Do roku 2022 zavře Německo všechny jaderné elektrárny

Berlín - Německá vládní koalice rozhodla, že rok 2022 bude definitivním koncem jaderné energetiky v zemi. Oznámil to ministr životního prostředí Norbert Röttgen po schůzi, která trvala až do časných ranních hodin. Osm nejstarších, nedávno zastavených reaktorů už provoz neobnoví vůbec, do jedenácti let pak provoz ukončí všech 17 jaderných elektráren. Kabinet německé kancléřky Angely Merkelové tak reaguje mj. na protesty proti jádru, jež se v Německu zvedly po japonském zemětřesení a nehodě ve Fukušimě.

Německo bude největší průmyslovou velmocí bez jádra

„Naše dohoda počítá s tím, že sedm nejstarších jaderných elektráren, na které se vztahovalo moratorium, a elektrárna Krümmel už se nezprovozní. Druhá skupina šesti elektráren bude od elektrické rozvodné sítě odpojena nejpozději v roce 2021 a tři nejmodernější se z provozu vyřadí roku 2022,“ konstatoval ministr životního prostředí Norbert Röttgen. „Práce expertní komise ukázala, že náš energetický systém musí a může být od základu změněn,“ dodala Merkelová.

Jako „studená rezerva“ by měla být v pohotovostním režimu ponechána nějakou dobu také jedna z již odstavených starších elektráren a do provozu by mohla být znovu uvedena například během studené zimy, kdy nebude mít Německo dostatek elektřiny ze solárních elektráren a nadbytkem proudu nebudou disponovat ani sousední země. Náklady na udržování rezervní elektrárny vyčíslila německá agentura spravující přenosové sítě na 50 milionů eur ročně.

Klaus Töpfer, vedoucí poradní komise k jaderné energii:

„Musíme se ptát, jaká rizika s sebou nese vysoký standard a blahobyt. Japonská katastrofa ty otázky posílila. Součástí vystoupení z jádra je i plán na snížení spotřeby elektřiny o 10 procent a zdvojnásobení podílu obnovitelných zdrojů do deseti let. Bude se ve velkém zateplovat a zvyšovat úspornost spotřebičů.“

Podle Röttgena je rozhodnutí definitivní a žádná další změna není možná. Energii z jádra tak chce Berlín nahradit obnovitelnými zdroji. Rozhodnutí koaličních špiček musí ještě formálně schválit vláda, která by tak měla učinit příští pondělí, a také parlament.

Opozici se nelíbí ani jádro v záloze

Opozičním levicovým stranám, které dlouhodobě volají po odklonu od jádra, se nelíbí především záměr vlády ponechat některou ze starších elektráren v pohotovostním režimu. „To jsou představy, které toho mají s technickou skutečností málo co společného,“ poznamenal po skončení nočního jednání šéf sociálních demokratů (SPD) Sigmar Gabriel, který se ho spolu se zástupci Zelených zúčastnil. Podle Zelených plán vlády ponechává otevřená zadní vrátka pro oddalování konce jaderné energetiky v Německu, což jeho strana odmítá.

Ani se zbytkem opozice není spokojená. „Říkáme už přes třicet let, že je to nebezpečná technologie. Otočením vypínače se jí teď bohužel jen tak nezbavíme,“ tvrdí předsedkyně Zelených Claudia Rothová. Demonstranty si tak Merkelová také nezískala. „Podle našich studií by šlo vypnout všechny místní jaderné elektrárny dřív - do roku 2015, Německo by nezhaslo. A zůstává problém odpadu. Neexistuje bezpečné úložiště, tak jsme to přivezli paní Merkelové,“ tvdí protestující Stephanie Weigelová z organizace Tollwood.

Stopka jádru zdraží elektřinu i v Česku

Protijaderné tažení evropských a hlavně německých politiků může pocítit i Česko. Už příští rok by elektřina pro domácnosti mohla podle Energetického regulačního úřadu zdražit až o šest procent. Firmám hrozí až devítiprocentní nárůst. Zdražení lze čekat i v dalších letech. Jak se na tom ale bude podílet rozhodnutí Německa, to zatím není jasné.

Jak uvedl analytik z Vysoké školy ekonomické Miroslav Zajíček, pro ekonomiku jako celek dnešní rozhodnutí prakticky nic znamenat nebude. „Vliv to bude mít na energetický sektor. Lze předpokládat vyšší ceny elektřiny, ale je velká otázka o kolik a na jak dlouho, protože bude velmi záležet na tom, jakým způsobem budou elektrárny vypojovány a čím budou nahrazovány.“

Ladislav Kříž, mluvčí ČEZ:

„Výroba v ČR může velmi mírně vzrůst, ale rozhodně nelze počítat s tím, že bychom vývozem nahradili německé jaderné elektrárny. Žádné elektrárny neplánujeme stavět pro vývoz elektřiny. Můžeme obchodně eventuálně uplatnit dočasný přebytek.“

S růstem cen elektřiny v důsledku německé stopky jaderné energetice počítá i český ČEZ. Zdražovat se přitom nebude jen v Německu, ale v celé střední Evropě, tedy i v Česku. Mluvčí ČEZu Ladislav Kříž ale důrazně odmítl, že by výpadek v německé výrobě měl nahradit větší vývoz elektřiny z Česka. Podle podmínek na německém trhu nicméně ČEZ zváží uplatnění nové uhelné elektrárny u německého uhelného dolu Mibrag, dodal Kříž.

Zelení a Fukušima, dvě hybné páky

Ke zlomovému rozhodnutí vláda přistoupila na základě závěrů z etické komise. Tu zřídila německá kancléřka Angela Merkelová pod tlakem veřejného mínění po březnové havárii ve Fukušimě, jež byla ostatně jednou z hybných pák v rozhodování o budoucnosti německého jádra. Vliv má také vnitropolitická situace v zemi, především pokles popularity vládních křesťanských demokratů a naopak vzrůstající preference Zelených.

Podle analytika z VŠE Miroslava Zajíčka ovšem nelze předpokládat, že by dnešní rozhodnutí výhru obnovitelných zdrojů přineslo. „Já se osobně domnívám, že vítězem bude uhlí a plyn, protože je fantasmagorické se v současné době domnívat, že zelené energie mohou nahradit výpadek jaderných elektráren. A nebude tomu tak ani za deset let.“

Názorový veletoč německého kabinetu

Dnešní krok je bezprecedentní přehodnocení vládního postoje; loni v září se totiž koalice křesťanských (CDU/CSU) a svobodných demokratů (FDP) dohodla na pravém opaku - chtěla prodloužit životnost jaderných bloků v průměru o 12 let, a zásadně tak změnit koncepci předchozích kabinetů. Vláda jejího předchůdce, sociálního demokrata Gerharda Schrödera, totiž v roce 2001 uzavřela se zástupci energetického průmyslu dohodu o postupném ukončení provozu jaderných elektráren. Poslední reaktor měl být odpojen v roce 2021.

Rozmach atomové energetiky Německo zažilo po ropných krizích v 70. letech. Vůbec první jaderný reaktor sloužící výrobě elektřiny spustili vědci z Technické univerzity v Mnichově v roce 1957 v Garchingu. První komerční jaderné elektrárny ve Würgassenu a Stade zahájily provoz na začátku 70. let.

Před březnovým uzavřením sedmi nejstarších reaktorů pokrývaly jaderné elektrárny 27 procent spotřeby elektrické energie v Německu; loni vyrobily německé jaderné elektrárny 133 012 gigawatthodin elektrické energie.

Kancléřka Angela Merkelová nakonec v polovině dubna (po jednání s premiéry spolkových zemí) oznámila, že Německo chce co nejrychleji opustit výrobu elektřiny z jaderných zdrojů. Místo jádra se Německo zaměří na obnovitelné zdroje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Meziroční inflace v červenci zrychlila na 1,7 procenta

Spotřebitelské ceny v Česku v červenci zrychlily meziroční růst na 1,7 procenta z červnových 1,5 procenta. Meziměsíčně stouply ceny o 0,6 procenta. Svůj předběžný odhad z minulého týdne v úterý potvrdil Český statistický úřad (ČSÚ). Inflaci táhly vzhůru pohonné hmoty, opačně působily potraviny. Máslo bylo nejlevnější za šestnáct let a mléko od počátku sledování jeho ceny.
09:25Aktualizovánopřed 26 mminutami

VideoNízké výkupní ceny mohou ovlivnit soběstačnost v produkci vepřového masa

Na tuzemských jatkách se ve druhém čtvrtletí vyrobilo bezmála 120 tisíc tun masa – meziročně o půl druhého procenta více. Růst se týká především drůbežího. Sektor také několik měsíců řeší nízké výkupní ceny – zejména u mléka a prasat. To může podle agrárníků ovlivnit soběstačnost, která se v tuzemsku u vepřového masa snižuje dlouhodobě. Ještě v roce 2014 se pohybovala kolem 57 procent, předloni to bylo o jedenáct méně. Do letošních statistik se zatím trend nepropsal, vepřového se vyrobilo přibližně stejně jako loni.
před 3 hhodinami

Útok na Egypt budí obavy o Suez, Rudé moře je v nesnázích

Útok na tankery ve středomořském přístavu Damietta vyvolal obavy o bezpečnost Suezského průplavu a Egypta jako alternativní obchodní trasy. Po blokádě Hormuzského průlivu hrozí jemenští spojenci Íránu hútíové uzavřením další strategické úžiny Báb al-Mandab a útočí na saúdská plavidla. Regionální konflikt se tak rozšířil do oblasti Rudého moře, které je klíčové pro globální lodní dopravu. Podle expertů se tak Teherán snaží vyvinout ekonomický tlak na USA. Egypt už zpřísnil ochranu přístavů a vyslal do rizikové oblasti válečné lodě.
před 19 hhodinami

Kazachstán zvažuje trasy přes Gruzii a Ázerbájdžán pro vývoz ropy do Evropy

Kazachstán zvažuje ropovody Baku–Tbilisi–Ceyhan a Baku–Supsa, stejně jako tranzit přes Ázerbájdžán přes Kaspické moře, jako alternativní trasy pro svůj vývoz ropy. Kazachstánské ministerstvo energetiky tyto plány potvrdilo v prohlášení pro zpravodajskou agenturu Interfax-Kazachstán.
před 19 hhodinami

„Jednání vázne.“ Odbory vyzývají vládu ke schůzce o zvýšení platů

Odbory požadují pro příští rok navýšení platů ve veřejné sféře výrazně nad dvě procenta. Méně by podle nich nepokrylo ani očekávanou inflaci. Vládu pak kritizují za to, že s nimi o odměňování zaměstnanců státu doteď nezačala jednat. V týdnu odboráři poslali premiérovi Andreji Babišovi (ANO) otevřený dopis s výzvou, aby co nejdřív určil termín schůzky. Ministryně financí i šéf resortu práce vzkazují, že s debatou počítají. Kdy přesně, ale neřekli.
9. 8. 2026

VideoTlačítko pro snadné vrácení zboží míří na e-shopy. Byť má zpoždění

Internetoví prodejci přidávají na weby tlačítko pro snadnější odstoupení od smlouvy, aby vrácení zboží bylo stejně rychlé jako jeho zakoupení. I pro ty zdejší už to mělo být povinností, Česko ale nestihlo včas přijmout evropskou směrnici. Zákon tak zřejmě bude platit od ledna. Tlačítko pro vrácení objednaného zboží musí být jasně viditelné a být v základním funkčním nastavením e-shopu. Tato povinnost platí pro všechny internetové obchody. Objem on-line nákupů roste rok co rok. Dnes na internetu nakupuje více než osmdesát procent populace. Takový počet Česko řadí na samotnou špičku Evropské unie, on-line nákupy tu tvoří asi patnáct procent maloobchodu.
9. 8. 2026

VideoČesko se plynem zásobit stihne, ujišťuje expert. Snížení cen však slíbit nelze

České zásobníky plynu jsou naplněné ze zhruba 61 procent, řekl ČT ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií a energetický konzultant Jiří Gavor. Podle organizace Gas Infrastructure Europe jsou zásoby plynu v EU pro toto období roku na méně než 58 procentech, což je rekordně nízká úroveň. Požadavek EU týkající se zásob plynu před zimou v poměru ke spotřebě podle Gavora Česko určitě překročí. Vysvětluje také, co vede k pomalejšímu naplňování, než je obvyklé. „Obchodníkům se pochopitelně nechce nakoupit plyn za nevýhodnou cenu a navíc ještě zaplatit poplatek za skladování (…) s rizikem, že později cena plynu klesne,“ uvedl. Zatímco ohledně zásob je optimistický, snížení cen je podle něj nejisté. Jednak záleží na vývoji konfliktu USA s Íránem, v jehož uklidnění Gavor doufá do amerických voleb na začátku listopadu, jednak cenu plynu v Česku ovlivňují i zásoby ostatních evropských zemí. „Problémem je třeba nedostatek na straně Německa, což může vyhnat ceny na trhu výše,“ upozorňuje.
7. 8. 2026

Policie obvinila pět lidí v souvislosti s veřejnou soutěží Správy železnic

Policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) obvinili pět lidí ze zjednání výhody při zadání veřejné zakázky v souvislosti s veřejnou soutěží vypsanou Správou železnic (SŽ).
7. 8. 2026Aktualizováno7. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.