Paříž - Nepopulární reforma důchodového systému ve Francii, proti níž se vedou v zemi protesty a stávky, se přiblížila konečnému přijetí ve schvalovací proceduře v parlamentu poté, co ji dnes odsouhlasil Senát. Dolní komora parlamentu, kde má vládní pravice většinu, ji odhlasovala již v polovině září. Ve středu by normu měly přijmout obě parlamentní komory na společném zasedání. Policie dnes časně ráno ukončila blokádu jedné z dvanácti francouzských rafinerií, jejichž provoz ochromili zaměstnanci stávkující kvůli chystané reformě důchodového systému. Jedná se o rafinerii Grandpuits, která se nachází asi 50 kilometrů východně od Paříže a je klíčová pro zásobování oblasti kolem metropole. Při srážkách s policisty byli dva stávkující zraněni.
„To, co se právě stalo, je velmi vážné,“ okomentoval policejní zásah Charles Foulard, zástupce největší odborové ústředny CGT na tiskové konferenci v areálu rafinerie Grandpuits patřící koncernu Total a dodal: „Je to bránění v právu na stávku a bude to znamenat elektrošok.“ Kvůli celostátním stávkám a protestům byl narušen chod země, především v důsledku nedostatku pohonných hmot. Jen stávky v rafineriích už trvají 11 dní.
Dle ministra Jeana-Louise Borlooa, který má na starosti energetiku, se s nedostatkem benzinu potýká 20 až 21 procent čerpacích stanic v zemi. To je sice méně než v předchozích dnech, přesto se před benzinkami tvoří dlouhé fronty. Návrat k normálu nejspíš ještě chvíli potrvá. Premiér François Fillon podle serveru Le Figaro uvedl, že odblokovávání rafinerií a skladů paliva zabere ještě několik dní.
Dodatečné hlasování všech zákonodárců si vyžádalo přijetí dodatků k původnímu textu v Senátu, jimiž se Národní shromáždění nezabývalo. Šlo minimálně o ty změny, podle nichž matky tří a více dětí a rodiče postižených dětí budou moci nadále odcházet do důchodu s plnou penzí v 65 letech místo 67, jak to stanoví reforma. Dřívější odchod do důchodu je možný i o pět let dříve, ale zaručuje penzi značně okleštěnou. I tak je ale podle dosavadní praxe pro mnoho Francouzů lákavá.
Vláda prezidenta Nicolase Sarkozyho dodatky přidala do textu, aby získala hlasy centristů, kteří v Senátu výměnou za určité ústupky návrhy zákonů z dílny vládní pravice zpravidla podporují. Dnes nakonec pro reformu hlasovalo 177 senátorů, přičemž 153 jich bylo proti.
Sarkozy nemůže couvnout
„Nemá jinou možnost, to mu řeknou ratingové agentury i rozpočtoví experti zleva i zprava. Musí tuhle reformu udělat. Není velká, je to nutné minimum,“ míní analytička Francouzského institutu pro výzkum veřejné zprávy Agnés Verdier-Molinieová.
Pořádkové síly hodlají i nadále uvolňovat rovněž blokované sklady pohonných hmot, jak jim to nařídil prezident Nicolas Sarkozy. Ten považuje důchodovou reformu za klíčovou součást reformního programu, s nímž v roce 2007 nastupoval do funkce. Protesty proti ní jsou pro něj zatím největší výzvou. A zdá se, že jen tak neutichnou. Odbory už vyzvaly k dalším demonstracím a stávkám, konat by se měly 28. října a 6. listopadu.
Stávky a studentské revoluce zažívá ve Francii každá generace. Mnozí ze studentů, kteří vyšli do ulic velkých měst a blokují své školy, dělají prakticky totéž, co jejich rodiče v roce 1968. Používají i stejné slogany. Jen jména prezidentů se mění.
