Jak Sazka po 55 letech skončila v konkurzu

Praha - Začátky loterijní společnosti Sazka spadají až do roku 1956. Po dlouhých 55 letech však firma skončila v konkurzu, ve kterém se oficiálně ocitla 30. května 2011. V roce 2011 totiž vyvrcholily problémy spojené s financováním víceúčelové haly v pražských Vysočanech. Loterijní byznys Sazky pak pět měsíců po začátku konkurzu převzali noví majitelé. Předtím Sazka patřila dlouhá léta alespoň navenek k nejstabilnějším českým podnikům a svým akcionářům, sportovním svazům, rozdávala každý rok stovky milionů korun.

Loterní společnost Sazka zahájila svoji činnost 15. září 1956 provozováním sázek na výsledky sportovních utkání. Od 22. dubna 1957 se pak hraje nejstarší a nejpopulárnější domácí číselná loterie Sportka. Počátky firmy se však datují až do roku 1948, kdy byly zrušeny soukromé sázkové společnosti a byl založen státní podnik Staska (Státní sázková kancelář), která umožňovala sázky na sportovní zápasy. Tato organizace byla po pěti letech zrušena pro podezření z manipulace se sportovními zápasy. Protože se sázení po zrušení jediné sázkové společnosti přesunulo do ilegality, byla v roce 1956 založena společnost Sazka, která byla následující rok svěřena Československému svazu tělesné výchovy.

Rok 2011 - konec velké éry Sazky

V současnosti neputují z nejpopulárnější české loterie Sportka i dalších her peníze do sportovních svazů, ale finančním skupinám PPF a KKCG. Jejich společný podnik nabídl za Sazku 3,81 miliardy korun a přes protesty konkurenční Penty, jež vlastní sázkovou firmu Fortuna a která se výběrového řízení odmítla účastnit, ji koupil. Nakonec ani žaloba někdejšího majoritního vlastníka, Českého svazu tělesné výchovy (ČSTV), i dalších akcionářů, kteří s prodejem nesouhlasí, nedokázala transakci zastavit.

16:9
Zdroj: ISIFA/VLP/Martin Divíšek

Nejistota kolem dalšího osudu firmy, která se koncem března 2011 ocitla v úpadku, vyvolala nervozitu i mezi sázejícími. Mediálně propíraná kauza Sazky se pak odrazila v tržbách firmy, které v prvních měsících roku 2011 meziročně klesly o polovinu. Například v březnu se poté, co byly zveřejněny průtahy s výplatou stomilionové výhry, ve Sportce prosázelo týdně jen kolem deseti milionů korun namísto obvyklého pětinásobku.

Hospodaření Sazky utržilo velkou ránu také při ukončení smluv na dobíjení předplacených karet mobilních operátorů, kterým firma nakonec dlužila stovky milionů korun. Důvěru operátorů i sázkařů se sice podařilo získat zpět, tržby „nové Sazky“ se ale stále pohybují pod úrovní předchozích let. 

Hušák opustil křeslo šéfa Sazky po 16 letech

Změny se dotkly i vedení Sazky. V létě roku 2011 tak po 16 letech skončil ve funkci předsedy představenstva Aleš Hušák, již předtím odvolaný z postu generálního ředitele. Hušákovo dlouholeté působení v Sazce přitom dodnes vyvolává vášně. Na jednu stranu za jeho vlády firma výrazně rostla a v rekordních letech 2002 a 2003 odvedla svým akcionářům více než miliardu korun, které směřovaly zejména na podporu sportu na všech úrovních.

16:9
Zdroj: František Vlček/isifa/Lidové noviny

Ovšem byl to právě Hušák, kritizovaný pro autoritativní způsob řízení firmy, který před více než deseti lety stál za rozhodnutím vybudovat víceúčelovou halu v pražských Vysočanech. Ta nakonec stáhla Sazku ke dnu.

Hušák se kvůli Sazka Areně (od března 2008 O2 arena) dokonce dostal do sporu s tehdejším premiérem Vladimírem Špidlou (ČSSD), jehož kabinet odmítl dát státní záruku na šestimiliardový úvěr na halu, stavěnou kvůli mistrovství světa v ledním hokeji. Stavba pokračovala dál a Hušák na otevření haly v březnu 2004 premiéra Špidlu nepozval. Peníze nakonec pocházely ze dvou zdrojů. Kromě úvěrů to byly zejména dluhopisy, kvůli jejichž splácení nejprve dostávaly sportovní svazy stále méně peněz. A když pak Sazka koncem roku 2010 oznámila, že uhradí jen část splátky dluhopisů, vypluly její potíže na povrch a začal boj o ovládnutí firmy. Úspěšně z něj vyšly PPF a KKCG, které se nakonec dohodly i s Pentou, jež koupi dlouho napadala.

Stručná historie Sazky 

1956 vznik podniku Sazka; sázková hra Sazka

1957 Sazka se stává účelovým zařízením ČSTV; číselná loterie Sportka

1965 druhý tah číselné loterie Sportka

1967 Malé televizní sázení „Mates“

1969 strojové zpracování sázek

1981 hra Sázka 5 ze 40

1984 off line systém

1989 okamžité loterie (stírací losy)

1991 zrušení limitu pro maximální výhry

1992 vznik akciové společnosti Sazka – vlastníky jsou občanská sdružení působící ve sportu a tělovýchově; doplňková hra Šance

1993 on line systém, zavedení Jackpotu

1994 hra Šťastných 10

1995 středeční losování číselné loterie Sportka; doplňková hra Šance milión

1996 kurzové sázky

2002 rychlá hra Keno; dobíjení kreditů pro mobilní telefon; validační systém pro okamžité loterie

2003 číselná loterie Euromilióny

2004 prodej vstupenek na sportovní, kulturní a další události; otevření víceúčelové arény

2006 doplňková Královská hra k číselné loterii Šťastných 10; platby složenek, faktur a pojištění; prodejní modul

2007 etický kodex Evropských loterií pro sportovní sázení; konverze centrálního on line systému a terminálového vybavení

2008 spuštění věrnostního programu Klub SAZKA pro kurzové sázky platby zboží a služeb objednaných prostřednictvím internetu; rychlé hry Lucky Lines a Kostky

2009 spuštění internetového sázení kurzových sázek

2010 zavedení Superjackpotu Sportky

2011 změna vlastnictví společnosti – novými vlastníky jsou skupiny PPF a KKCG

2012 číselná loterie Kasička

zdroj: Sazka.cz

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovna odmítla senátní podmínky pro zvyšování výdajů nad schválený rámec

Sněmovna v noci na středu hlasy vládní koalice přehlasovala Senát a stvrdila svoji podobu novely rozpočtových zákonů. Senát do ní chtěl vložit omezující podmínky pro možnost vlády zvyšovat výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec. Opozice předlohu kritizuje a vyjadřuje obavy, že umožní vládě nekontrolovatelné navýšení výdajů a tím i nárůst státního dluhu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tyto obavy odmítla a vyzvala k podpoře původní sněmovní verze. Senátní změny by podle ní například přinesly právní nejistotu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

USA zrušily výjimku pro prodej íránské ropy po útocích na tankery

Americké ministerstvo financí v reakci na útoky na tankery v Hormuzském průlivu zrušilo výjimku, která umožňovala prodej íránské ropy. Informovala o tom agentura Bloomberg a dodala, že tím rezort ohrozil prozatímní mírovou dohodu mezi Washingtonem a Teheránem. Íránské ministerstvo zahraničí rozhodnutí USA odsoudilo. Podle Teheránu jde o porušení memoranda o ukončení války, kterou Spojené státy proti Íránu vedly od konce února do vyhlášení příměří v první polovině dubna.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Nový odhad NATO: Česko dá letos na obranu 2,01 procenta HDP

Pět členských států NATO by již letos mělo podle odhadu splnit nový cíl Aliance vynakládat na obranu 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle agentury Reuters to vyplývá z aktualizovaných údajů Severoatlantické aliance zveřejněných v úterý před aliančním summitem v Ankaře. Nový cíl pro polovinu příští dekády si určilo NATO vloni, podle odhadů mají hranici již letos překročit pobaltské státy, Polsko a Řecko. Česko podle odhadů NATO letos splní cíl výdajů na obranu a vynaloží 2,01 procenta HDP.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Česko přesměruje peníze do programu na zbraně pro Ukrajinu, oznámil Macinka

Česko přesměruje peníze z některých projektů do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL), ve kterém spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro napadenou zemi, uvedl před úterním odletem na summit NATO ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé). Vláda ANO, SPD a Motoristů dosud dávat peníze na zbraně pro Ukrajinu odmítala. Prezident Petr Pavel zapojení Česka do systému PURL označil za pozitivní signál.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Budoucnost litevských trhů je nejistá. Prodejce odrazují nízké výdělky i obavy z nových pravidel

Tradiční litevské trhy se dříve soustředily především na to, jak přilákat více zákazníků. Nyní však mají problém najít dostatek obchodníků, kteří by na nich chtěli prodávat. Podle zástupce litevského sdružení tržišť není provozování stánku snadné ani příliš výdělečné. Drobní prodejci se navíc obávají nových požadavků, o nichž hovoří někteří poslanci.
před 13 hhodinami

Koalice se shodla na navýšení obranných výdajů v příštím roce

Vládní koalice se krátce před summitem NATO v Ankaře dohodla na zvýšení výdajů ministerstva obrany v roce 2027 z letošních zhruba 1,7 na dvě procenta HDP, sdělil ČT premiér Andrej Babiš (ANO). Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) počítá s tím, že resortní výdaje v příštím roce vzrostou téměř o 36 miliard. To už na začátku června požadoval ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).
6. 7. 2026

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
5. 7. 2026

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
5. 7. 2026

Evropský pohled