Francouzi chtějí vuvuzelami zahnat nespravedlivou důchodovou reformu

Paříž – Ve Francii se dnes troubilo na vuvuzely. Francouzi totiž opět vyšli do ulic a prostřednictvím těchto dechových nástrojů, které proslavilo letošní mistrovství světa ve fotbale v Jihoafrické republice, dávali najevo nespokojenost s vládním návrhem důchodové reformy, který mimo jiné předpokládá postupné zvýšení důchodového věku o dva roky. Statisícové demonstrace doprovázely mohutnou stávku ve veřejném sektoru. Přestože dnes zůstala ochromena zhruba polovina hromadné dopravy, francouzská vláda nehodlá slevit a zůstává odhodlána nová opatření prosadit.

Už od středeční osmé hodiny večerní přestala ve Francii jezdit polovina vlaků. Nerozjedou se dřív než v pátek ráno. V Paříži bylo dnes v provozu jen asi 60 procent souprav metra. Pařížská mezinárodní letiště Charlese de Gaulla a Orly omezila provoz o 15 procent.

Letecká společnost Air France zajistila jen dálkové lety, zatímco lety do blízkých a středně vzdálených destinací omezila na 85 procent. Podle odpoledních informací z webových stránek pražského letiště spojení s českou metropolí nebylo narušeno.

Nahrávám video

Vedle dopraváků se do stávky zapojili hlavně učitelé základních škol, u nichž odbory očekávaly účast kolem 50 procent. Ministerstvo školství hovoří o pětině stávkujících. Nijak nebyla zasažena lycea, kde jsou v plném proudu maturity. Omezit svoje programy musely rozhlasové stanice France Inter a France Info. V pátek nevyjde kvůli dnešní stávce tiskařů většina celostátních deníků. Podle ministerstva práce dnes stávkovalo 18,6 procenta státních úředníků a 12,5 procenta zaměstnanců v nemocnicích.

Kromě stávky zorganizovaly odbory v čele s Všeobecnou konfederací práce (CGT) také tradiční protestní demonstrace. CGT i další odborová centrála CFDT odhadly účast na přibližně 200 mítincích po celé Francii na dva miliony, ministerstvo vnitra oznámilo účast 797 tisíc lidí. V obou případech je to dvojnásobek proti počtům udávaným u stejné akce z 27. května.

Vůdce CFDT François Chéreque označil chystanou důchodovou reformu za „nejnásilnější v Evropě“ a vyjádřil názor, že kvůli tomu v zemi vznikl pocit velké nespravedlnosti. Kritizoval také skutečnost, že prezident Nicolas Sarkozy si dnes udělal čas pro přijetí Thierryho Henryho, reprezentanta národního fotbalového mužstva, které vypadlo z mistrovství světa v Jihoafrické republice, místo aby věnoval pozornost manifestacím.

Vláda nehodlá ustoupit, důchodový systém by se zhroutil

Ministr práce Eric Woerth ve středu připustil, že akce může být mohutná, ale řekl, že vláda nemůže od reformy ustoupit, protože jinak by se důchodový systém zhroutil. Prezident Sarkozy v úterý prohlásil, že bude pečlivě dbát na to, aby se s odbory vedl dialog, ale odmítl změnu stanoveného kalendáře reformy. Vláda návrh formálně předloží v červenci, parlament o něm má hlasovat v září. Vláda má v parlamentu většinu.

Odbory tvrdí, že neprotestují proti změnám důchodového systému, protože chápou, že je ho třeba změnit. V zamýšlených reformách je ale prý skryta nespravedlnost. Proto do minulého pátku odboráři podávali připomínky. Je možné, že některé z nich vláda zakomponuje. Jasné ale je, že si to odbory nevybudou stávkami. Vláda má totiž většinu a s prosazením návrhu nebude mít problém.

Do důchodu v 62 místo v šedesáti

Francouzská vláda chce zvýšit minimální věk pro odchod do důchodu z 60 na 62 let. Přestože v tomto věku Francouzi nemohou dosáhnout na plnou penzi, hodně jich tuto nejnižší důchodovou hranici využívá. Plnou výši důchodu budou moci pobírat až od 67 let. Do současnosti na ni dosáhli při odchodu v 65 letech. Opatření má podle vlády premiéra Françoise Fillona začít platit až od roku 2018. Od roku 2020 budou muset mít také Francouzi pro obdržení plné penze odpracováno minimálně 41,5 roku.

Francouzi nejsou jednotní, půlka je pro reformu, půlka proti

Dva zcela čerstvé průzkumy veřejného mínění vykázaly odlišné výsledky ohledně přijatelnosti zvýšení důchodového věku pro Francouze. Podle jednoho je tento krok pro 58 procent Francouzů přijatelný, podle druhého ho však více než polovina obyvatel odmítá.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Rýn se nadále potýká s nedostatkem vody, u městečka Kaub je hladina na minimu

Jeden z největších evropských veletoků se i na konci září potýká s nedostatkem vody. Hladina na středním toku Rýna v kritickém úseku u městečka Kaub ve spolkové zemi Porýní-Falc dál kolísá kolem historického minima. Pro místní obyvatele jde o nezvyklý a šokující fenomén. Zároveň jde o vážný problém pro lodní dopravu.
před 3 hhodinami

VideoRozpočet je prorůstový a proinvestiční, míní Havlíček. Pádu vlády se nebojí

„Musí si sehnat podporu ti, kteří nám chtějí vyjádřit nedůvěru,“ řekl v pořadu Interview ČT24 ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) k jednání o vyslovení nedůvěry vládě. Předpokládá, že kabinet v hlasování vyvolaném sněmovní opozicí podpoří všichni koaliční poslanci, aniž by si od jednotlivých zákonodárců zjišťovali jasné stanovisko. Spory uvnitř koalice ohledně navrhovaného rozpočtu vnímá jako běžné neshody, které se daří řešit. „My se domníváme, že to, na čem jsme se dohodli s Motoristy i s SPD, tedy, že se to v průběhu příštího roku i v důsledku určitých změn v legislativě stáhne o dvacet miliard, že to je dělatelné,“ dodal. Zopakoval, že vláda dělá prorůstovou a proinvestiční fiskální politiku, což podle něho nedávno ocenily i ratingové agentury. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 5 hhodinami

Volkswagen kvůli škrtům vypovídá v Německu téměř všechny kolektivní smlouvy

Německý automobilový koncern Volkswagen přezkoumá budoucí mzdovou dohodu s odborovým svazem IG Metall a k 31. prosinci letošního roku vypoví několik stávajících kolektivních smluv, aby získal větší prostor pro plánované snižování počtu zaměstnanců. Odbory oznámený krok označily za velké zklamání a pohrozily vyhrocením sporu včetně stávek. Ty by podle agentury Reuters začaly od 1. ledna, kdy vyprší současné příměří.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Vláda v rozpočtu na rok 2027 zvýšila výdaje pro vnitro či školství

Vláda při projednávání státního rozpočtu na příští rok zvýšila proti původnímu návrhu ministerstva financí výdaje zejména u ministerstev vnitra, práce a sociálních věcí, školství a průmyslu a obchodu. Snížily se zejména výdaje v kapitole všeobecná pokladní správa, která zahrnuje mimo jiné vládní rozpočtovou rezervu. Vláda návrh státního rozpočtu schválila minulý týden, podrobnosti o něm zveřejnila v knihovně legislativních materiálů ve středu. Odpoledne už návrh obdrželi poslanci.
před 9 hhodinami

Ministerstvo financí stanovilo maximální ceny pohonných hmot na čtvrtek

Maximální prodejní cena nafty bude ve čtvrtek 48,72 koruny za litr, u benzinu bude 46,14 koruny za litr. V cenovém věstníku to ve středu nařídilo ministerstvo financí. Vláda k regulaci cen pohonných hmot přistoupila kvůli jejich výraznému zdražení v posledních týdnech. Cenové stropy na jednotlivé dny zatím bude ministerstvo financí určovat do konce října.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Platy policistů a hasičů vzrostou o 2600 až 2900 korun, zopakoval Metnar

Platy policistů, hasičů, celníků a příslušníků vězeňské služby vzrostou v příštích třech letech každý rok o 2600 až 2900 korun měsíčně, zopakoval po jednání s odboráři ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Tarifní složka by se měla zvyšovat ročně o 1300 korun, s čímž však odbory nesouhlasí. Novinářům ministr řekl, že se situace už velmi pravděpodobně nezmění.
29. 9. 2026Aktualizováno29. 9. 2026‌‌

Baťa zavře svůj poslední závod ve střední Evropě, dotkne se to 92 lidí

Společnost Baťa příští rok postupně ukončí výrobu obuvi v závodě v Dolním Němčí na Uherskohradišťsku, který je jedinou továrnou obuvnického gigantu ve střední Evropě. Provoz v závodě, kde se vyrábí obuv od roku 1970, není podle firmy rentabilní. Její rozhodnutí o ukončení provozu se dotkne 92 zaměstnanců. Firma o tom informovala v tiskové zprávě. V Česku značka zůstane prostřednictvím své maloobchodní sítě.
29. 9. 2026‌‌

Šebestyán: EK zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování

Evropská komise zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování, její přerušení proplácení části dotací je podle ministra zemědělství Martina Šebestyána (za SPD) prozatímním procesním krokem. Komise v září na šest měsíců přerušila lhůtu pro proplacení 3,18 milionu eur, tedy zhruba 77 milionů korun, z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Důvodem je podle EK nedostatečné řešení možného střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO).
28. 9. 2026Aktualizováno28. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.