, že nešlo o systémovou chybu. Letecký úřad zatím k žádnému výsledku ve svém šetření nedospěl, v minulých týdnech označil postup posádky za nestandardní.

Letoun společnosti Smartwings letěl 22. srpna z řeckého ostrova Samos do Prahy. Letadlu přestal během letu nad Egejským mořem fungovat levý motor, který se posádce nepodařilo znovu nastartovat. Stroj pak pokračoval v nižší letové hladině až do Prahy. Na palubě bylo 170 lidí.

Nic podobného by se v budoucnu nemělo stát

Smartwings k tomu zopakovaly své předchozí vyjádření o výsledcích svého šetření a oznámily, že v souvislosti s případem přijaly dodatečná opatření, která by do budoucna měla zamezit podobným situacím.

Letecký úřad v minulých týdnech uvedl, že v případech, kdy se letadlu porouchá jeden z motorů, je obvyklým řešením nouzové přistání na nejbližším letišti. Jde především o preventivní postup pro případ, kdy by přestal fungovat i druhý motor. Dopravce krátce po události bezpečnostní pochybení odmítl s tím, že posádka postupovala v souladu s bezpečnostními i provozními předpisy.

Případ v současnosti vedle Úřadu pro civilní letectví řeší také Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod. Výsledky šetření obou institucí se dají očekávat v horizontu několika měsíců. V případě zjištěného pochybení může být se členy posádky nebo společností zahájeno například správní řízení, v krajním případě i podáno trestní oznámení.

Smartwings letos v létě čelí problémům kvůli letounům Boeing 737 MAX 8, které byly na jaře celosvětově odstaveny po dvou nehodách, při nichž zahynulo více než 300 lidí. Smartwings tehdy vlastnily sedm těchto strojů, dalších devět měly převzít právě v létě. Americký výrobce v současnosti připravuje aktualizaci problémového softwaru, termín jeho zavedení je však nejasný.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 18 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...