ERÚ je stále proti vyplacení dotací solárům, vládní materiál prý nic neřeší

Energetický regulační úřad (ERÚ) nevypíše cenové rozhodnutí týkající se výplaty podpory obnovitelných zdrojů energie pro příští rok. Středeční usnesení vlády podle úřadu situaci vůbec neřeší. Mluvčí ERÚ Jiří Chvojka ale uvedl, že příslušný vládní materiál úřad obdržel pouze v přípravné verzi. Podle ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka se řešení každopádně najde, byť by nešlo o optimální způsob.

Energetický regulační úřad před dvěma týdny rozhodl, že většině obnovitelných zdrojů v Česku nebude pro příští rok vyplacena podpora. Úřad argumentoval tím, že by při tom překročil zákon. Má jít až o 42 miliard korun. Vláda v návaznosti na to schválila materiál, který měl situaci vyjasnit, podle ERÚ ale nijak nepomohl.

„Usnesení nerozumíme, není nám jasné, jakým způsobem máme postupovat. Na základě schváleného materiálu, který jsme dostali pouze v přípravné verzi, cenové rozhodnutí rozhodně vypsat nemůžeme a nevypíšeme,“ řekl mluvčí úřadu Jiří Chvojka.

Podle ERÚ nemají peníze dostat solární elektrárny, některé plynové teplárny či zdroje na biomasu, které dosud neschválila Evropská komise. Notifikaci nemají podle ERÚ zdroje spuštěné mezi lety 2006 a 2012 a od začátku roku 2016.

Ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) odvětil, že pokud šéfka úřadu Alena Vitásková nezmění názor, vláda by problematiku řešila v lednu, tak aby nebyl ohrožen výplatní termín 15. února. „Vláda by to řešila způsobem, který není optimální, takže bychom se mu rádi vyhnuli,“ prohlásil bez bližších podrobností Mládek. „Každopádně to ale vyřešíme,“ podotkl.

obrázek
Zdroj: ČT24

Mládek má podle vládního usnesení jednat, aby Evropská komise přijala notifikaci

Návrh vládního usnesení nyní ukládá Mládkovi například konat ve spolupráci s předsedou Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže tak, aby Evropská komise schválila notifikaci v co nejkratším termínu.

Kvůli problematice minulý pátek Mládek v Bruselu jednal s eurokomisařkou pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerovou. Mládek pevně doufá, že Vitásková změní názor, poté co ministerstvo obdrží dopis od evropské komisařky. Už v pátek v Bruselu uvedl, že dopis by měl potvrdit, že „notifikace se blíží ke zdárnému konci“. „Ten dopis mám slíbený od Ježíška. Doufám, že přijde o pár dní dřív a do Ježíška to dořešíme,“ řekl nyní Mládek. Notifikaci jako takovou by měla pak komise potvrdit do několika měsíců, zřejmě mezi únorem a dubnem.

„Pokud má ministr Mládek přivézt z Bruselu notifikaci, tak máme pravdu my a celý vládní materiál je jen cár papíru. Pokud notifikaci nepotřebuje přivézt, tak vůbec nechápeme, proč ho k tomu vláda pověřila,“ zmínil Chvojka. Dokument schválený vládou podle něj navíc nevylučuje, že by majitelé obnovitelných zdrojů museli dotace vracet i s úroky, pokud by notifikace nakonec nebyla kladná.

obrázek
Zdroj: ČT24

Fotovoltaická asociace: Libovolný výklad zákonů v ERÚ musí skončit

Vládou schválený materiál zároveň připouští, že nevypsáním podpory by došlo k retroaktivnímu dopadu na zdroje uvedené do provozu před rokem 2013. „Také z našich jednání s Evropskou komisí v minulých dnech jasně vyplynulo, že vypsání podpory nic nebrání. Libovolný výklad zákonů na Energetickém regulačním úřadu musí rychle skončit,“ řekla ředitelka České fotovoltaické průmyslové asociace Veronika Hamáčková. 

S touto argumentací však ERÚ nesouhlasí. Podle úřadu si Mládek najal advokátní kancelář Doucha Šikola advokáti s. r. o, která dlouhodobě zastupuje majitele solárnch elektráren ve sporech proti ERÚ. Tito advokáti mu měli zpracovat stanovisko, které je v přímém rozporu s tím, co nám napsal samotný Úřad vlády, antimonopolní úřad nebo vicepremiéři vlády. „Bereme na vědomí, že vznikla nějaká další právní analýza, ale rozhodně to není splnění toho slibu, který dal ministr Mládek prezidentovi a předsedkyni Vitáskové,“ prohlásil Chvojka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
před 9 hhodinami

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Škoda JS bude dodávat pohony pro modulární reaktory Rolls-Royce

Plzeňská společnost Škoda JS ze skupiny ČEZ uzavřela smlouvu s britskou firmou Rolls-Royce SMR na dodávku pohonů pro modulární reaktory (SMR). Smlouva zajišťuje, že Škoda JS bude výhradním projektantem a dodavatelem pohonů pro reaktory. V jednotlivých případech půjde o dodávku v hodnotě kolem jedné miliardy korun, oznámil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). ČEZ ve spolupráci s Rolls-Royce SMR plánuje postavit v tuzemsku až tři gigawatty SMR.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

Slovensko omezí marže při prodeji paliv a zlevní jízdné na železnici, řekl Fico

Slovensko v reakci na rostoucí ceny pohonných hmot od října omezí maloobchodní marži při prodeji paliv na deset eurocentů (2,43 koruny) za litr a o polovinu zlevní jízdné na železnici, oznámil premiér Robert Fico (Smer). Z jeho vyjádření vyplynulo, že kabinet nepočítá se snížením daní na benzin či naftu. Tamní opozice ohlášená opatření označila za nedostatečná a poukázala na Česko, které obnoví regulaci cen pohonných hmot při omezené marži obchodníků ve výši 2,50 koruny za litr paliva a sníží spotřební daň na naftu.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

E.ON a Pražská plynárenská zdražily fixace energií pro nové zákazníky

Energetické společnosti E.ON a Pražská plynárenská v minulých dnech zdražily některé své fixované produkty elektřiny a plynu. Zvýšení cen energií většinou v řádu stovek korun za megawatthodinu (MWh) se týká nových zákazníků. Firmy tak reagují na současný růst cen energií na velkoobchodním trhu. Vyplývá to z ceníků firem, které zdražení potvrdily. Dodávky energií v důsledku blízkovýchodní krize v minulých měsících zdražovali i další dodavatelé.
23. 9. 2026‌‌

VideoODS bude chtít, aby se schodek rozpočtu snížil alespoň o sto miliard, naznačil Skopeček

„Nežijeme v covidové éře, nežijeme ve válečné zóně. A přesto vláda chystá druhý nejvyšší nominální deficit rozpočtu v historii České republiky,“ podotkl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Kabinet v pondělí schválil návrh státního rozpočtu pro příští rok s deficitem 386 miliard korun. „Mohu slíbit, že jako poslanecký klub ODS předložíme v rámci druhého čtení rozpočtu návrhy, které povedou ke snížení deficitu veřejných financí, respektive ukážeme na úspory konkrétními pozměňujícími návrhy. Moje ambice začíná někde na hranici sto miliard a dál,“ avizoval Skopeček, podle něhož vláda promarnila několik měsíců, během kterých už je u moci. „A nepředložila Poslanecké sněmovně žádnou legislativu, která by jakkoliv upravovala objem mandatorních výdajů,“ sdělil. Kabinetem schválený deficit je podle Skopečka i jedním z důvodů, proč opozice plánuje svolat sněmovní schůzi k jednání o vyslovení nedůvěry vládě.
22. 9. 2026‌‌

VideoReportéři ČT zjišťovali reakce politiků na postoj Evropské komise k Babišovu střetu zájmů

Kauza střetu zájmů Andreje Babiše (ANO) se řeší už více než dvanáct let – od doby, kdy jako miliardář poprvé uspěl se svým hnutím ve sněmovních volbách. Po těch loňských se znovu stal premiérem a tvrdil, že střet zájmů tentokrát definitivně vyřešil a od Agrofertu se odstřihl. Evropská komise ale dospěla k závěru, že je nadále v potenciálním střetu zájmů a že převedení holdingu do svěřenského fondu situaci dostatečně neřeší. Na začátku září proto oznámila, že část dotací pro Agrofert neproplatí. Česko však platby nepozastavilo a nadále je připraveno přijímat od holdingu nové žádosti o dotace. Letitý problém Andreje Babiše tak i nadále zůstává jedním z témat české politiky. Věnovali se mu i Reportéři ČT, kteří zjišťovali, co si o problému myslí politici.
22. 9. 2026‌‌

Dva tisíce pro důchodce? Raději peníze do domovů pro seniory, navrhuje opozice

Opozice kritizuje plošný příspěvek dva tisíce korun pro důchodce, jak se na něm v pondělí dohodla vláda v souvislosti s rozhodováním o valorizaci penzí. Příspěvek, o kterém hovoří opozice jako o předvolebním dárku voličům, chce koalice ANO, SPD a Motoristů prosadit pomocí pozměňovacího návrhu k novele zákona o penzijním pojištění.
22. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.