Dexii bude zachraňovat Belgie i katarští investoři

Brusel – Belgie koupí belgickou část banky Dexia za čtyři miliardy eur (zhruba 100 miliard korun). Dnes nad ránem to oznámil belgický premiér Yves Leterme, podle něhož je cílem operace zachránit úspory belgických domácností. Belgický ministr financí Didier Reynders označil cenu, za niž Brusel banku pořídil, za „rozumnou“. Na rozdělení banky, která má v portfoliu potenciálně nebezpečné dluhopisy v objemu zhruba 700 miliard dolarů (12,9 bilionu korun), se včera dohodly Francie, Belgie a Lucembursko. Lucemburskou část problémové banky koupí dosud blíže nespecifikovaní katarští investoři. Katarský kapitál vstoupí také do další lucemburské banky KBL, která je filiálkou belgické skupiny KBC.

„Podařilo se nám dnes dosáhnout oddělení belgické části banky Dexia od závazků a rizik, které by mohly přijít z prostředí uvnitř holdingu Dexia,“ zdůraznil Leterme. „Domácnosti si mohou být jisté, že jejich peníze na účtech jsou v bezpečí,“ dodal. Belgie, Francie a Lucembursko se rovněž dohodly, že poskytnout bance finanční záruku 90 miliard eur na deset let. Záruky se budou týkat tzv. špatné banky, do které má být převeden veškerý potenciálně nebezpečný majetek Dexie.

Výsledek jednání Francie, Belgie a Lucemburska chválí i ekonomové. „Snaha banku co nejrychleji rozdělit a prodat její hodnotné části za hotovost, která bude posléze použita na její posílení, se jeví jako dobrá,“ řekl Luděk Niedermayer ze společnosti Deloitte.

Luděk Niedermayer, Deloitte: 

„Problém s Dexií je založen na tom, že drží ve svém portfoliu to, co bankéři vždy považovali za nejbezpečnější aktiva, to znamená dluhopisy dříve bonitních zemí. S tím, jak krize postupuje, se ale začíná přelévat i do portfolií bank.“

Akciová burza v Bruselu obchodování s akciemi Dexie dnes ráno vůbec nezahájila. Jakmile je odpoledne obnovila, kurz propadl o 35 procent na zhruba 0,55 eura (necelých 14 Kč). Zakrátko se ale zotavily a vykazovaly nárůst až o deset procent, který pak zmírnily na zhruba dvě procenta. Na začátku roku se akcie banky prodávaly i za více než tři eura, koncem roku 2007, tedy těsně před nástupem globální krize, akcie banky stály více než 20 eur. Za čtyři roky tak ztratily kolem 97 procent hodnoty.

Evropské bankovní krize využívá Katar

Lucemburská část Dexie skončí v rukou zatím blíže nespecifikovaných katarských investorů. Katarský kapitál vstoupí i do další lucemburské banky. Katarská státní společnost Precision Capital dnes oznámila, že za miliardu eur (24,8 miliardy korun) koupí banku KBL, která je filiálkou belgické skupiny KBC.

„KBC Groupe uzavřela dohodu s Precision Capital o postoupení své filiálky specializované soukromé banky KBL European Private Bankers za celkovou částku 1,05 miliardy eur. Z toho 50 milionů eur závisí na výsledcích KBL,“ uvedla KBC v prohlášení.

Prodej KBL byl součástí plánu restrukturalizace, jímž Evropská komise podmínila svůj souhlas se státní pomocí pro KBC za finanční krize let 2008 až 2009. KBC získala od státu sedm miliard eur. Pomoc však musela schválit Evropská komise, která si vymínila, že KBC musí omezit řadu svých aktivit.

Sarkozy a Merkelová jsou pro rekapitalizaci bank 

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Nicolas Sarkozy včera vzkázali, že jsou plně pro posílení bankovního sektoru. Víc ale prozradí až na konci měsíce. „Situace potřebuje komplexní a udržitelné řešení. Prozradíme ho až na konci měsíce, Evropa musí své problémy řešit na summitu ministrů financí v Cannes,“ prohlásil Sarkozy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
před 22 hhodinami

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
26. 9. 2026‌‌

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
26. 9. 2026‌‌

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
24. 9. 2026Aktualizováno24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.