Firmy zaměstnávající postižené přijdou o výhody při veřejných zakázkách. Kvůli častému zneužívání s tím totiž počítá novela zákona. Pokud se v současnosti o takovou práci ucházejí, můžou ji získat, přestože nenabídly nejnižší cenu. Ve skutečnosti ale mnohdy žádné nové uplatnění pro handicapované nevznikne a zakázku získá subdodavatel. Tak jako při opravě školní lodi v Děčíně.
Učni skládají zkoušky na unikátní, ale chátrající lodi, kterou nyní v Děčíně opravují. Dvacet let se nepohnula a potřebuje opravu. „Nevyhovuje hlavně elektřina, která tvoří asi 70 procent zakázky,“ vysvětluje ředitelka školy Jana Férová.
Zakázku vyhrála firma zaměstnávající postižené. V soutěži se jí z ceny automaticky odečítá 15 procent. Tedy pokud například dvě firmy chtějí za práci jeden milion, s chráněnou dílnou se zachází, jako kdyby požadovala o 150 tisíc méně - když vyhraje, dostane ale plnou cenu. Některé toho zneužívají, zakázku vyhrají, ale na práci si najmou subdodavatele. Nová práce pro postižené tak nevzniká.
Při prohlídce lodi lze potkat elektrikáře. Podle školy ale mají tuhle část zakázky dělat přímo zaměstnanci první chráněné dílny. Nicméně jí dělají subdodavatelé. Zapsali se tak i do stavebního deníku. Majitel firmy ale tvrdí, že o žádném problému neví.
Transparency International: Jde o zneužívání zákona
„Můžeme mít subdodavatelů, kolik chceme,“ tvrdí majitel firmy První chráněná dílna Tomáš Horáček. „Tato firma získala dle našich zjištění od roku 2014 zakázky za 330 milionů, od dodávek strojů na úpravu ledu přes softwarové licence až po dodávky lékařských přístrojů,“ říká právník Transparency International Martina Mikolášková a poukazuje na to, že to sice není nezákonné, ale zneužívání zákona to podle ní je.
„Je to nějakým způsobem využívání určité mezery. Tomu, že tam subdodavatelé jsou, se nemůže zadavatel nijak bránit. A u První chráněné dílny jsou tyto praktiky velmi časté , nicméně v naší analýze jsme zjistili i jiné společnosti, které takto jednají, ale nedosahuje to takových problémů jako u První chráněné dílny,“ říká.
Zvýhodněné jsou při soutěžích firmy mající nejméně polovinu zaměstnanců handicapovaných. „Ale tihle lidé pak můžou dělat třeba administrativní práce nebo má pro ně zaměstnavatel vyhraženou úplně jinou činnost,“ dodává Mikolášková. Ostravské univerzitě třeba elektřinu prodává chráněná dílna, která v soutěži skončila podle reálné ceny před patnáctiprocentním snížením až šestá.
Z nového zákona o zadávání veřejných zakázek se z důvodu častého zneužívání tedy automatické zvýhodnění odstranilo. Zákon bude platit od 1. října letošního roku. Nově ale budou moci být některé zakázky vyhlášené jen pro firmy s postiženými zaměstnanci a ty tak budou soutěžit mezi sebou. „Nová úprava je smysluplnější,“ míní Mikolášková.
