Důchod v novém roce vzroste až o 900 korun. Vláda chystá reformu, opozice o ní chce jednat

Průměrný důchod vzroste v lednu příštího roku o dalších 800 až 900 korun. Z předběžných propočtů na základě letošní inflace to zjistila Česká televize. Chystané navýšení důchodů od září v průměru o 700 korun tak bude pro letošek poslední. Od nového roku pak chce vláda přidat částku, kterou jí nařizuje zákon. Podle opozice by se ale seniorům mělo pomoci více.

Celkově je v Česku důchodců přes 2,8 milionu. Výrazná většina (2,36 milionu) je těch starobních, tedy právě seniorů. Vedle toho pak stát vyplácí i invalidní (414 tisíc) a pozůstalostní důchody (65 tisíc případů).

Senioři nyní v průměru dostávají kolem sedmnácti tisíc tří set korun. Od loňského roku se tak penze zvýšila o necelých devatenáct set korun, rostla opakovaně a do konce roku se ještě zvýší. První zvyšování proběhlo v lednu (o 805 korun), druhé v červnu (o 1017 korun) a třetí se odehraje v září (o 700 korun), přičemž zmíněná přidání jsou mimořádná a reagují na inflační tlaky na kasy penzistů.

K dalšímu zvýšení dojde v lednu 2023. Podle odhadu půjde řádově o stokoruny. „V letošním roce je to zvýšení opravdu rekordní. Počítáme s ním i od prvního ledna, tak jak ukládá zákon, měla by tam tým promítnuta zvýšena jak ta základní, tak i procentická výměra,“ uvádí ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Na otázku, zda důchody porostou dál i nad rámec valorizace, ale odpovídá záporně: „V tento okamžik na to nevidím prostor ani s ohledem na státní rozpočet.“

Opozice je ovšem k takovému postoji kritická a upozorňuje na negativní dopady inflace. „I jim rostou ceny energií, i jim rostou ceny za další položky a je potřeba si uvědomit, že spotřební koš u seniorů je jiný. Sice tolik nejezdí autem, ale zase víc vydají za léky, takže to podle mě rozhodně stačit nebude,“ vymezuje se vůči vládnímu záměru někdejší šéfka státní kasy Alena Schillerová (ANO).

Důchody na dluh

Výdaje na důchody dlouhodobě tvoří víc než čtvrtinu všech státních výdajů a jsou suverénně největší položkou celého státního rozpočtu. Zatímco ještě v letech 2018 a 2019 byl důchodový účet v plusu 16 až 18 miliard, v roce 2020, kdy přišla covidová pandemie, se propadl do víc než čtyřicetimiliardového minusu. Loni už byl naopak téměř vyrovnaný, ale letos to znovu neplatí.

Jak zjistila ČT z letošního návrhu státní rozpočtu, celkem stát v roce 2022 vydá na penze rekordních 592 miliard korun. To je o víc než 31 miliard vyšší částka, než letos na penze získá díky odvodům lidí a firem. A právě tolik si stát musí na důchody půjčit.

„Je to součást výdajů státního rozpočtu, ty, které nejsou kryté z příjmů státního rozpočtu, jsou na vrub státního dluhu,“ potvrzuje ministr práce Jurečka. „Samozřejmě je to na dluh, ale na druhou stranu si neumím představit, že bychom lidem, právě seniorům, zvýšením důchodů nepomohli,“ poznamenává předsedkyně Poslanecké sněmovny a šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

Jednat o reformě

Podle vládní ODS by měl kabinet i kvůli zadlužování penzijního systému urychlit jeho reformu. „Nepochybně to problém je a budeme se s ním muset vypořádat, nepochybně bude potřeba rychleji realizovat důchodovou reformu, která by byla s to dlouhodobě uspokojit potřebu důchodového systému,“ říká místopředseda ODS a ministr dopravy Martin Kupka.

Vláda v programovém prohlášení slibuje, že reformu předloží do konce roku 2023. Podle ministra práce se mají posílit i příjmy systému, třeba větší motivací těch, kteří by mohli být na pracovním trhu aktivní a nyní nejsou – zmiňuje například rodiče nebo penzisty, pro něž by chtěl odstranit bariéry, které jim v práci brání.

Věk odchodu do důchodu posouvat nechce. Posílit by se pak měla třeba podpora lidí, aby si na svůj budoucí důchod spořili sami. Kvůli přípravě reformy ministr ustavil poradní tým.

Opozice avizuje, že je k debatě o reformě připravená. „Pojďme se domluvit napříč politickým spektrem, to se zatím neděje. Pojďme se snažit dohodnout na nějaké formě důchodové reformy,“ zdůrazňuje Schillerová a potřebu reformy připouští i SPD. „Z krátkodobého hlediska je co nejdůležitější zastavit inflaci, protože jinak si budeme muset na ty valorizace půjčovat a bude to velmi špatně,“ konstatuje předseda jejích poslanců Radim Fiala.

Debata na podzim

Vládě současně opoziční poslanci vytýkají, že je k diskuzím nad chystanou reformu nezve. „Systém, který pan ministr Jurečka zavedl a podle kterého se bude radit jenom se svými koaličními partnery, opozici nechá stranou a až oni si něco dohodnou, tak to předloží jako hotovou věc, je špatně,“ poznamenává místopředseda rozpočtového výboru z SPD Jan Hrnčíř.

„Nevidím důvod do toho (diskuse) zapojovat někoho dalšího, když nemáme přesně vyspecifikováno, jak by změny měly vypadat,“ namítá člen poradního týmu pro přípravu důchodové reformy Viktor Vojtko (STAN).

Svůj prostor podle vládních zástupců dostane opozice na podzim, kdy jí chce ministerstvo představit už konkrétní návrhy – a k téže době se obrací i opoziční hnutí ANO. „Na podzim budeme chtít na výboru pro sociální politiku bod, který se týká důchodové reformy,“ avizuje člen výboru Aleš Juchelka (ANO).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled ekonomiky

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zveřejněné predikce vzroste o 2,4 procenta, v listopadu ministerstvo čekalo růst 2,2 procenta. Průměrná inflace za letošní rok by měla dosáhnout 2,1 procenta, proti předchozí predikci je odhad nižší o 0,2 procentního bodu.
včeraAktualizovánovčera v 13:06

Služby trápí nedostatek pracovníků, shodli se hosté Událostí, komentářů z ekonomiky

Zdražování služeb v Česku zůstává nad průměrem celkové inflace a podobný vývoj experti očekávají i v letošním roce. O inflaci ve službách, jejím dopadu na podnikání a budoucím vývoji v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel, viceprezident Svazu prodejců a opravářů motorových vozů Jiří Tůma a majitel kadeřnictví a člen Asociace kosmetických a kadeřnických oborů Tomáš Arsov. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
včera v 06:29

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
včeraAktualizovánovčera v 03:24

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
18. 1. 2026Aktualizováno18. 1. 2026

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
18. 1. 2026

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
18. 1. 2026

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
17. 1. 2026
Načítání...