Důchod v novém roce vzroste až o 900 korun. Vláda chystá reformu, opozice o ní chce jednat

Průměrný důchod vzroste v lednu příštího roku o dalších 800 až 900 korun. Z předběžných propočtů na základě letošní inflace to zjistila Česká televize. Chystané navýšení důchodů od září v průměru o 700 korun tak bude pro letošek poslední. Od nového roku pak chce vláda přidat částku, kterou jí nařizuje zákon. Podle opozice by se ale seniorům mělo pomoci více.

Celkově je v Česku důchodců přes 2,8 milionu. Výrazná většina (2,36 milionu) je těch starobních, tedy právě seniorů. Vedle toho pak stát vyplácí i invalidní (414 tisíc) a pozůstalostní důchody (65 tisíc případů).

Senioři nyní v průměru dostávají kolem sedmnácti tisíc tří set korun. Od loňského roku se tak penze zvýšila o necelých devatenáct set korun, rostla opakovaně a do konce roku se ještě zvýší. První zvyšování proběhlo v lednu (o 805 korun), druhé v červnu (o 1017 korun) a třetí se odehraje v září (o 700 korun), přičemž zmíněná přidání jsou mimořádná a reagují na inflační tlaky na kasy penzistů.

K dalšímu zvýšení dojde v lednu 2023. Podle odhadu půjde řádově o stokoruny. „V letošním roce je to zvýšení opravdu rekordní. Počítáme s ním i od prvního ledna, tak jak ukládá zákon, měla by tam tým promítnuta zvýšena jak ta základní, tak i procentická výměra,“ uvádí ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Na otázku, zda důchody porostou dál i nad rámec valorizace, ale odpovídá záporně: „V tento okamžik na to nevidím prostor ani s ohledem na státní rozpočet.“

Opozice je ovšem k takovému postoji kritická a upozorňuje na negativní dopady inflace. „I jim rostou ceny energií, i jim rostou ceny za další položky a je potřeba si uvědomit, že spotřební koš u seniorů je jiný. Sice tolik nejezdí autem, ale zase víc vydají za léky, takže to podle mě rozhodně stačit nebude,“ vymezuje se vůči vládnímu záměru někdejší šéfka státní kasy Alena Schillerová (ANO).

Důchody na dluh

Výdaje na důchody dlouhodobě tvoří víc než čtvrtinu všech státních výdajů a jsou suverénně největší položkou celého státního rozpočtu. Zatímco ještě v letech 2018 a 2019 byl důchodový účet v plusu 16 až 18 miliard, v roce 2020, kdy přišla covidová pandemie, se propadl do víc než čtyřicetimiliardového minusu. Loni už byl naopak téměř vyrovnaný, ale letos to znovu neplatí.

Jak zjistila ČT z letošního návrhu státní rozpočtu, celkem stát v roce 2022 vydá na penze rekordních 592 miliard korun. To je o víc než 31 miliard vyšší částka, než letos na penze získá díky odvodům lidí a firem. A právě tolik si stát musí na důchody půjčit.

„Je to součást výdajů státního rozpočtu, ty, které nejsou kryté z příjmů státního rozpočtu, jsou na vrub státního dluhu,“ potvrzuje ministr práce Jurečka. „Samozřejmě je to na dluh, ale na druhou stranu si neumím představit, že bychom lidem, právě seniorům, zvýšením důchodů nepomohli,“ poznamenává předsedkyně Poslanecké sněmovny a šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

Jednat o reformě

Podle vládní ODS by měl kabinet i kvůli zadlužování penzijního systému urychlit jeho reformu. „Nepochybně to problém je a budeme se s ním muset vypořádat, nepochybně bude potřeba rychleji realizovat důchodovou reformu, která by byla s to dlouhodobě uspokojit potřebu důchodového systému,“ říká místopředseda ODS a ministr dopravy Martin Kupka.

Vláda v programovém prohlášení slibuje, že reformu předloží do konce roku 2023. Podle ministra práce se mají posílit i příjmy systému, třeba větší motivací těch, kteří by mohli být na pracovním trhu aktivní a nyní nejsou – zmiňuje například rodiče nebo penzisty, pro něž by chtěl odstranit bariéry, které jim v práci brání.

Věk odchodu do důchodu posouvat nechce. Posílit by se pak měla třeba podpora lidí, aby si na svůj budoucí důchod spořili sami. Kvůli přípravě reformy ministr ustavil poradní tým.

Opozice avizuje, že je k debatě o reformě připravená. „Pojďme se domluvit napříč politickým spektrem, to se zatím neděje. Pojďme se snažit dohodnout na nějaké formě důchodové reformy,“ zdůrazňuje Schillerová a potřebu reformy připouští i SPD. „Z krátkodobého hlediska je co nejdůležitější zastavit inflaci, protože jinak si budeme muset na ty valorizace půjčovat a bude to velmi špatně,“ konstatuje předseda jejích poslanců Radim Fiala.

Debata na podzim

Vládě současně opoziční poslanci vytýkají, že je k diskuzím nad chystanou reformu nezve. „Systém, který pan ministr Jurečka zavedl a podle kterého se bude radit jenom se svými koaličními partnery, opozici nechá stranou a až oni si něco dohodnou, tak to předloží jako hotovou věc, je špatně,“ poznamenává místopředseda rozpočtového výboru z SPD Jan Hrnčíř.

„Nevidím důvod do toho (diskuse) zapojovat někoho dalšího, když nemáme přesně vyspecifikováno, jak by změny měly vypadat,“ namítá člen poradního týmu pro přípravu důchodové reformy Viktor Vojtko (STAN).

Svůj prostor podle vládních zástupců dostane opozice na podzim, kdy jí chce ministerstvo představit už konkrétní návrhy – a k téže době se obrací i opoziční hnutí ANO. „Na podzim budeme chtít na výboru pro sociální politiku bod, který se týká důchodové reformy,“ avizuje člen výboru Aleš Juchelka (ANO).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Americké burzy začaly den mírným vzestupem

Americké akcie vstoupily do středečního obchodování růstem, nejvíce přidával půl hodiny po otevření technologický index Nasdaq – kolem 1,8 procenta. V uplynulých dnech však burzy vykázaly výrazné propady, kterými reagovaly na americká cla uplatňovaná vůči ostatním zemím světa, z nichž Čína se pustila do razantní odvety.
před 27 mminutami

Investoři utíkají od klíčových amerických dluhopisů

Na trzích kvůli nervozitě způsobené zaváděním amerických cel prudce klesají i ceny amerických státních dluhopisů, ve středu přitom ztráty ještě prohlubují. To je znamením, že se investoři zbavují i těch nejbezpečnějších aktiv. Krize na trzích tak nabírá znepokojivý směr k nuceným výprodejům a k útěku do bezpečí hotovosti, uvádí Reuters.
09:12Aktualizovánopřed 36 mminutami

Čína výrazně zvýší cla vůči USA, doma intervenuje

Čína zvýší od čtvrtka reciproční cla vůči USA na 84 procent. Uvedlo to podle agentury Reuters čínské ministerstvo financí. Původně je Peking avizoval pouze ve výši 34 procent. Americký prezident Donald Trump nastavil cla vůči Číně nově na 104 procenta. Ministr financí USA Scott Bessent označil čínskou odvetu za nešťastnou. Evropské trhy se v reakci na krok asijské velmoci opět propadly.
13:28Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Musíme se chránit před záplavou levného zboží z Číny, uvedl Fiala

Celní válka by poškodila všechny, proto je třeba dál jednat, ale také učinit kroky k ochraně českých firem. Po jednání vlády to uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Oznámil vznik pracovní skupiny, která bude sloužit k předávání všech informací ohledně cel a dalších kroků Evropy a umožní vládě i podnikatelům rychle reagovat. Potřeba je také hledat nové trhy, odstraňovat bariéru na vnitřním trhu EU a chránit se před záplavou levného čínského zboží, řekl premiér.
11:33Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Hledáme nové trhy, řekl Jurečka. Koten kritizoval odchod z Ruska

Česko hledá nové trhy v rychle se rozvíjejících zemích v Asii, Africe či Jižní Americe, aby zajistilo alternativní odbytiště. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) to uvedl v souvislosti s novými americkými cly v Událostech, komentářích, které moderovala Tereza Řezníčková. Poslanec SPD Radek Koten kritizoval, že Unie odešla z ruského trhu. Situaci by podle něj výrazně zlepšilo zrušení Green Dealu.
před 6 hhodinami

Nesmíme rozpoutat hysterii, výsledkem musí být dohoda s USA, míní Vlček

Je velká vůle nesedět s rukama v klíně, přijít s konkrétní reakcí, uvedl v Interview ČT24 s moderátorem Danielem Takáčem ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) v souvislosti s odvetnými cly ze strany Evropské unie na americké zboží. Dodal, že balík, se kterým nyní Evropa přichází – zavedení cel na hliník a ocel – je první reakcí. „Zároveň ale říkáme, že nesmíme rozpoutat hysterii a jít do celní války. Výsledkem musí být dohoda,“ podotkl.
před 7 hhodinami

Začínají platit Trumpova plošná cla

Počínaje středou začínají Spojené státy vybírat cla, která americký prezident Donald Trump označil za reciproční. Vztahují se na země, s nimiž mají USA podle Washingtonu vysoký obchodní deficit. Například u dovozu zboží z EU clo činí dvacet procent, u dovozu z Číny v souhrnu už 104 procenta. Země, na které se nevztahují tato individuální cla, platí až na výjimky základní desetiprocentní clo. Vlády některých zemí už daly najevo ochotu vyjednávat, ale slibují také odvetu.
05:30Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Americké akcie po přechodném růstu opět skončily ve ztrátě

Americké akciové burzy se v úterý znovu propadly do ztrát. Na začátku obchodování si přitom připisovaly až tři procenta, čímž aspoň částečně mazaly rozsáhlé propady, které jim v uplynulých dnech způsobily obavy z negativních hospodářských dopadů celní politiky prezidenta USA Donalda Trumpa. Později však převážil negativní dopad Trumpova oznámení, že od středy zvýší cla na dovoz z Číny do USA na celkem 104 procent.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami
Načítání...