Kdy a proč lidé v Česku vyšli do ulic

Praha – Odboráři se po třech letech opět rozhodli dát o sobě vědět. Naposledy zaplavili Prahu 23. června 2007. Tehdy se pod heslem „Zastavme škrtformu“ sešlo na Václavském náměstí rekordních 35 tisíc lidí. Odborové svazy a občanské iniciativy se tak postavily proti reformě veřejných financí, kterou chystala Topolánkova vláda. O balíku opatření mluvily odbory jako o batohu plném bahna a kamení. Protest, který trval necelou hodinu, se tehdy obešel bez problémů. Demonstrace pouze na některých místech na čas zkomplikovala dopravu.

O rok později se kvůli všem vládním reformám dokonce stávkovalo. Hodinové (13:00 až 14:00) výstražné stávky se 24. června 2008 podle odborů zúčastnilo 985 tisíc lidí, práci jich na hodinu přerušilo 306 tisíc. Součástí byl protest zdravotníků (od rána do 14:00) proti reformám ministra zdravotnictví Tomáše Julínka (ODS). V mnoha městech se na hodinu zastavila doprava.

Reforma veřejných financí ležela odborářům v žaludku již v roce 2003 – 19. června protestovalo v centru Prahy asi dva tisíce odborářů (podle organizátorů se sešlo skoro pět tisíc lidí) proti vládnímu návrhu této reformy. Lékaři tehdy vyhlásili stávku, přičemž ve většině nemocnic se však stávkovalo jen symbolicky. Další protest se konal 23. června před Úřadem vlády, kde se shromáždilo podle policistů asi 2 200 lidí, organizátoři hovořili až o 6 000 demonstrantech. Na podzim téhož roku se nespokojení odboráři sešli znovu – pražskými ulicemi kvůli reformě veřejných financí podle odhadu pochodovalo 12 až 15 tisíc lidí; pořadatelé odhadli počet účastníků na více než 20 tisíc.

Nahrávám video

Reforma veřejných financí či zákoník práce - vždy jde o sociální věci

Kromě reformy veřejných financí lidé vyšli do ulic i kvůli novele zákoníku práce – tentokrát ale stál dav demonstrujících za sociálnědemokratickou vládou a podporoval její novelu, která měla více ochránit zaměstnance. V Praze na Palachově náměstí se tak 26. listopadu 2005 sešlo na 25 tisíc odborářů z celé země, aby podpořili vládní návrh nového zákoníku práce. Akce se tehdy zúčastnil i ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach. Odbory odmítaly změny požadované zaměstnavateli a ODS, KDU-ČSL a US-DEU, které by oslabily práva zaměstnanců.

Naposledy o sobě dali odboráři vědět 16. května 2009, kdy protestovali proti dopadům krize na zaměstnance. Na Hradčanském náměstí v Praze se sešlo až 30 tisíc lidí, mezi nimi odboráři ze 17 odborových konfederací z 11 evropských zemí (mj. z Německa, Rakouska, Polska, Francie, Itálie, Bulharska, Slovinska). Protest tehdy pořádala ČMKOS ve spolupráci s Evropskou odborovou konfederací (EOK). Podle policie se zúčastnilo zhruba 23 tisíc osob, z toho asi 4 000 cizinců z EU.

Vůbec nejvýraznějším protestem byla demonstrace z roku 1997 na pražském Staroměstském náměstí. Policie účast odhadla na 60 tisíc lidí, odbory ale tvrdily, že lidí přišlo dvakrát tolik. Právě Staroměstské náměstí se stalo svědkem odborářských protestů již v roce 1994 a 1995.

První a nejdelší…

První masovější protest od generální stávky v roce 1989 zorganizovali odboráři v prosinci 1994. Kvůli změnám v důchodovém pojištění tehdy přerušilo na čtvrt hodiny práci půl milionu lidí, s podporou dalšího více než 1,5 milionu zaměstnanců.

Nejdelší polistopadovou stávku zorganizovali železničáři, a to v únoru 1997. Chtěli protestovat 48 hodin, nakonec se ale akce protáhla až na 4 dny. Bouřili se proti chystaným změnám na železnici, nakonec se jak s ministerstvem dopravy, tak i vedením drah dohodli.

Kromě masových protestů se bouřily i jednotlivé profese - například v únoru 2003 stávkovali pražští strojvůdci tramvají a o rok později řidiči autobusů a před rokem do ulic v Praze vyrazili kvůli dotacím zemědělci.

  • Demonstrace proti reformě veřejných financíz roku 2003 autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1963/196268.jpg
  • Demonstrace proti reformě veřejných financí z roku 2003 autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1963/196262.jpg
  • Demonstrace proti reformě veřejných financí z roku 2003 autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1963/196264.jpg
  • Demonstrace proti reformě veřejných financí z roku 2003 autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1963/196270.jpg
  • Jaromír Dušek autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/15/1480/147966.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Škoda JS bude dodávat pohony pro modulární reaktory Rolls-Royce

Plzeňská společnost Škoda JS ze skupiny ČEZ uzavřela smlouvu s britskou firmou Rolls-Royce SMR na dodávku pohonů pro modulární reaktory (SMR). Smlouva zajišťuje, že Škoda JS bude výhradním projektantem a dodavatelem pohonů pro reaktory. V jednotlivých případech půjde o dodávku v hodnotě kolem jedné miliardy korun, oznámil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). ČEZ ve spolupráci s Rolls-Royce SMR plánuje postavit v tuzemsku až tři gigawatty SMR.
08:46Aktualizovánopřed 2 mminutami

Slovensko omezí marže při prodeji paliv a zlevní jízdné na železnici, řekl Fico

Slovensko v reakci na rostoucí ceny pohonných hmot od října omezí maloobchodní marži při prodeji paliv na deset eurocentů (2,43 koruny) za litr a o polovinu zlevní jízdné na železnici, oznámil premiér Robert Fico (Smer). Z jeho vyjádření vyplynulo, že kabinet nepočítá se snížením daní na benzin či naftu. Tamní opozice ohlášená opatření označila za nedostatečná a poukázala na Česko, které obnoví regulaci cen pohonných hmot při omezené marži obchodníků ve výši 2,50 koruny za litr paliva a sníží spotřební daň na naftu.
12:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

E.ON a Pražská plynárenská zdražily fixace energií pro nové zákazníky

Energetické společnosti E.ON a Pražská plynárenská v minulých dnech zdražily některé své fixované produkty elektřiny a plynu. Zvýšení cen energií většinou v řádu stovek korun za megawatthodinu (MWh) se týká nových zákazníků. Firmy tak reagují na současný růst cen energií na velkoobchodním trhu. Vyplývá to z ceníků firem, které zdražení potvrdily. Dodávky energií v důsledku blízkovýchodní krize v minulých měsících zdražovali i další dodavatelé.
před 7 hhodinami

VideoODS bude chtít, aby se schodek rozpočtu snížil alespoň o sto miliard, naznačil Skopeček

„Nežijeme v covidové éře, nežijeme ve válečné zóně. A přesto vláda chystá druhý nejvyšší nominální deficit rozpočtu v historii České republiky,“ podotkl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Kabinet v pondělí schválil návrh státního rozpočtu pro příští rok s deficitem 386 miliard korun. „Mohu slíbit, že jako poslanecký klub ODS předložíme v rámci druhého čtení rozpočtu návrhy, které povedou ke snížení deficitu veřejných financí, respektive ukážeme na úspory konkrétními pozměňujícími návrhy. Moje ambice začíná někde na hranici sto miliard a dál,“ avizoval Skopeček, podle něhož vláda promarnila několik měsíců, během kterých už je u moci. „A nepředložila Poslanecké sněmovně žádnou legislativu, která by jakkoliv upravovala objem mandatorních výdajů,“ sdělil. Kabinetem schválený deficit je podle Skopečka i jedním z důvodů, proč opozice plánuje svolat sněmovní schůzi k jednání o vyslovení nedůvěry vládě.
před 19 hhodinami

VideoReportéři ČT zjišťovali reakce politiků na postoj Evropské komise k Babišovu střetu zájmů

Kauza střetu zájmů Andreje Babiše (ANO) se řeší už více než dvanáct let – od doby, kdy jako miliardář poprvé uspěl se svým hnutím ve sněmovních volbách. Po těch loňských se znovu stal premiérem a tvrdil, že střet zájmů tentokrát definitivně vyřešil a od Agrofertu se odstřihl. Evropská komise ale dospěla k závěru, že je nadále v potenciálním střetu zájmů a že převedení holdingu do svěřenského fondu situaci dostatečně neřeší. Na začátku září proto oznámila, že část dotací pro Agrofert neproplatí. Česko však platby nepozastavilo a nadále je připraveno přijímat od holdingu nové žádosti o dotace. Letitý problém Andreje Babiše tak i nadále zůstává jedním z témat české politiky. Věnovali se mu i Reportéři ČT, kteří zjišťovali, co si o problému myslí politici.
před 23 hhodinami

Dva tisíce pro důchodce? Raději peníze do domovů pro seniory, navrhuje opozice

Opozice kritizuje plošný příspěvek dva tisíce korun pro důchodce, jak se na něm v pondělí dohodla vláda v souvislosti s rozhodováním o valorizaci penzí. Příspěvek, o kterém hovoří opozice jako o předvolebním dárku voličům, chce koalice ANO, SPD a Motoristů prosadit pomocí pozměňovacího návrhu k novele zákona o penzijním pojištění.
včera v 11:54

VideoÚspora tří miliard je dílčí úspěch, říká k rozpočtu Doležal. Svobodová: Je to výsměch

Vláda po jednání v koalici schválila nový návrh státního rozpočtu. Deficit se oproti původnímu návrhu snížil o tři miliardy na 386 miliard. I tak je ale druhý nejhlubší za dobu samostatného Česka. „Tři miliardy jsou malý dílčí úspěch, za velký úspěch bych to nepovažoval,“ sdělil poslanec Tomáš Doležal (SPD) v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Podle poslankyně Jany Murové (ANO) by pro větší změny bylo potřeba změnit legislativu, a to vyžaduje čas. Poslankyně Vendula Svobodová (Piráti) věřila, že se úspor najde více. „Tři miliardy je ostuda, je to výsměch, nepřináší to vůbec nic,“ říká. Poslanec Michal Kučera (TOP 09) zdůraznil, že konsolidovat by měla vláda už v prvním roce vládnutí.
včera v 08:23

Spor o dva miliardáře blokuje dohodu EU na prodloužení protiruských sankcí

Členské státy EU překvapivě nestvrdily dříve avizovanou dohodu na prodloužení protiruských sankcí. Velvyslanci se znovu sejdou v úterý ráno. Slovensko totiž požadovalo vyškrtnutí ruského miliardáře Ališera Usmanova, podpořila ho Francie. Lucembursko poté přišlo s žádostí o vyškrtnutí Michaila Fridmana, který má v této zemi zmrazeno 16 miliard dolarů. S vyškrtnutím obou nesouhlasí Lotyšsko, píše Reuters. Čas na obnovení sankcí je do půlnoci na středu, pokud se to nepovede, přestanou platit pro tisíce Rusů podporujících režim.
21. 9. 2026Aktualizováno21. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.