Země Evropské unie mohou dočasně zmírnit dopady rychlého růstu cen energií finanční podporou či daňovými úlevami pro nejvíce zasažené obyvatele. Vlády mohou pomoci také firmám, nesmějí ale porušit unijní pravidla o státní podpoře. Navrhla to Evropská komise (EK) v reakci na žádosti skupiny zemí včetně České republiky o společná opatření proti zdražování energií.
Komise zmínila i některé dlouhodobější kroky, včetně možného společného nákupu plynu či rozšíření kapacity pro jeho ukládání. Další zásadní požadavky států, jako je reforma trhu s elektřinou či regulace cen emisních povolenek, však unijní exekutiva nevyslyšela.
Několikanásobný meziroční růst cen plynu či elektřiny přiměl v posledních týdnech státy jako Francie či Itálie k zásahům, které mají snížit okamžitý dopad zdražování na obyvatele. Například vláda v Paříži slibuje podporu chudším domácnostem a chystá daňová omezení.
Podle Komise jsou takové kroky v pořádku, pokud jsou dočasné a zacílené na domácnosti ohrožené energetickou chudobou. Státy mohou podle EK své obyvatele podpořit například penězi z prodeje emisních povolenek, jejichž ceny rovněž šplhají nebývale vysoko.
„Tato opatření by měla jít snadno upravit na jaře, kdy očekáváme stabilizaci současné situace,“ uveda unijní exekutiva.
Zrušení DPH se nekoná
Úplné zrušení daně z přidané hodnoty (DPH) na elektřinu, jak to zvažuje končící česká vláda, ale Komise nepodpořila. Praha by v případě jeho uplatnění porušila daňová pravidla jednotného unijního trhu, za což by jí hrozil postih.
Brusel nepočítá ani s dalším požadavkem, který se na unijní úrovni snaží prosadit český premiér Andrej Babiš (ANO). Návrh nijak nezmiňuje případnou regulaci cen emisních povolenek, jejichž vliv na zdražování energií je podle Komise jen okrajový.
Mezi dlouhodobějšími návrhy se neobjevuje ani reforma trhu s elektřinou. Její cena se podle pravidel unijního trhu počítá z momentálně velmi vysoké ceny plynu, což chtěla změnit hlavně Francie. Stejně jako stanovení maximální ceny emisních povolenek ale tento nápad nemá podporu výrazné části členských zemí. Komise pouze hodlá lépe dohlížet na uhlíkový trh a prověřit případné praktiky porušující konkurenční pravidla na trhu s energiemi.
Unijní exekutiva chce také prozkoumat možný přínos případného dobrovolného zapojení členských zemí do společných nákupů plynu. To by mohlo vylepšit jejich pozici například při dohadování o nákupu ruského zemního plynu.
Kdo za to může?
Podle Evropské komise může ze drahou energii rostoucí nedostatek zemního plynu, především z Ruska. To ale ve středu odmítl Vladimír Putin. Podle něj je chyba, že se Evropa nezásobila. „Hlavní důvody zdražování závisí na trhu a ne na producentech,“ řekl Putin.
Unie proto nyní bude řešit, zda by bylo výhodné nakupovat plyn společně. S tím ale musí souhlasit všechny státy společně. Jde tedy o téma pro prezidenty a premiéry na příští týden na bruselský energetický summit.
