Islandský vulkán připravil aerolinky o 1,7 miliardy dolarů

Londýn – Mezinárodní asociace leteckých dopravců (IATA) přišla s informací, že výbuch islandské sopky a s ním spojené rušení letového provozu vyšlo aerolinky na 1,7 miliardy dolarů. Událost postihla téměř třetinu letů a 1,2 milionu pasažérů denně. S podobným číslem přišlo i Centrum pro ekonomický a obchodní výzkum (CEBR). To uvedlo, že náklady aerolinek spojené s šestidenním rušením letů dosáhly 1,45 miliardy dolarů. Od úterního večera se začíná po šestidenní uzavírce vzdušných prostorů opět létat.

Aerolinky sice ušetřily za palivo, utratily ale za péči o cestující

Podle IATA aerolinky sice ušetřily zhruba 110 milionů dolarů denně za palivo, na druhou stranu ale musely čelit dodatečným nákladům spojeným s péčí o poškozené zákazníky. „Pro průmysl, který loni ztratil 9,4 miliardy dolarů a letos mu byla předpovězena další ztráta ve výši 2,8 miliardy, je tato událost devastující,“ uvádí výkonný ředitel IATA Giovanni Bisignani. Podle jeho očekávání bude leteckému průmyslu trvat nejméně tři roky, než se z této „krize“ vzpamatuje.

Výkonný ředitel Easyjet Andrew Harrison pro BBC

„Podle našeho názoru jde o přírodní katastrofu evropského rozměru a pouze vláda má zdroje na to, aby se s ní dobře vypořádala.“

Od 17. do 19. dubna, kdy bylo zrušeno letů nejvíce, dosáhly podle IATA ztráty aerolinek 400 milionů dolarů denně. Celkově byl dopad vulkanického prachu na leteckou dopravu větší, než útoky z 11. září 2001. Tenkrát vláda Spojených států vydala na pomoc aerolinkám 5 miliard dolarů a Evropská unie letcům taktéž pomohla. Proto Bisignani důrazně žádá vlády, aby i tentokrát prošetřily způsoby, jak kompenzovat leteckým dopravcům škody.

Bisignani mimo jiné vlády kritizoval za zbrklost, s jakou uzavíraly vzdušné prostory

„Nebe se uzavíralo na základě teoretických modelů, ne na základě faktů. Testovací lety, které byly učiněny našimi členy, ukázaly, že modely byly špatné.“

Náklady aerolinek na přerušování dopravy jsou zdrcující

I jednotlivé aerolinky žádají vlády o pomoc. Například nízkonákladový přepravce Easyjet prý během zákazu letů ztratil 50 miliard dolarů. Rušení letů vyšlo British Airways na 15 až 20 milionů denně. Lufthansa odhaduje svoje celkové ztráty na 134 milionů dolarů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Americké sankce na íránskou ekonomiku mohou uškodit hlavně Číně, píše CNBC

Americké sankce namířené proti íránské ekonomice mohou zasáhnout především Čínu, Spojené arabské emiráty (SAE), Turecko, Irák a Indii. S odkazem na analytiky a statistická data to uvedla americká televize CNBC. Nová opatření v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Jejich smyslem je íránskou ekonomiku izolovat, a tak oslabit íránský režim.
před 1 hhodinou

ŽivěPoslanci debatují o novele k veřejným rozpočtům, kterou vetoval Pavel

Poslanci se v úterý znovu zabývají vládní novelou rozpočtových zákonů. Vetoval ji prezident Petr Pavel, podle kterého ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Sněmovní opozice se obává toho, že předloha umožní vládě rozvolněním pravidel rozpočtové odpovědnosti utrácení a růst státního dluhu. Vládní tábor je odhodlaný prezidentův postoj přehlasovat. Koalice si již hlasováním prosadila, že jednání sněmovny se může v úterý protáhnout do noci. O programu současné schůze se ještě nehlasovalo.
03:15Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Růst minimální mzdy vytlačuje šedou ekonomiku, míní Jurečka. Podle Juchelky pomůže i EET

Minimální mzda má od ledna vzrůst na 24 900 korun, po souhlasu tripartity zamíří předpis ke schválení vládě. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) se očekává její další růst, zmínil také vyšší výdělky pro státní úředníky, kde má nejnižší tarif začínat právě na úrovni minimální mzdy. Podle někdejšího šéfa resortu a předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Mariana Jurečky se zvyšováním minimální mzdy potlačuje část šedé ekonomiky. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 5 hhodinami

Schillerová s Juchelkou navrhují změnu platových tabulek

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Odborům a zaměstnavatelům to navrhli ministr práce Aleš Juchelka (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zaměstnavatelé označili reformu odměňování ve veřejné sféře za odvážný krok, odboráři za revoluci.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Tripartita souhlasila s růstem minimální mzdy

Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. O výsledku mimořádného zasedání tripartity informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Vláda schválila změny v penzijním spoření

Vláda v pondělí schválila změny v penzijním spoření. Podle návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření by se měla pro mladé klienty od příštího roku zvýšit podpora, zároveň by měly klesnout poplatky odváděné penzijním společnostem. Za deset let také ukončí činnost transformované fondy. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by změna měla zvýšit motivaci k uzavření penzijního spoření. Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) také odsouhlasila podnikatelský balíček.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

VideoRusko chce omezit počet ekonomických migrantů, na trhu ale chybí miliony lidí

Ekonomičtí migranti čelí v Rusku stále větší represi i častějším deportacím. Úřady chtějí počet cizinců výrazně omezit. Propaganda to obhajuje ochranou pracovních míst pro ruské občany. Podle oficiálních údajů přitom v době, kdy Moskva vede drahou agresivní válku proti Ukrajině, chybí na pracovním trhu čtyři miliony lidí. Situace se bude v příštích letech kvůli nízké porodnosti ještě více zhoršovat, v roce 2030 bude chybět podle odborných odhadů až dvanáct milionů pracovníků.
včera v 08:00

Cestovní kanceláře varují před falešnými zájezdy

Cestovní kanceláře varují před nabídkami falešných zájezdů na sociálních sítích. Zveřejňují je totiž často podvodníci, případně lidé, kteří nemají právo zájezdy pořádat. A cestovatelům pak kromě ztráty peněz hrozí i další možné komplikace.
včera v 06:00

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.