Kdo ustele a uklidí? Hotely v Británii mohou po brexitu čelit obtížím

Nahrávám video

Obchody, restaurace i hotely jsou v Británii na pracovní síle ze zahraničí závislé nejvíc. Odchod země z EU tak může znamenat obtíže jak pro miliony cizinců, tak i pro zaměstnavatele. Pokud se britský trh v roce 2019 uzavře, jen velmi těžko za zahraniční pracovníky budou hledat náhradu.

V Británii žije čtyři a půl milionu lidí z ostatních členských zemí Unie, z toho celá čtvrtina pracuje v hotelech, barech a restauracích. Kdyby museli odejít, nemá je kdo nahradit.

„Mladí Britové nemají zájem o úklidové práce, lákají je atraktivnější obory,“ uvedla majitelka londýnského hotelu Serena von der Heydeová.

Nahrávám video

Víc než polovina jejích zaměstnanců pochází z jiných evropských zemí. Například Gabi Carlosová z Rumunska v hotelu pracuje už druhým rokem. Co s ní bude, až Británie vystoupí z Evropské unie, zatím netuší.

„Jsem sama a svobodná matka. Když jsem sem přišla před několika lety, začala jsem si znovu budovat život od nuly a bylo to velmi tvrdé. Nevím, jestli bych to znovu zvládla,“ prohlásila.

Potíže přitom hotel už pociťuje. Už teď je totiž těžší najít nový personál. „Dřív se nám na inzerát ozvalo 50 uchazečů, ale teď jen deset. Takže vhodného člověka budeme hledat déle a obtížněji,“ podotkla majitelka hotelu.

Mayová chce pro cizince z EU pravidlo pěti let v zemi

Hotely a služby s nimi spojené jsou jednou z branží, kterou případný odliv pracovních sil po brexitu zasáhne nejvíc. Podle odhadů bude každý rok potřeba obsadit přes 60 tisíc volných míst.

„Dotkne se to také oblasti britského státního zdravotnictví, kde je nějakých třicet čtyřicet procent zaměstnanců z Evropské unie, především zdravotních sester, ale i lékařů,“ dodal spolupracovník ČT v Londýně Ivan Kytka.

Představuje to tak podstatný úkol pro vládu premiérky Theresy Mayové, která vyjednává podmínky pro hladký přechod k samostatnosti Spojeného království.

Koncem června zatím Mayová uvedla, že chce, aby s občany Evropské unie žijícími v zemi legálně k zatím neupřesněnému datu nepřetržitě alespoň pět let bylo i po odchodu Británie z evropského bloku zacházeno jako s Brity. Někteří členové Evropského parlamentu (EP) ale tento britský návrh kritizují.

„Britská vláda se k tomu snaží přistupovat konstruktivně a plánuje zavést školení a výchovu v oblastech, kde Británie nemá dostatek pracovních sil, současně také otevře více dveře pro imigraci ze zemí britského Společenství národů, bývalých kolonií,“ zmínil Kytka.

Podle ředitele pro vládní záležitosti z British Hospitality Association Vernona Huntea je klíčové, aby vláda zabránila po roce 2019 takovým změnám, které by způsobily prudký propad. Už proto, že hoteliérství a pohostinství je čtvrté nejsilnější odvětví britského průmyslu a jeho růst dosud závisel na volném pohybu lidí, kteří tam proudili z celé Evropy.

Harmonogram vystoupení Velké Británie z EU
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoVolkswagen změny potřebuje, nedýchá s trhem, soudí Špicar

Volkswagen potřebuje ozdravnou kúru, co se týká celého fungování i zaměstnanců, reagoval v Interview ČT24 viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar na úmysl koncernu výrazně omezit výrobu a zredukovat modelovou řadu. V pořadu moderovaném Danielem Takáčem zmínil kontrast mezi nízkou ziskovostí VW a opakem ve Škodě Auto. Upozornil, že i pro další německé firmy je těžké „dýchat s trhem“, tedy propouštět v krizi a nabírat při růstu.
před 9 hhodinami

Ministerstvo snížilo počet akceleračních zón pro obnovitelné zdroje

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) snížilo počet oblastí vymezených pro zrychlenou výstavbu větrných nebo solárních elektráren na 61. Původně bylo přitom vymezeno 110 takzvaných akceleračních zón. Spolu s tím úřad stanovil ještě několik podmínek pro výstavbu – například zpracování detailních studií, použití nejúčinnějších a ověřených technologií, minimalizaci záborů zemědělské půdy či ochranu živočišných druhů. Dle resortu omezení zón výrazně snížilo jejich negativní dopady.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Česko poslalo na zbraně pro Ukrajinu zhruba 140 milionů, řekl Okamura

Podle předsedy SPD Tomia Okamury poslalo Česko do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) 140 milionů korun. Jde podle něj o nevratný krok. Oznámil to po jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO), které nahradilo původně plánované jednání koaliční rady, svolané na popud SPD, která s českou účastí v programu PURL zásadně nesouhlasí. Pomocí tohoto programu evropské země a Kanada financují americké vojenské vybavení určené pro napadenou zemi.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Ženy v EU kvůli odkladu pravidel pro transparentnost odměňování přicházejí o miliardy eur

Ženy v celé Evropské unii přicházejí každoročně o miliardy eur kvůli prodlevám při zavádění nových pravidel pro transparentnost odměňování, vyplývá z výzkumu Evropského odborového institutu.
před 14 hhodinami

VideoKrásně se to četlo, ale vláda svůj program v oblasti obrany neplní, míní Flek

Podle předsedy sněmovního obranného výboru Josefa Fleka (STAN) nynější vláda svůj program v oblasti obrany nenaplňuje. Míní, že část programového prohlášení kabinetu Andreje Babiše (ANO) pro tento segment se krásně četla, ale nakonec „vzniká velký chaos“. „Když jsme přišli s rozpočtem na rok 2026, tak vláda seškrtala z výdajů na obranu 21 miliard,“ prohlásil Flek v pořadu Interview ČT24. „Pak najednou přišlo od vlády, že tam ty peníze vrátí, pak zase, že nevrátí (…) a ministr Jaromír Zůna (za SPD) několikrát na výboru deklaroval, že na příští rok budou tyto peníze vráceny,“ tvrdí Flek. Kladně hodnotí nábor nových vojáků. Podle Zůny je celoroční plán splněn na 111 procent. „To je jedna z věcí, které můžeme vládě částečně přiznat, že pokračují v tom, co my nastavili,“ komentuje Flek a dodává, že bude jenom rád, když to bude pokračovat dál. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 22 hhodinami

Volkswagen ohlásil omezení výroby, k propouštění se nevyjádřil

Německý automobilový koncern Volkswagen po čtvrtečním zasedání dozorčí rady ohlásil drastické omezení výroby. K možnému propouštění se ale nevyjádřil. Modelová řada by měla být postupně zredukována až o padesát procent a počet možných variant výbavy by měl klesnout až o tři čtvrtiny, uvedla společnost v tiskové zprávě. „Díky našemu plánu do budoucna vstupujeme vlastními silami do další fáze transformace,“ sdělil šéf Volkswagenu Oliver Blume.
9. 7. 2026

Úroda ovoce bude letos podle odhadu poloviční

Úroda ovoce v Česku letos kvůli silným jarním mrazům klesne meziročně o 53 procent na 68 445 tun. V porovnání s průměrem posledních pěti let sklizeň propadne o 44 procent. Vyplývá to z odhadu sklizně, který k 15. červnu provedl Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Podle Ovocnářské unie přesáhnou ztráty ovocnářů na tržbách miliardu korun.
9. 7. 2026Aktualizováno9. 7. 2026

Zemědělský fond: EU proplatila květnové dotace firmám z Agrofertu

Evropská unie proplatila všechny peníze, které Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) poskytl letos v květnu firmám z holdingu Agrofert, potvrdila na dotaz ČTK mluvčí fondu Eva Češpiva. Fond v květnu poskytl koncernu 204 milionů korun, dosud ale nebylo jasné, zda je Unie zpětně proplatí. Posuzovala, zda premiér Andrej Babiš (ANO) vložením Agrofertu do svěřenského fondu vyhověl pravidlům zakazujícím střet zájmů. Evropská komise ale sdělila, že platby se vztahují k žádostem podaným ještě před jmenováním Babiše premiérem.
8. 7. 2026Aktualizováno8. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.