Brusel – Zadlužení Evropské unie neustále roste. V příštím roce vyšplhá na 83,3 procenta hrubého domácího produktu, což je zhruba o 20 procent víc než v předkrizovém roce 2007. Dluh většiny zemí eurozóny přesáhl 60 procent HDP, což je podmínkou pro členství v měnové unii. A tak EU apeluje na své členy, ať šetří. Zároveň by ale ráda viděla ekonomický růst. Podle českého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga se tyto dvě věci vylučují.
Hospodářský růst a úspory? Podle Schwarzenberga neposkvrněné početí
Brusel vyzývá země EU, aby využily současné úspory na podporu hospodářského růstu. „Členské země čelící tlaků trhu musí dál pokračovat v tom, aby dosáhly jejich fiskální cíle, a přijmout dodatečná opatření, bude-li to nezbytné,“ uvedl v tiskovém prohlášení eurokomisař pro měnové otázky Olli Rehn.
Jenže právě úspory podle ekonomů i některých politiků kýžený hospodářský růst podvazují. „Tvrdě se vyžaduje, abychom šetřili, a zároveň se volá po hospodářském růstu. Já jsem tady jednomu kolegovi říkal: 'To je trošku, jako kdyby se zároveň úporně trvalo na panenství i rodičovství. Naposled se to podařilo před více než dvěma tisíci lety,'“ prohlásil dnes v Bruselu Schwarzenberg.
Telefonát Evy Hrnčířové (zdroj: ČT24)
Změny unijních smluv podle Schwarzenberga krizi nevyřeší
Český ministr také zdůraznil, že extrémně zadlužené země by měly mít možnost vystoupit z eurozóny, i když zároveň podotkl, že řešení současné dluhové a hospodářské krize ve změně unijních smluv, které by si to vyžádalo, neleží.
„Zajisté by měla být možnost, aby stát sám odešel,“ podotkl Schwarzenberg. Dodal, že to možná bude jediné východisko. Zároveň ale na dotaz, zda je možné hledat řešení nynější tíživé situace otevíráním Lisabonské smlouvy, ministr řekl: „Myslím, že problémy jsou veliké. Hospodářská krize existuje. Ale že by se něco vyřešilo změnami smluv, to jsem ještě nikdy neviděl.“ Dojednávání Lisabonské smlouvy, která přinesla řadu změn do fungování unijních institucí, uvrhlo EU na dlouhý čas do hlubokých potíží. Velmi složitá byla i její ratifikace.
Smlouva začala platit v prosinci roku 2010. Už nyní prochází drobnou revizí. Kvůli budoucímu stálému stabilizačnímu mechanismu na pomoc zemím v hospodářských potížích se unie dohodla na drobné úpravě v rozsahu jednoho odstavečku. Tato změna by měla být ratifikována zřejmě společně s přístupovou smlouvou Chorvatska. Z Německa či Nizozemska ale zazněly návrhy, které by vyžadovaly rozsáhlé změny.