Praha - Ministr financí Miroslav Kalousek nyní chystá nový návrh rozpočtu. Podle vicepremiérky Karolíny Peake počítá se škrty ve výši až 22 miliard korun. Všechny rozpočtové kapitoly by tak měly zeštíhlit o pět až sedm procent na fakultativních výdajích. Nový návrh má vláda předložit do 23. listopadu. Připravit dvě verze rozpočtu nemá v historii obdoby. Náhradní verze bude podle Miroslava Kalouska hodně bolet, škrty mohou jít až do výše 25 miliard korun. Kalousek to potvrdil v pořadu Události, komentáře. Úpravy dopadnou hlavně na dopravní infrastrukturu nebo na vědu a výzkum.
Sněmovna neschválila základní parametry státního rozpočtu na příští rok a vrátila ho vládě k přepracování. Kalousek následně prohlásil, že doufá, že je nejen první, ale také poslední předkladatel, jehož návrh uspěl, přestože mu ho Poslanecká sněmovna „hodila na hlavu“.
Podle Kalouska bude mít nový návrh stomiliardový schodek stejně jako vrácený návrh. Příjmy by měly být asi o 20 až 25 miliard nižší, úměrně tomu budou nižší i výdaje.
Na rozdvojené, alternativní verzi, se právě v tuto chvíli pracuje na ministerstvu financí - taková situace je skutečně poprvé. „Nikdy jsem se nedomníval, že kdy jaký předkladatel státního rozpočtu se ocitne v této pozici, nicméně všechno je zjevně jednou poprvé,“ řekl Kalousek.
„Pokud pozměňovací návrhy budou prohlasovány opozicí a částí koaličních poslanců z ODS, pak je to zcela jasná zpráva o tom, že vláda nemá většinu, že ODS neumí dodržovat dohody. My to nebudeme vyčítat Petru Nečasovi, celá ta akce je totiž namířená ne proti daním, ale proti Petru Nečasovi. Ale pak je poctivé přiznat, že vláda nemá většinu, v tomto složení vládnout nemůže a my abychom plnili závazky vůči svým voličům, nemůžeme vládnout s partnerem, který porušuje dohody,“ potvrdil ministr financí Miroslav Kalousek ve 20 minutách Radiožurnálu. Rovněž předpokládá, že nový návrh rozpočtu bude podávat jako ministr v demisi.
Kde se bude škrtat?
- V dopravní infrastruktuře.
- Ve vědě a výzkumu.
- V evropských fondech - vláda přestane dávat peníze na spolufinancování projektů.
„Otázkou je, zda takové narychlo připravené škrty nenatropí ve veřejném sektoru a ekonomice více problémů než užitku. Porovnání krátkodobého vlivu jednotlivých fiskálních nástrojů na ekonomiku ukazuje, že by zvýšení DPH dopadlo na ekonomiku méně negativně než škrty v investicích a vládní spotřebě,“ uvedl hlavní ekonom Patria Finance David Marek.
A ekonomové navíc nejsou jednotní, zda je úplně nutné držet schodek za každou cenu. Neboť může dojít k tomu, že škrty opět přibrzdí ekonomiku.
Jiří Rusnok, prezident Asociace penzijních fondů ČR a člen NERV
„Já bych v tuto chvíli zpomalil snižování schodku.“
„Samozřejmě se to musí odrazit i na výdajové straně, protože opakuji asi po tisící, že není síla na světě, která by mě přinutila předložit rozpočet s vyšším deficitem než 3 procenta HDP,“ upozornil včera Kalousek.
V původním návrhu rozpočtu, který poslala vláda do sněmovny, se počítalo se schodkem 100 miliard korun, což odpovídá 2,9 procenta HDP. Celkové výdaje rozpočtu na příští rok ministerstvo financí původně naplánovalo na necelých 1,185 bilionu a příjmy na 1,085 bilionu.
Návrh rozpočtu již tradičně kritizovala opozice a terčem její kritiky se stal hlavně ministr Kalousek. Opozice mu vyčítala například to, že nedokáže vybírat daně. „Není možné, aby vláda přeložila rozpočet, potom ten rozpočet stáhla, za měsíc ho předložila znovu do Poslanecké sněmovny,“ řekl předseda opoziční ČSSD Bohuslav Sobotka.
