Vláda se sice shodla na deficitu státního rozpočtu pro příští rok ve výši 70 miliard korun a v koalici také panuje shoda ohledně navýšení platů státních zaměstnanců, nicméně diskuse nad tím, kde na to vzít, teprve začala. Skutečný návrh rozpočtu má přijít až v červnu a do sněmovny pak zamíří až v září. Je tedy otázkou, jaká bude nakonec jeho skutečná podoba.
„Spokojeni asi nejsme nikdo,“ řekl ve čtvrtek šéf lidovců Pavel Bělobrádek k výši rozpočtového schodku. Ten se totiž okamžitě stal předmětem sváru v koalici. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) totiž avizoval schodek 70 miliard korun, sociální demokracie však chtěla deficit prohloubit na 85 miliard. Zaplatit se tak měly vyšší penze, vyšší platy veveřejném sektoru nebo vyšší odvody za státní pojištěnce.
Právě odvody za státní pojištěnce byly jednou z nejožehavějších otázek jednání. Zatímco sociální demokracie by je ráda navýšila, zbytek koalice je proti. „Není na to jednotný názor. Podobný názor jako my má KDU-ČSL, společně říkáme, že nejprve je třeba hledat úspory v rámci resortu. Věřím, že k tomu prostor je,“ popsal sporný bod předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek. „Do zdravotnictví jde 250 miliard korun a plánované navýšení, které navrhuje sociální demokracie, představuje zhruba čtyři miliardy, to jsou dvě procenta z této částky,“ dodal a vyzval ministra Svatopluka Němečka (ČSSD) k úsporám.
Bělobrádek také dodal, že pokud se škrtem pera sníží všem rozpočtovým kapitolám deset procent, tak to nepovažuje za příliš konstruktivní řešení. „Ještě o tom bude debata, ale měli bychom dosáhnout průměr nebo lépe nadprůměr evropských unijních čísel a vybrat více daní,“ zdůraznil.
Rozpočet mohl být ambicioznější, s nižším schodkem, a to vzhledem k předpokládanému růstu české ekonomiky většímu než 2, 5 procenta, soudí někteří ekonomové. „Teoreticky ano, ale pokud se bavíme o tom co je možné, pak od stávající vlády jsme nic lepšího čekat nemohli,“ říká ekonom a investor Radim Dohnal.
- Pro vyrovnaný rozpočet je podle ekonoma a investora Radima Dohnala potřeba udělat více, než zavést registrační pokladny nebo jim podobná opatření a čekat razantní nárůst inkasa z daní. „Osobně si myslím, že by se rozpočet k vyrovnanému stavu mohl přiblížit nějakými zásadními výdajovými úpravami. Například odbouráním mnoha nesmyslných položek daňových zvýhodnění nebo lepším zacílením sazeb daní. Jsme jednou se zemí, která má tři sazby DPH, to je zbytečně složitý systém,“ říká.
Středula: Na diskusi o rozpočtu je brzy
„Bavíme se brzy,“ konstatuje předseda ČMKOS Josef Středula a upozorňuje, že skutečná diskuse na téma vývoje ekonomiky a rozpočtu nastane teprve za pár týdnů. To, co se nyní odehrává kolem rozpočtu, je podle něho z velké části kvůli tomu, že by se na jeho základních parametrech měla vláda domluvit dříve, protože musí do Bruselu odeslat konvergenční program. Tedy základní dokument, ve kterém kabinet popisuje svou rozpočtovou strategii a plánovaný vývoj veřejných financí. Evropská unie zprávu vyžaduje proto, aby mohla posoudit, zda je země připravená na přijetí eura. „Česká ekonomika se ale nebude vyvíjet podle toho, co se napíše do Bruselu,“ dodává Středula.
Nicméně dohodu koalice ohledně zvýšení mezd ve státním sektoru Středula podporuje. „Lidé ve státní správě jsou z důvodu všech škrtů provedených po krizi a během krize ještě stále o 15 procent níže, než by byli v nějaké ideální situaci. Považujeme za nutné, aby zejména v některých oblastech došlo k navýšení platů. Týká se to živé a neživé kultury, tj. lidí, kteří jsou například v muzeích a galeriích, tam jsou platy kolem 13-14 tisíc korun hrubého. Dále nepedagogických pracovníků ve školství a lidí pracujících v sociálních službách. Platy a mzdy ve finále také podporují ekonomiku, znamená to příjem jak na pojištění, tak na spotřebě,“ zdůraznil Středula.
Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Zbyňka Frolíka zvýšení platů ve státní sféře zvedne zároveň tlak i na růst platů v podnikatelské sféře. „Možná ale také máme až příliš složitou administrativu. Každý úředník, který rozhoduje o penězích, které mu nepatří, nebude rozhodovat tak efektivně jako ten, kterému peníze patří. Další věc je pak výběr daní, otázka efektivity příjmu peněz z EU a jejich využívání. A také je potřeba rychleji zvyšovat konkurenceschopnost a přechod k výsledkům aplikovaného výzkumu,“ konstatuje Frolík, kde by měla vláda vzít prostředky na nižší rozpočtový schodek.
Sociální demokracie žádá navýšení minimální mzdy
Dalším nutným výdajem rozpočtu je podle premiéra Bohuslava Sobotky také růst minimální mzdy. V rámci tripartity však zatím žádná konkrétní shoda není.
„V pondělí proběhne na ministerstvu práce a sociálních věcí klíčové jednání. Myslím si, že východiska obou stran tripartity budou silná, z naší strany si ale umíme představit nárůst minimální mzdy o tisíc korun k 1. 1. 2016. Jak k tomu přistoupí zaměstnavatelé, nevím, ale Česko je v rámci EU úplně jedna z nejhorších a co se týká podílu na průměrném výdělku, tak jsme poslední,“ říká k tomu Středula.
Eurostat: Nezaměstnanost je 5,8 procenta
Dobrou zprávou je nicméně to, že míra nezaměstnanosti v eurozóně i v celé Evropské unii zůstala v březnu proti předešlému měsíci beze změn. V zemích používajících euro činila 11,3 procenta, v celé EU pak 9,8 procenta. Lidí bez práce dokonce nepatrně ubylo, oznámil dnes evropský statistický úřad Eurostat. V České republice míra nezaměstnanosti podle údajů Eurostatu zůstala v březnu na 5,8 procenta. Eurostat používá údaje Českého statistického úřadu, které se liší od čísel Úřadu práce ČR. Podle jeho údajů ze začátku tohoto měsíce klesla nezaměstnanost v České republice v březnu na 7,2 procenta, zatímco z únoru činila 7,5 procenta.
Rozpočet: Co prošlo a co ne
+ Státním zaměstnancům vzrostou platy o tři procenta a výdaje na vědu a výzkum proti původnímu návrhu vzrostou o 1,5 miliardy korun na 28,1 miliardy korun.
- Zvýšení daň z příjmu právnických osob o dva procentní body.
Premiér Bohuslav Sobotka na brífinku po jednání vlády oznámil, že vláda přijala usnesení, ve kterém se zavazuje najít v další debatě prostředky zejména na bezpečnost, valorizaci důchodů, zvýšení plateb za státní pojištěnce, další prostředky na zvýšení podpory vědy a výzkumu a spolufinancování programu rozvoje venkova.
- Vláda má nyní také za úkol najít peníze na bezpečnost, valorizaci důchodů a vědu a výzkum. „Tyto tři oblasti, to je čirý populismus. Vláda se snaží udržet svoji popularitu. Nejvíce mi vadí to, že chce zvyšovat peníze na zdravotnictví, to číslo už je na 60 miliardách korun, v roce 1995 stačilo přitom pětkrát méně. A to, že chce zvyšovat výdaje do bezpečnosti, tak pokud to bude znamenat více policistů na ulici, pak je to správně. Pokud půjde ale o peníze na sledování a BIS, pak si dávám otazník, jestli to má za cíl bezpečnost, nebo sledování soukromí,“ říká ekonom a investor Radim Dohnal.
Návrh sociálních demokratů na zvýšení daně z příjmu právnických osob o dva procentní body neprošel. Obava byla především z růstu nezaměstnanosti. Evropské unii Česko přitom slibuje, že nezaměstnanost klesne na 5,5 procenta v roce 2018. Mezi nejohroženější kraje patří především Ostravsko. Premiér Bohuslav Sobotka slíbil, že bude se zástupci kraje jednat, jak situaci zlepšit: „Prvním bodem bude nezaměstnanost, podpora průmyslových zón a získávání nových investorů pro Moravskoslezský kraj, druhým tématem bude rozvoj dopravní infrastruktury“. Toto téma se má detailně otevřít v červenci, to na Ostravsko zamíří i celý kabinet a se zástupci krajů chce probrat konkrétní opatření.
