Řidiči jezdící podle mobilních aplikací musí mít jiná pravidla než klasické taxislužby. Sdílenou ekonomiku je ale nutné regulovat, řekl vládní zmocněnec pro digitální agendu Ondřej Malý. Změny pravidel v taxislužbě, které si vyžaduje stále častější využívání mobilních aplikací typu Uber, přinese novela zákona, kterou připraví ministerstvo dopravy.
Jak zkrotit Uber nebo Airbnb? Vznikají první návrhy zákonů
Události ČT: Vládní úředníci se shodli, že je nutné přijmout nový zákon k regulaci sdílené ekonomiky (zdroj: ČT24)
Část navrhovaných legislativních úprav už ministerstvo představilo veřejnosti, současná sněmovna už ale novelu schvalovat nestihne.
V taxislužbě ministerstvo dopravy zvažuje, zda nepostavit na roveň data o přepravě získaná prostřednictvím mobilních aplikací a klasických taxametrů za předpokladu, že bude mít stát možnost tato data kontrolovat. Takováto vozidla by z pohledu ministerstva vykonávala taxislužbu, ale za mírně pozměněných podmínek.
Výstupem by měla být novela zákona, kterou navrhne ministerstvo dopravy.
„Zákazník by si musel objednávat službu jen prostřednictvím aplikace, nemohl by zastavit vozidlo běžně na ulici,“ uvedl náměstek ministra dopravy Ladislav Němec. Ministerstvo také navrhuje umožnit, aby místo označení taxi na střeše mohlo být auto pro přepravu označeno pouze nálepkou jako v některých evropských zemích.
Takto označená vozidla by ale přišla o některé výhody, které mají zřetelně označená vozidla taxi. Jde například o možnost jízdy ve vyhrazených pruzích pro MHD a právě vozy taxislužby nebo o stání na vyhrazených místech.
Navržené změny u služeb blízkých taxikářům
Pražská primátorka návrhy hodnotí jako „správný směr“
Podle pražské primátorky Adriany Krnáčové (ANO) jdou návrhy ministerstva dopravy správným směrem. Počká si ale na definitivní podobu návrhu novely zákona, aby ji mohla komentovat. „Potřebujeme nastavit pravidla pro trh rovnoměrně,“ podotkla.
Taxikáři nicméně tvrdí, že o změnách se mluví pozdě. Vyměnit ted taxametry za aplikace je podle nich nesmysl. „Rozhodně to není ideální způsob měření,“ prohlásil předseda Asociace koncesionářů v taxislužbě Daniel Tarljovski.
K problematice taxislužby a sdílené ekonomiky se v pátek také sejde pracovní skupina na ministerstvu dopravy, která by měla dosavadní návrhy, které jsou zatím jen body pro diskusi, více konkretizovat.
Praha nemůže bez zmocnění nic dělat a rádi bychom spolupracovali na vhodné formě regulace.
I mluvčí Uberu Miroslava Jozová říká, že definice v legislativě není. „Regulace je vítaná i z naší strany – je důležité si říct, jak by to přesně mělo u nás vypadat,“ řekla Jozová. „Vidíme příklady z jiných trhů i tady v Evropě, jak taková regulace může vypadat,“ zmínila, „Vždy je potřeba samozřejmě přizpůsobit legislativu nebo regulaci lokálním podmínkám a lokálnímu trhu.“ Změny navržené výše podle ní v zásadě vychází z estonského modelu.
Podle mluvčí regulace vznikaly pro ochranu spotřebitele a proto, aby nějakým způsobem službu definovaly a chránily zákazníka. Povinnosti, které platí pro taxislužby, už nejsou aktuální pro nové služby, míní. „Když jsem si chtěla zastavit auto na ulici, tak jsem potřebovala vědět, že je to auto taxi, takže musí být označeno viditelně jako taxi, ale dnes, když používám moderní digitální služby přes aplikaci, tak v aplikaci vidím, jaké auto pro mě přijede, a toto označení nepotřebuji,“ vysvětlila.
V druhém případě je podle Jozové ochrana větší, protože v aplikaci uživatel vidí, jaký typ auta přijede, vidí poznávací značku i řidiče. „Funguje to na principu vzájemného hodnocení. To znamená, že řidič hodnotí cestujícího a obráceně, tudíž tohle dokáže eliminovat jak cestující, kteří se nechovají správně, tak i řidiče, kteří nesplňují nějaké podmínky,“ dodala.
Pokud jde ale o to, jestli všichni řidiči Uberu platí veškeré poplatky a daně, podotýká Jozová, že je to jejich vlastní zodpovědnost. Žádnou kontorlu nedělají. „Služba je ale velmi transparentní. Na každou jízdu získáte automaticky do e-mailu účtenku a součástí každé účtenky je daňový doklad. Takže zpětně je to velmi dobře dohledatelné. Není možné, aby někdo službu využil, aniž by dostal účtenku, aniž by jízda byla zaznamenaná,“ prohlásila.
Stropnický míní, že označení „sdílená“ může být zavádějící
V rámci diskusí o sdílené ekonomice ale nemíří pozornost jenom na automobilovou přepravu. Spory vyvolává například využívání aplikace Airbnb pro krátkodobý pronájem bytů a nemovitostí turistům. Neregulované využívání podobných aplikací vede podle kritiků k růstu cen nájemního bydlení a představuje nekalou konkurenci ubytovacích zařízení.
„Všude sdílenou ekonomiku zabíjí nějakou legislativou. Jsem pro definovat nějaká pravidla, ale spíš obecně pro přivýdělečnou činnost obyvatelstva než pro sdílenou ekonomiku,“ řekl hlavní ekonom společnosti Chytrý Honza František Bostl. „Je nutné zasadit se o nějaká pravidla, která oddělí to správné užívání sdílené ekonomiky, kdy lidé pomáhají lidem, od vykuků a filutů, kteří si z aplikací sdílené ekonomiky dělají dobře fungující byznys, který nemusí danit nebo který dělají jinak než v rámci koncesovaných pravidel,“ řekl.
Interview ČT24 s Karlem Havlíčkem (zdroj: ČT24)
„Musíme se nejenom snažit ztížit podmínky těm, kteří dnes jedou v systému, kdy neodvádí vůbec nic, a je to v podstatě nekontrolovaná živnost. Ještě lepší a jednodušší cesta je, že brutálně snížíme administrativu a všechna nezbytná regulatorní opatření pro ty, kteří už teď podnikají,“ navrhl předseda představenstva Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček.
Podle Hospodářské komory jde o byznys. „Na jedné straně říkáme, že to je nezastavitelný vývoj právě v souvislosti s rozvojem digitálních technologií čili to, zde bude, ale musíme k tomu přistupovat jako k byznysu. Nemůžeme to zatracovat, nesmíme to přeregulovat, ale na druhé straně musíme vytvářet takové podmínky, aby ti, kteří jsou v tom byznysu, fungovali podle srovnatelných pravidel,“ poznamenal prezident komory Vladimír Dlouhý.
Kodex Hospodářské komory
O byznysu mluví i předseda strany Zelených a pražský zastupitel Matěj Stropnický. Slovo sdílení podle něj „lakuje celou věc narůžovo“. „Sdílení je, když jedete z Prahy do Brna, máte tři volná místa v autě, je to za tři dny a potřebujete přidat na benzin, tak to dáte na internet, kde seženete někoho, kdo pojede s vámi. To je sdílení, sdílíte auto. Ale ve chvíli, kdy si koupíte auto a celý den jezdíte, abyste si vydělal na živobytí, tak to není sdílení, ale je to podnikání a to samé platí o těch bytech,“ podotkl. Pravidla jsou tak podle Stropnického potřeba.
Jak je ale nastavit? Starosta Prahy 1 Oldřich Lomecký (TOP 09) zmiňuje příklad Amsterdamu. „Mají to tak, že do 60 dnů můžete svůj byt využít tak, že je to to sdílení. Ve chvíli, kdy je to více, tak už je to řádné podnikání,“ uvedl.
Události, komentáře o sdílené ekonomice (zdroj: ČT24)
Stropnický míní, že by v takovém případě mělo být hraničních dnů méně, spíš okolo třiceti. Ve světě ale existují i zcela jiné přístupy. „V Santa Monice to třeba udělali tak, že mohou být pronajímány bytové jednotky naopak až od 30 dnů v kuse. To znamená, že se tím eliminuje možnost, že někdo přijede jenom na víkend,“ přiblížil. Jiný způsob je, že pronajímat může člověk jenom byt, ve kterém trvale bydlí. „To znamená navázat to na trvalé bydliště,“ uvedl Stropnický. Za naprosto nezbytné ale označuje sdílení základních dat o zprostředkovatelích.
Problematiku sdílené ekonomiky kromě české vlády řeší Evropská komise. Výsledek jejího rozhodování se podle ministerstva dopravy očekává v listopadu.
Sdílená ekonomika