Kuba už nebude pro americký obchod zemí zapovězenou

Spojené státy americké dál zmírňují obchodní restrikce ve vztazích s Kubou. Nové předpisy zmírňují některá omezení pro americké společnosti, které by chtěly na ostrově podnikat . Je to další krok, který v rámci sbližování obou zemí oslabuje letité americké obchodní embargo vůči Havaně.

Poprvé po více než 50 letech si budou smět americké firmy zřídit zastoupení na Kubě. Podle nově představených předpisů budou moci firmy z USA otevřít kanceláře, obchody a sklady. Nebude se bránit vzniku dceřinných společností ani společných podniků. Zpřístupní se také telekomunikační a internetové služby mezi oběma zeměmi, zvýší se limit pro převod peněz a ověřené osoby si mohou na Kubě otevřít bankovní účty.

Nové předpisy také zlepšují možnosti vzdělávání, protože umožňují zřízení internetových kurzů. Rozšiřují potenciál humanitárního úsilí díky umožnění pomoci při katastrofách.

I přes další uvolnění ale přetrvávají překážky znemožňující dovolenou na Kubě. Podle nynějších pravidel si mohou Američané vybrat jeden z dvanácti důvodů pro cestu na Kubu, aniž by museli žádat o svolení amerických úřadů. Důvody mohou být například rodinné, vzdělávací nebo náboženské. Nicméně nově mohou spolu s osobu, která takto jede na Kubu, cestovat i členové rodiny.

Vlajka u amerického velvyslanectví v Havaně
Zdroj: ČTK/AP

Kuba má nově poprvé od roku 1961 v USA velvyslance, stal se jím José Cabaňas, který dosud vedl kubánskou zájmovou sekci. Cabaňas ve čtvrtek předal prezidentu Baracku Obamovi pověřovací listiny. USA prozatím svého velvyslance nejmenovaly. Po oficiálním uzavření ambasád Washington s Havanou udržovaly oba státy diplomatické kontakty v rámci zájmových sekcí. Ty byly pod ochranou Švýcarska a nepožívaly stejného statusu jako velvyslanectví.

Napjaté vztahy polevují od loňského roku

Havana a Washington oficiálně oznámily novou kapitolu ve vztazích loni v prosinci. V lednu USA zrušily některá hospodářská omezení, zatímco Havana propustila 53 disidentů. Uvolnilo se například cestování a peněžní transfery.

V dubnu se v Panamě poprvé po 59 letech sešli nejvyšší představitelé USA a Kuby Barack Obama a Raúl Castro. V květnu vyškrtly USA Kubu ze seznamu zemí podporujících terorismus, na němž byla Kuba déle než tři dekády. V srpnu poprvé po víc než půlstoletí zavlála nad americkým velvyslanectvím v Havaně státní vlajka USA. O posilování vzájemných vztahů jedná s komunistickým režimem i Evropská unie.

Americké a kubánské úřady mají podle agentury AP jednat také o tom, že by do konce roku obnovily poštovní služby mezi oběma zeměmi. Nyní musejí zásilky nejprve zamířit do jiné země jako Mexika nebo Kanady. Ke konci se pak mají blížit jednání o obnovení přímých komerčních letů, první letadla by však zřejmě vzlétla nejdříve v příštím roce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
před 21 hhodinami

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
26. 9. 2026‌‌

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
26. 9. 2026‌‌

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
24. 9. 2026Aktualizováno24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.